To zase byly investice. 5 největších filmových propadáků roku 2024 zahrnuje i mistrovské dílo

Marvelovky pod stříškou studia Sony, nejedná-li se přímo o Spider-Many, se po koronaviru prodávají složitě. Venom se ještě na fanouškovskou základnu, vázanou mimo jiné na Toma Hardyho, ještě může spolehnout. Morbius byl ale tragédií na více frontách a totéž platí pro Madam Web, kterou nezachránila ani Sydney Sweeney. Lovec Kraven, poněkud přízemnější a také násilnější exotická gangsterka od režiséra působivého survivalu Vše je ztraceno J. C. Chandora, měl být papírově méně zlobivým kino-dítkem. Vysekaný Aaron Taylor-Johnson se představil jako lidský alfa predátor a syn nelítostného ruského mafiána s tváří Russella Crowea, jehož lovecké svědomí se hojí v přírodní izolaci. Aspoň dokud se nebude muset postavit tátovým manýrům i šílenému a zhrzenému byznysmanovi (Alessandro Nivola), jenž se proměnil ve fyzicky zmutovaného padoucha s přezdívkou Rhino (Nosorožec).

Film očividně doplatil na několik faktorů. Za prvé, což bývá v součtu zásadní, není vůbec povedený. Za druhé měl protahovanou produkci a premiéra se několikrát odsouvala, což bývá předzvěst katastrofy. Zdržení, která jdou na vrub také tehdejším hollywoodským stávkám, navýšila rozpočet z původních devadesáti na 110 milionů dolarů. Do kin konečně mířil v prosinci 2024 v době, kdy publikum dávno horečně neplatí za každý marvelovský produkt, a jeho neoslnivé tržby (celosvětově z kin pouze 62 milionů dolarů) zhruba odpovídají podprůměrnému hodnocení a formální úrovni jako z devadesátek.

Lovec Kraven v kinech totálně propadl, desítky milionů mu ale přitekly z domácí distribuce na DVD, Blu-ray a VOD a také z televizních a streamovacích práv. Konečné tržby činil 120 milionů dolarů, zatímco výdaje, zahrnující ještě 50 milionů na marketing a 22 milionů za různé úroky a nepřímé náklady studia, vyšplhaly na 190 milionů. Je z toho tedy páté nejbolestivější selhání roku, které však Sony zmírnilo společným financováním filmu se společností TSG.

Autorský podpis Francise Forda Coppoly, slavného režiséra Kmotra a Apokalypsy, několik měsíců plnil titulky filmových publikací i bulváru. Několik dekád připravované sci-fi o utopické přestavbě zničeného New Yorku si kdysi největší filmař světa musel financovat sám, prostředky ve výši 120 milionů dolarů (plus dalších šestnáct na domácí propagaci a distribuci) uvolnil také díky půjčce 200 milionů, kryté podílem ve vinařství Delicato Family Wines.

Nezávisle produkovaný a z velké části také distribuovaný projekt takového rozsahu kinematografie nepamatuje, čemuž mediální zájem odpovídal. Přiživilo ho určitě i obsazení hvězdného Adama Drivera do role zázračného architekta, jenž si pohrává s časoprostorem ve světě inspirovaném pádem a hierarchií římského impéria. Objevovaly se zprávy o zákulisním napětí, hromadných vyhazovech i sjetém režisérovi, jenž měl osahávat mladé komparzistky. Ty se popřely, ale Megalopolis vyvolával nové kontroverze třeba trailerem, který obsahoval několik úryvků z kritických ovací na jeho památná díla – ty byly přitom zcela vymyšlené.

Film, jemuž studio Lionsgate přislíbilo distribuci za minimální finanční přínos, ostatně po světové premiéře v Cannes sbíral rozporuplné až mizerné ohlasy. Coppola do něj otiskl snad veškeré formální inspirace z němé éry, a přestože vizuální stránka v Imaxu místy dokázala uhranout, publikum i kritici se od ojedinělé produkce odvrátili. Z kin se vrátilo tristních 14 milionů, převážně od dávných fanoušků Coppoly a mladších obdivovatelů Drivera, zahraniční prodeje generovaly přibližně padesát milionů dolarů. Výsledek se dal očekávat a Coppola avizoval, že dávno neřeší existenční hrozby. Ztráta pětasedmdesáti milionů nicméně tenhle přežitý kulturní výstřelek korunuje nelichotivě.

Videoherní adaptace už nejsou tak prokleté jako před koronavirem, karantény možná lidi ještě víc přimkly k monitorům a katalogy Playstationu i dalších společností nabízí streamům i kinům kvanta populárního materiálu. Borderlands však nejsou Minecraft nebo Ježek Sonic a filmová verze v režii hororového specialisty Eliho Rotha (Cabin Fever) šla do pořádného rizika. Jména jako Cate Blanchett, Kevin Hart či Jamie Lee Curtis sice umí lidi přitáhnout a studio Lionsgate s předstihem zmírnilo možné ztráty sedmdesátimilionovým prodejem do zahraničí, ale film se uprostřed těžké letní konkurence ani v nejmenším nepovedlo prodat.

V kinech ještě řádili Deadpool s Wolverinem a romance Námi to končí si také ukousla velký krajíc návštěvnosti. Borderlands, v trailerech neřízený komediální mix Šíleného Maxe a Strážců Galaxie, přitom potřeboval velkou pozornost. Jak si všímá i generální ředitel Lionsgate Jon Feltheimer, během vývoje se všechno komplikovalo. „Skoro všechno, co se mohlo pokazit, se pokazilo: film ležel příliš dlouho v šuplíku během pandemie a přetáčky spolu s rostoucími úrokovými sazbami ho vyvedly z bezpečné zóny našich obvykle přísných finančních modelů.“

Rozpočet se nafoukl na 120 milionů dolarů, ale tržby se blockbusterovým proporcím nepřiblížily ani zdaleka. Slabě hodnocený snímek z kin vytřískal jen 33 milionů, a byť studio něco vykřesalo také z prodejů na streamy a domácí nosiče, nakonec šlo o ztrátu v hodnotě 80 milionů dolarů. Jen dva loňské filmy dopadly ještě hůř.

Šílený Max: Zběsilá cesta byl před deseti lety zjevením. Jeden z nejlépe hodnocených blockbusterů všech dob se v tržbách nepřiblížil marvelovkám, ale australskou dystopickou franšízu s dominantním prvkem vozových honiček povýšil nejen na komerční, ale i oscarovou úroveň. Dnes už osmdesátiletý George Miller, duchovní otec postapokalyptické pustiny a jejího mytického hrdiny s tvářemi Mela Gibsona a Toma Hardyho, se několik let s Warner Bros. soudil o finanční kompenzace. Poté se rozhodl zužitkovat květnaté papírové rozvrstvení svého světa, který je ještě vyprahlejší a živočišnější než soudobá Austrálie, a namísto několikrát zmiňovaného pokračování natočit prequel – příběh mladé Furiosy, kterou odvlekli z domova a jejímž životním cílem se v krutém mužském prostředí stává návrat do rodné oázy, odlehlé Zeleně pod správou žen.

Miller do jisté míry zopakoval kouzlo Zběsilé cesty, opět natáčel v syrových podmínkách s armádou šílených kaskadérů a znovu se zaměřil na silnou hrdinku, jejíž osudy tentokrát pokrývají mnoho let a seznamují nás s dosud nezmapovanými aspekty pouštního světa. Výpravnější měřítko s více nucenými CGI zásahy si vyžádalo vyšší rozpočet, konkrétně 168 milionů dolarů. Marketing byl nicméně podobný jako v případě Zběsilé cesty, která ale měla čistší vizuální náboj a také Toma Hardyho s Charlize Theron.

Jako mladší Furiosu Miller obsadil talentovanou Anyu Taylor-Joy, kterou si ale s akčními velkofilmy nespojujeme, a jejím protivníkem se stal marvelovský Thor Chris Hemsworth, ocejchovaný sběratel propadáků mimo komiksovou stáj. Furiosa si název pojistila dodatkem Sága Šíleného Maxe, která ale v mainstreamu prostě není dostatečně etablovaná. Elektrizující smršť béčkových subžánrů v áčkovém provedení vstoupila do kin na neutrál, ačkoli kritici po premiéře v Cannes neskrývali nadšení. Další mistrovské dílo z Pustiny se špičkovým vizuálním vyprávěním v řeči těch nejdůležitějších čísel pohořelo, z kin si odneslo 174 milionů dolarů. Podobně jako Borderlands ale jediný opravdu kvalitní film ze seznamu může mít dlouhou životnost na streamu a v televizi. Stačí, když ho lidé opožděně objeví – poušť si je už podmaní.

Quentin Tarantino se domnívá, že sezóna 2019 byla posledním filmovým ročníkem historie. Soudí tak dle maximálních kinotržeb a vysoké koncentrace úspěšných diváckých titulů včetně Jokera, troufalého experimentu dosud komediálního režiséra Todda Phillipse. Ten vytvořil alternativní, sociálně kritický origin Batmanova úhlavního nepřítele, v němž Joaquin Phoenix v nevhodných chvílích propadal nezvladatelným záchvatům smíchu a jako vraždící klaun burcoval naštvané obyvatelstvo k revoltě třeba i v živě vysílané talk show.

Středně velká produkce utržila přes miliardu a vyhrála dva Oscary z deseti nominací, tudíž Phillips během pandemické karantény usoudil, že je geniálním vizionářem. Jelikož Warnerům i dříve vydělal balík na Pařbách ve Vegas či Bangkoku, studio mu nerozvážně přikleplo 200 milionů na pokračování Jokera s divným podtitulem Folie à Deux, s Lady Gaga jako Harley Quinn a s řadou muzikálových čísel, jež doprovází vyšinutou romanci za zdmi gothamského institutu pro duševně choré. Velká část předraženého filmu se přitom odehrává v soudní síni, což je přesně tak velkolepé, jak to zní.

O průšvihu se mluvilo už po premiéře v Benátkách, následná salva kritických reakcí ale předčila nejhorší očekávání. Diváctvo se souhlasně připojilo a pokračování nejsenzačnějšího hitu posledních let bylo terčem posměchu. V kinech vydělalo pětkrát méně než jednička při čtyřnásobném rozpočtu a jediný Tarantino veřejně podpořil prazvláštní, leda vizuálně povedený úlet, který si vysloužil sedm nominací na anticenu Zlatá malina. Ztráty se vzhledem k nákladné reklamě ustavily na 144 milionech dolarů a studio Warner Bros. Pictures se propadlo hluboko do existenční krize, odkud ho nyní tahají mainstreamové i autorské trumfy Minecraft a Hříšníci.

Podívejte se na žebříček nejlepších filmů loňského roku.

zdroje: Deadline, Kinobox