Name: Joker
Released: 2019
Duration: 122 min
Rating: 87
Cast: Joaquin Phoenix, Robert De Niro, Zazie Beetz, Marc Maron, Frances Conroy

Joker 2 je natočený. Režisér „leze do jeskyně“ stříhat, podělil se o fotky Lady Gaga

Lepší verze Jokera vznikla před 40 lety. Král komedie vám připomene rozdíl mezi kvalitou a její imitací

Nejpsychopatičtější romance na první fotce. Lady Gaga se představuje jako Harley Quinn po boku Jokera

hraje

režie

scénář

kamera

hudba

střih

výkonný producent

producent

koproducent

Kanada

Joker: Finální trailer

Drama

Krimi

Thriller

Psychologický

Komiksový

Oscarový

Retro

Série/Franchise

Psychologický thriller

Joker

Austrálie

Česká republika

Velká Británie

Zkrachovalý komediant Arthur Fleck (Joaquin Phoenix) se dlouho pohybuje na tenké hranici mezi realitou a šílenstvím. Jednoho dne se ve svém obleku klauna potuluje po ulicích Gotham City a dostává se do konfliktu s brutálními zloději. Pomalu se roztáčí spirála událostí dosahující hrozivých rozměrů. Všemi opuštěný Fleck se začne čím dál více propadat do hlubin šílenství a postupně se mění v ikonu zločinu, kterou svět brzy bude znát pod jménem Joker. (Vertical Ent.)

Film

Taxi Driver pro 21. století. Todd Phillips je fakt frajer. Ne že bych to po skvělých War Dogs nečekal, ale s Jokerem mi i tak vyrazil dech. Strašlivě vyspělé, ty 70ky jsou tady jak vyšité, Phoenix fantastický, hudba taky oscarová. Masterpiece.

Oscara za hlavní roli získává Joaquin Phoenix za dechberoucí výkon ve snímku Joker! Přesně takto bude vypadat Oscarový večer. Viděl jsem letos spoustu filmů, tudíž i spousty zajímavých hereckých výkonu, ale žádný ani zdaleka nedosahoval takových kvalit, aby mohl Phoenixe překonat. Joker je jeho film! Bez něj by byl celý zážitek poloviční. Po skončení jsem film nazval ódou na šílenství a za tím si stojím. Po celé dvě hodiny jsem snad ani nemrknul. Nechtěl jsem přijít ani o vteřinu. No a kdyby se mi přece jen podařilo na chvíli zavřít oči, tak by se o mne okamžitě postaral úžasný hudební doprovod, který jsem si zamiloval (připomínal mi Revenant). Todda Phililipse mám rád už od Road Tripu, ale Mládím v trapu si získal místo v mém žebříčku nejlepších režisérů. No a teď jen potvrdil, že tam patří právem. Za ty léta nasbíral dostatek zkušenosti, aby se mu je teď podařilo všechny zužitkovat. Hluboká poklona však patří za samotný scénář a vlastně i odvahu jít proti proudu. Joker totiž není filmem, který by se chtěl lacině vnucovat a zavděčit všem. Je to příběh o chlápkovi, kterýmu život sere na hlavu a on si řekne dost. Pokud by se film jmenoval jakkoliv jinak,tak by nikdo nemohl říct ani popel. Spojení s ikonou DC je spíš jen takovou třešničkou na dortu. Není zde žádná akce, žádní načančaní herci a vlastně ani nic příjemného na pohled. Tohle je tvrdá realita, která se nesnaží nic schovat. Tohle je svět kde je i Thomas Wayne svině! Myšlenka filmu? Když ti svět sere, tak se mu postav! Věřím, že spousta lidi se v Jokerovi zhlédne a najde si k němu sympatie. V podstatě je to chudák, který byl zatlačen do kouta. Jenže tímto se zase vracím na začátek a to Phoenixovi, který to zahrál jako pan herec. Poslední 20timinutovka je jeho hereckým koncertem. Jakkoliv je závěr očekávaný, tak stejně dokázal potěšit a to i fandy Batmana, kteří zde určitě pocítili spojitost jejich miláčka s ikonickým padouchem. Ještě si to nechám uležet, ale začínám se přiklánět k názoru, že máme co dočinění s nejlepším představitelem Jokera.

Skvělý film, skvělá hudba i atmosféra, skvělý Joaquin Phoenix a zasloužená soška. Kdo nezná Batman, tak asi kouká, co je to za psychopatického klauna, ale kdo zná, dostane pro něho Batman ještě další nový rozměr. Nevím, jak by snímek dopadl bez geniálního výkonu J. Pheonixe ale já si jen těžko umím představit dokonalejšího Jokera.. Trumfnout Jacka Nicholsona, to už chce "fištróna" :)

Kdyby mi bylo 15, byl jsem uprostřed nějaké edge fáze a neviděl jediný film Scorseseho nebo Lumeta z 70s a 80s, tak by mi tahle polopatická a doslovná imitace dobrého filmu přišla jako něco hrozně cool. Ale bohužel. Kdybych si vzal jednotlivé segmenty, řeknu, že jsou ok - ale to, jak nezaslouženě se tu exponuje to největší lidské zlo na tak zhuštěném prostoru, mi začalo připadat podobně vyprázdněné a upachtěné jak v Nabarveném ptáčeti. Vzhledem k nulové kontinuitě, gradaci a tematické domyšlenosti (jednotlivé motivy jsou náhodně naházeny vedle sebe, nekomunikují spolu a nic z nich nevyplývá než implicitně vyblitý narativ o ublíženém muži, který chce uznání, i když si ho nemá na základě čeho nárokovat) to pro mě nemělo větší hodnotu než hodně dlouhé dobře odvedené kamerové cvičení na téma "12 Rules for Life by Jordan Peterson v kontextu komiksu". Považuju za naprosto absurdní si ten film jakkoliv idealizovat a zase nechápu, co tady blbneme, když všude jinde je to přijímáno především jako "slušný film", zatímco v Česku se orgasmicky řve něco o nějaké revolučnosti - u filmu, který dokonale jede na vlně trendů a nedělá to ani moc dobře. Jasně, mohl bych povinně pochválit Phoenixe, ale mě dobrý herecký výkon v mizerném filmu fakt nezajímá. PS: Tak se zdá, že Todd Phillips se rozhodl jít v demonstraci spasitelského komplexu "full Marhoul" a dává rozhovory o tom, jak přináší pravdu do nepřátelského prostředí a odváží se na rozdíl od ostatních točit "pravé filmy". Není divu, že jsem měl během celého Jokera nabarvené flashbacky. Jen teda Marhoul má pro svoje grandiózní bludy větší opodstatnění, protože opravdu musel překonat nějaké překážky a nešel v cestě vyšlapané předchozími hity. Joker je jen hloupoučký film člověka, který je zhrzený z toho, že mu producenti přestali chtít dávat peníze na všechno, na co je chtěl (protože svět prostě nepotřeboval čtvrtou Pařbu ve Vegas, ač si to pan režisér nechce přiznat), tak z jedné módní vlny přesedlal na druhou a dojí jinou masu.

Joker je v mých očích vynikající film. Není to až na poslední rozmáchlou půlhodinku komiksový film, ale poctivé psychologické drama s perfektně napsanými postavami. Je to velmi psychologicky hutný předfilm rozmáchlého Temného rytíře, který je nepřekonaným komiksovým velkofilmem a majstrštykem. Je jasné, že Joker 2 nikdy nebude, stejně jako, že Phoenix se už v roli Jokera nikdy neobjeví. Jednou stačilo. Palec nahoru.

Slabota. Povrchní honba za stylovostí a hlubokomyslnou sociální kritikou, která si přitom jen půjčuje z jiných filmů a nezadře se pod kůži ani zdaleka tak, jak si režisér myslí. Vliv okolní společnosti na 'vývoj' psychicky labilního jedince je okleštěn na minimum, reprezentované mediální satirickou manipulací, a scénář na diváka ledabyle hází motivy kolem chudinské revolty, oidipovského komplexu a batmanovského univerza, což jde dohromady jen těžko (obzvlášť, když neúměrně dlouhou část stopáže stejně zaberou atmosféru navazující scény o ničem). Klíčový přerod jedince pod tíhou depresivního a zákeřného okolí je tak v podstatě neviditelný a tolik chválený výkon Joaquina Phoenixe nakonec spočívá jenom v ponoření se do těla magora, jenž je hubený a směje se jako blázen, když nemá. Pár momentů obsahuje brilantní černohumorné zvraty a oceňuji rovněž skvělou hudbu a jistou snahu o osobitost - bohužel ale zůstává jen u té kostrbaté snahy. Phillips by se měl vrátit ke svým Pařbám, kam patří.

Komiksových adaptací za poslední dekádu vzniklo fakt spoustu. Diskuze o tom jestli je komiksový žánr bohatý nebo je to vše na jedno brďo je diskuze, která se vede už hodně dlouho a pravda se asi jen tak nerozlouskne. Žánr komiksových adaptací se každopádně rozrůstá a vzhledem k úspěchu asi tvorba komiksových adaptací jen tak neskončí. I když Steven Spielberg prorokuje, že komiksové filmy skončí jako Westerny a stanou se tudíž žánrem minulosti, nic tomu aktuálně prostě nenasvědčuje. S komiksovými adaptacemi ale jde pracovat různě a záleží jen na skvělé vizi, která komiksový žánr pojme tak výrazně jinak, že se ve finále bude vlastně spekulovat jestli se ony filmy dají brát jako komiksové filmy. Měli jsme tu Trilogii o Temném rytíři od Christophera Nolana, dva roky nazpátek tu byl Logan v režii Jamese Mangolda.... a k těmhle ,, jiným komiksovým filmům" se aktuálně může přidat Joker Todda Phillipse. Tvůrce Trilogie Pařba opustil žánr komedie, protože je prý podle něj víceméně mrtvý a odstartoval nový začátek svojí kariéry. Byl to právě Phillips, který přišel s námětem k Jokerovi, byl to on kdo ho na pitchingu odprezentoval studiu Warner Bros. a byl to on kdo dotáhl Jokera až k finále. Do hlavní role si potom Phillips sehnal Joaquine Phoenixe, který třeba odmítl role Hulka nebo Doctora Strange jednoduše proto, že se nechtěl upisovat na x filmů dopředu a především se mu komiksové filmy nezdají a bere je jenom jako zábavu pro chlapce a nevyspělé lidi (nebudu si to brát osobně Joaquine, protože odsuzovat tě po tom co jsi v Jokerovi předvedl by byla chyba!). Bylo tak hned jasné, že film opravdu nebude sázet na žádná pokračování a především, že půjde o jiný komiksový film. A jestli se u Trilogie o Temném rytíři nebo Logana dalo řešit jestli jde o komiksové filmy, tady je to možná ještě komplikovanější. Máme tu sice Jokera, Gotham City, Wayneovi, Alfreda a Arkham, zároveň by ale onen film mohl fungovat bez jediné ze zmíněných osob nebo míst. Gotham vyměňte za New York a Arkham za anonymní psychologickou léčebnu, Arthurovi Fleckovi nepřezdívejte Joker, vyhoďte Wayneovi a Alfreda a máme tu film, který předlohu v Batmanovských komiksech nepotřebuje. Spíše se tu bere inspirace z klasik Martina Scorseseho. Inspirace Taxikářem nebo Krále komedie je výrazná a dalo by se ve finále i snadno věřit, že režíruje Martin Scorsese. Scorsese akorát vždy i do temnějších filmů dával nadhled a černý humor, který v Jokerovi sice nechybí, rozhodně ho ale není zas tak tolik. Joker je spíše místo toho 2 hodiny dlouhá temná, špinavá a depresivní podívaná. Reálně se ve filmu nenachází jediná scéna, která by byla schopna vyvolat pozitivní pocit. A i těm pár co se to povede se nakonec rozplyne v dodatečném dosvětlení nebo v tom, že i scény u kterých se zdá, že vyvolají optimistický dojem se zvrhnou v přesný opak. A fakt to ve finále nebude film pro každého. Jedná se o 2 hodiny do nakoukávání duše mentálně nemocného člověka, kterému se vše celý život boří pod rukami a on toho má ve finále akorát dost. Arthurovi se nedaří, skoro každý mu svým způsobem hází klacky pod nohy a on sám se sebou není spokojený. Nebál bych se Jokera žánrově označit jako psychologický film a v takovémhle případě jde rozhodně o jeden z nejlepších psychologických filmů co jsem kdy viděl! Svou roli v tom hraje především Joaquin Phoenix. On je prostě tak geniální a boží Joker, že to není možný. A odmítám ho srovnávat s Romerem, Nicholsonem nebo Ledgerem (O Letově Jokerovi se radši vyjadřovat nebudu), jednoduše proto, že každý si Jokera pojal jinak, zahrál jinak a ve finále si zahrál úplně jiné postavy. Romero byl především ten vtipný Joker, Nicholson byl gangster Joker a Ledger anarchista Joker (Letův Joker parodie pro pobavení fanoušků Lil Peepa). Phoenixův Joker není ani jedno z toho. Během filmu se vlastně z Arthura Flecka teprve postupně stává Joker a i když je zároveň hrozně psychicky nepříjemné s takovým protagonistou trávit čas (podobně jako třeba v Taxikářovi), s Phoenixem se prostě ten čas tráví skvěle. Phillips trefil castingovou trefu, která se skvěle divně hýbe, skvěle děsivě kouká a především si Phoenix neskutečně dává Arthurův duševní stav. Arthur totiž trpí tím, že se během nervozity nebo úzkosti začne hlasitě smát i když je mu zrovna zároveň k pláči. Phoenix sám řekl, že inspiraci nikde nečerpal a zahrál si Jokera po svém. A to se mu povedlo. Nedá se říct, že jde o Ledger Jokera 2.0 nebo Nicholson Jokera 2.0, protože je to prostě Phoenix Joker. Kdybych ale měl srovnávat tak si pořád myslím, že byl Ledger jako Joker lepší, pořád je ale aktuálně Phoenix 2. nejlepší inkarnace. A to je při tý konkurenci taky dost parádní pozice. Hlavním hrdinou je Joker a dalo by se tak bát o to jestli se dokáže Phillips postarat i o vedlejší postavy. Ale zvládl to! Robert De Niro je ve svém štěku skvělý a bylo fajn ho po delší době vidět v opravdové pecce. Frances Conroy je jako Arthurova matka velmi fajn, Zazie Beetz funguje jako Arthurův crush, Bryan Callen je ve finále fajn Thomas Wayne... Phillips si casting skutečně pohlídal a postaral se o to abychom se v tý řadě lidí co hází Arthurovi klacky pod nohy vyznali. A ve finále si člověk těch postav pamatuje dost i když to samosebou stojí především na hlavním protagonistovi. Vzhledem k mládeži nepřístupnému ratingu je film i brutální a opět se v něm dějí věci, které ne každý překousne. Zároveň je to ale pořád především psychologický film o mentální nemoci. Téměř bez akce, sázící především na dialogy a sem tam lehký černý humor. Pořád je to ale především pořádná deprese, která je hezká alespoň audiovizuálně. Joker stál něco kolem 55-64 milionů dolarů, což je zhruba 1,5/4 toho kolik stojí normální komiksovka. Většina peněz (krom doufám vysokého honoráře pro Joaquina Phoenixe) pravděpodobně tak šla především na kulisy 80.let a technické profese. Lawrence Sher, který už s Phillipsem točil Trilogii Pařba právě zde ukázal, že s kamerou pracuje hodně hezký. A ten rukopis je vidět i tady. Sher si opět hraje s velkými celky nebo záběry z výšky. Po tom co letos od něj vypadala luxusně Godzilla II, stejná věc platí i tady a doufám, že Sher bude mít plodnou zásobu nabídek a pracovních příležitostí. Jeho kamera je boží! A pochválit se musí i autorka soundtracku Hildur Guðnadóttir. Ta stojí už za soundtrackem k seriálu Černobyl a soundtrack téhle slečny z Islandu je prostě boží. A opět jde o hudbu, která je schopna diváka naplnit negativními pocity, i přesto jí člověk rád poslouchá. I tady prostě paráda. Některé možná naštve, že je ve filmu hodně Arthura Flecka a ,,málo Jokera". Vše je to ale o tom pochopit, že ten film to prostě zkusil jinak a to pomalu budovat děj s postavou u které divák chápe jak to s ní dopadne. Gotham City je prohnilé místo, to ostatně dává najevo každá adaptace Batmana a jen někteří se s tím dokážou smířit. A na tom ten film staví a není se ve finále čemu divit kolik zla v Gothamu je. Je mi ve finále jen líto, že se řeší jestli ten film nepodporuje násilí a terorizmus a jestli náhodou nebude moct za to, že se bude opakovat událost když se před 7 lety při premiéře Temného rytíře povstal vystříleno jedno kino. Příjde mi to jako holý nesmysl. Ten film se jen dotýká vrstev vzájemné nenávisti mezi chudými a bohatými Gothamu a faktu, že toho mají všichni ve městě plné zuby. Řeči typu, že pokud uvidíte film tak si uvědomíte jak vlastně nenávidíte svět ve kterém žijete a půjdete hned vystřílet místní školu jsou totálně mimo a mrzí mě, že film, který se dnes jen zhruba dotkne vážného tématu okamžitě podporuje anarchii a terorizmus. To už je ale diskuze pro jiný čas. Prostě jen fakt neviňte filmy z činů mentálně nemocných lidí! Je mi jedno jestli Joker podporuje anarchismus, neřeším jestli Joaquin Phoenix opravdu seřval kameramana Shera nebo jestli jsou Phillipsovi řeči o konci žánru komedie mimo. Ve finále jsem totiž opravdu rád, že Joker vzniknul a přeju mu každý dolar už jen proto, že by podobných ,, jiných komiksových filmů" mohlo vzniknout více a bylo by to dobře. Po Temném rytíři povstal a Temném rytíři za mně nejlepší DC Comics film, 2. nejlepší ,, komiksový film" roku a jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Zlatý lev rozhodně zasloužený a doufám, že se Jokerovi povede i na Oscarech. Minimálně Phoenix by měl nominaci dostat určitě! Viděno v kině: 4x

[DNES SA BUDE TROCHU SPOILEROVAŤ!] Keď som poprvýkrát uvidel trailer na Jokera ,vedel som ,že ak sa DC nebude držať pravidiel DCEU tak film bude taká pecka ako staré filmy od DC (napríklad V ako Vendetta...). No a po pozretí musím povedať ,že DC sa podarilo niečo nečakané ,nielen že spravili taký dobrý komixový film z prostredia Gothamu no oni (neverím ,ze to poviem) spravili perfektný film. Od režiséra Vo štvorici po opici nikto nečakal takúto pecku (na tom sa všetci zhodneme). Hneď takto na úvod musím skonštatovať ,že film sa nebude páčit všetkým ,pretože je zameraný hlavne na dialógy ,dialógy ,dialógy a vznik Jokera. Takže ak čakáte nejaký ultimátny boj s Batmanom ,môžete z kinosály ihneď vypadnúť. Je to dráma na všetky možné i nemožné spôsoby. Ale už k veci. Gotham je tu zobrazený ako neskutočne Anarchistický štát/mesto ,ktorého obyvatelia sú považovaný za najväčšie špiny a odpad sveta...a to je skvelé! Film je stále rozmanitý a farebný ako filmy z pekla menom DCEU ,no je veľmi ,ponurý a hlavne dosť ,ale dosť depresívny. A presne takto majú DC filmy vyzerať (niekto tu asi sledoval seriál Gotham). A teraz najdôležitejšia postava celého filmu - Phoenix a.k.a Joker....Od doby Ledgera som nevidel tak skvelo zahratého Jokera! Celý film sledujeme ako sa mu osobnosť rozpadáva ,začína mu ešte viac šibat a nakoniec sa z neho stane Joker (nie, dnes žiadna kyselina ani nič takého). No najhoršie na celej tejto premene je to ,že je plynulá a v podaní Phoenixa úplne prirodzená ,z čoho mi behal mráz po chrbte. Celkovo Phoenix sa týmto filmom neskutočne prekonal a ukázal nám takého Jokera ,ktorého každý chcel ,no nikto ho nechcel natočiť - čerstvého psychopata s ktorým sa každý dokáže stotožnit ,pretože v každom z nás je tak trochu psychopata. Zaujímavé na Jokerovi je vlastne aj to ,že s jeho problémami sa stotožní asi každý ,kto mal depku ,alebo depresiu...Takže každý môže povedať ,že je v ňom trochu toho Jokera. Film veľmi rád nečakane prepína medzi kľudom a ostrými scénami ako Jokerovo dokopanie na ulici....ticho...ako Joker postrielal Waynových pracovníkov....zase ticho....jeho šialene a deprimujúce predstavy....ako udusil mamu....predstavy....,alebo ako v priamom prenose zabil svôj vzor. Koniec je najviac Anarchistickým dielom ,čo som za poslednú dobu videl a je takou krvavou čeresnickou na tej psychopatickej torte ,ktorú môžeme sledovať cez dve hodiny. VERDIKT: Joker je po dlhej dobe skutočne skvelý DC film so všetkým ,čo má mať dobrý DC film: krv ,brutalitu ,anarchiu ,nadávky ,depresívnu a realistickú atmosféru ,farebnosť a pestrosť a ešte raz krv a brutalitu. Úprimne si myslím ,že touto rolou si Phoenix zaistil aspoň nomináciu na Oscara a ak nie budem moc sklamaný. Za smrť rodičov Bruca Wayna a za scénu kde Joker tancuje na schodoch dávam 90% - ďakujem DC ,že aspon raz ste neboli mainstreamové hovadá! Prekvapenie roka!... (2.10.2019 -videné na predpremiére).

Ne moc komplikovaný příběh se v podání Todda Phillipse stává velice uvěřitelnou psychologickou cestou, které se nedá uhnout osudem a ani pohledem. Joaquin Phoenix se v jedné z nejznamenitelnejších rolí stal tím nejlepším, co mohl Hollywood nabídnout a v jeho podání je Joker hoden soucitu i opovržením zároveň, stejně jako atmosféra, která s výborným soundtrackem nabírá úplně jiný rozměr. Nejvíc mrazivé překvapení roku.

Inu, máme tu dalšího Jokera. Poprvé s opravdu propracovaným originem a přestože často platí, že půlka kouzla je v tajemnu, zde se naopak drobnokresba s narůstajícími minutami sakra vyplácí. Celé je to natolik pečlivě promyšlené a poskládané, až si říkám, proč Todd Phillips (Pařba ve Vegas) tak dlouho váhal s přechodem na drama. New York 70. let vystihl přímo bravurně, kamera nabízí řadu opravdu fantastických (a přitom nepodbízivých) záběrů a celé je to zabalené do opravdu ukázkové ‚špinavé‘ atmosféry. To vše by nicméně vyšlo vniveč, kdyby hlavní roli nezískal Joaquin Phoenix. Právě jeho soustředěný výkon může za to, že Jokerovi divák zpočátku drží palce a později zažívá silný vnitřní morální boj, když je svědkem toho, kam až sahají důsledky jednoho šíleného klauna. V tom je podle mě největší vítězství filmu. Napřed si nás omotá (podobně jako Americká krása) vztyčeným prostředníčkem vůči společnosti, ale nadšení postupně střídá hrůza z toho, jak se celá situace vyvíjí. Nejsilnější je na Jokerovi syrově gradované finále. Na konci jsem se cítil hodně rozpačitě z otevřené oslavy anarchie, ale to nemyslím jako výtku. Jde o evidentní tvůrčí záměr a je MOC dobře, že dokáže nějaký mainstreamový (a dvakrát tolik komiksový) film způsobit, že se divák cítí v kině podobně rozpolceně a nekomfortně. Jen mám menší obavu, jestli tenhle snímek nepřichází v trochu nešťastné chvíli (přeci jen je podobných Jokerů v poslední době společnost plná). Nějaká negativa? Pokud vezmu v potaz pro inspiraci klíčového Taxikáře (čímž se ani sám Phillips netají), v jeho případě jsem měl pocit, že si za blbou realitu hlavní hrdina může sám, kdežto Arthuru Fleckovi život vyloženě (a tím pádem scenáristicky občas okatě chtěně) hází klacky pod nohy. Je to cílená one man show, pár minut navíc se ale mohlo věnovat příběhu dvou vyšetřujících detektivů (v současném dietním pojetí ani nemuseli mít jména a konkrétní tváře). A... to je asi vše. Pocitově je pro mě Joker v tuhle chvíli nejsilnějším filmovým zážitkem letošního roku.

Věděl jsem, že výkon Joaquina Phoenixe bude skvělej, ale trochu jsem se obával kvality narativu. Chtěl jsem, aby ta one man show byla věrohodná po stránce toho propadu do šílenství. Přeci jen jsem šel na film o tom, jak se týpek zblázní. Jokera mám za charakter, který je vždy pánem situace a zde byl z tohoto trůnu sesazen a redefinován, jako velmi poškozený a ubohý člověk. Už první záběr je velmi působivý ve svých detailech. Sledujeme pološíleného člověka s nekontrolovatelnými záchvaty smíchu, které odhalují jeho křivé zuby. Divák se při pohledu na ty zkrabatělé grimasy ptá, jestli je tohle herec, nebo pacient z blázince. Ačkoliv nevěřím tomu, že Phoenix sošku dostane, tak si myslím, že by měl, protože tohle je dost možná i jeden z nejlepších hereckých výkonů vůbec. Ten herec bere svou profesi vážně. Jednak přetvořil své fyzično (zhubl přes 20 kg) a stal se kostnatou karikaturou a druhak přemýšlel nad tím, jakou by měl mít řeč těla, jak by se měl pohybovat, jak by měl běhat - dokonce studoval jedince trpící PLC (pathological laughter and crying), aby dobře odehrál ty záchvaty smíchu. Velká část toho, jaký nový Joker je, mu byla vtištěna hercem, nikoli jen scénářem. Tohle všechno na diváka působí jednak díky minimalistickým scénám Arthurova obličeje, při kterých vyniká šílenství v nitru osobnosti. Sympatizoval jsem s jeho smutnou situací a zároveň jsem z něj byl nesvůj. Druhak mě však film nutil postavě až fandit, páč v určitých scénách byl vykreslen s nutnou dávnou pompézního stylu. V těch chvílích jsem v něm viděl toho soběstačného Jokera, krále chaosu, kterému jsem přál, aby nějak rozložil ten nefungující systém zkorumpovaného Gothamu. Stále jsem však na vážkách s prohlášením, že Arthur Fleck skvěle překlenul do té postavy, kterou všichni známe. teď nemluvím o tom, že tento Joker je moc starý na to, aby za 15 - 20 let sváděl ideologickou válku s Brucem Waynem/Batmanem. Spíše si nejsem jist, jestli si Arthur Fleck vytvořil tu svou ideologii chaosu a tezi, že v každý člověk je zkažený. Arthur není geniální. Je vláčen okolnostmi a když pak využije určité šance, tak se projeví jako symbol toho, co se stane, když zkřížíte psychicky labilního člověka se společností, která na takové lidi šlape a to v kontextu ekonomické krize a sociálního napětí může vyburcovat lid. Ikona Jokera se tedy vpíjí do samotné společnosti. Na celém filmu však není téměř nic, na co si stěžovat. Snad jen jeden zvrat s přítelkyní nebyl zpracován s takovou grácií jako zbytek filmu. Vzhledem k tomu, že Todd Phillips dříve natočil jen pár podřadných komedií, tak mu to v jinak vybroušeném filmu dokáži odpustit. Ten zvrat však zapadá do obsahu děje, ale způsob jeho provedení se mi zdál poměrně levný - chyběla mu grácie, kterou si držel zbytek filmu. Nutno ale dodat, že toto řadového diváka pravděpodobně ani netrkne. Suma sumárum - na poli psychologickém, to funguje skvěle. Věřil jsem tomu, že se Arthur Fleck zbláznil. Představoval jsem si, jak jeho skleněné vědomí praská a mění se v střepy. Mohlo to být celé ještě více sociologické, páč pak by tam šlo virtuózněji pracovat s myšlenkou typu: "společnost do jisté míry vytváří své zrůdy..." což by film povzneslo na intelektuálnější rovinu a mohl by se ucházet ještě o vyšší hodnocení. Takto je to převážně solidní a mrazivá show, která dokáže vykreslit pompéznost i ve scéně, kde se jeden vychrtlý cvok kroutí v povislých slipech.

Kdyby ten samý rok nevyšli i Avengers Engame, tak tohle je jednoznačně nejlepší film roku. Šel jsem na film do kina s nulovým očekáváním, protože pro mě je Joker prakticky jen jeden a to ten Heathův. ALE tenhle film je naprosto vynikající. Zcela výjimečné je pro mě to propracování charakteru a vývoje Arthura. Konečně DC po dlouhé odmlce přišly s něčím úžasným a předvedli nám, že to stále umí! Jednoznačně se jedná o zatím nejtemnější DC film. A přesně tohle tomu svědčilo. Joaquin Phoenix nám zase ukázal, že je pro svoje role schopen udělat mnohé, ztloustnout a pak zase rychle zhubnout do Jokera. Brilantní závěr, kdy je Arthur ve studiu u De Nira... Výjimečné pro mě byla i skutečnost, jak se z Jokera jako jednoho z té nejnižší vrstvy, tak lehce stane jejich symbol v boji proti útlaku. Nemůžu jinak než vstát a tleskat! Tohle jsem opravdu nečekal.... /viděno v kině/ 100%

Scénáristicky ani režijně mě tento film rozhodně nepřesvědčil, tři hvězdy víceméně jen za Phoenixe a hudbu.

Na jeden z největších hitů roku, jak by mohlo nadšení z Benátek předznamenat, to nakonec asi stačit nebude. I přesto je ale na Jokerovi řada věcí k pořádnému chválení. Co nikoho nepřekvapí, je samozřejmě fantastický Joaquin Phoenix v další ze svých chameleonských kreací. Stačí, aby se zlověstně díval do kamery a nic víc k navození děsivé atmosféry nepotřebujete. To naštěstí Todd Phillips pochopil, takže mu tuhle one-man show nekazí a pouze podbarvuje audiovizuálními hody, jak si hollywoodský spektákl žádá. Samotný příběh samozřejmě zrovna realistický není a psychologické vykreslení je sice jakž takž funkční, ale vcelku banální – chce se říct, že by se Evropa tématu chopila o poznání důsledněji. Výsledek je však vyvážený, řemeslo jde ruku v ruce s atmosférou i lehce sociálním poselstvím, přestože po promakanějších předchůdcích (hlavně Taxikářovi) pokukuje Joker trochu zespoda. Za mě však spokojenost a jedna z nejzajímavějších komiksovek (hehe) za dlouhou dobu.

Asi jsem divnej, ale pro mě to nebyl takovej vodvar jako pro většinu lidí po celém světě. Jasně Joaquin Phoenix byl třída a oscar byl zaslouženej ale to je tak všechno. A ne nejsem jeden z těch natvrdlejch lidí co si mysleli, že film o Jokerovi musí být pořádny superhrdinský, tady superpadoušský akčňák, ale prostě mě to nebavilo a znova už by jsem na to koukal nerad.

10/10. Jistě, v rámci kinematografie nelze mluvit o něčem novém, ale pokud se bavíme o komiksovém žánru, jde o vítanou a velmi živelnou injekci. Phoenix je démonický a právem se zařadí mezi elitu, která titulního padoucha mohla ztvárnit. Tahle one-man show stojí a padá na jeho umu a dává si to s přesvědčivým přehledem. Dramatická nota funguje na jedničku, spolu s dávkou emocí, s jedním fikaně vypointovaným zvratem a přerod zlomeného člověka v psychopatického "magora" je pod taktem Phillipse poutavá, v mnoha ohledech silná a především audiovizuálně opojná podívaná. Jo, sežral jsem jim to i s navijákem. A nestydím se. Více: https://www.youtube.com/watch?v=OPnvLb1PMrE&t=408s

Jeden z nejikoničtějších záporáků všech dob, Joker, dostal svůj celovečerní hraný film a já jsem za to nesmírně rád. Zprvu jsem se moc netěšil, až teď v září jsem měl obrovský hajp, ale přesto jsem se bál, že to ode mne schytá špatné hodnocení. Naštěstí se to nestalo a já mohu celý štěstím bez sebe prohlásit, že se jedná skvělou záležitost, kterou by měl vidět každý, který se zajímá byť i jen trošičku o komiksovou tématiku. Sice se nejedná o nic nového na poli filmů, ale co se týče komiksových filmů je Joker něco, s čím jsme se doposud nesetkali a byl bych moc rád, kdyby bylo více takových filmů o zrodech ikonických nemesis. Sledovat přerod na šíleného psychopata bylo neuvěřitelné. Joaquin Phoenix předvedl fantastický výkon.

Konecne po dlouhe dobe komiksovka, ktera mne bavi. Skvele (az desive uveritelne) zahrane. Phoenix do toho dava 110% a ta role mu vylozene sedla, myslim ze “jmenu” Joker rozhodne neudelal ostudu. Dalsi co bych chtela vyzdvihnout je

Jedním slovem B - O - M - B -A a Joaquin Phoenix je Pan herec.

Joker

Herci a tvůrci 61

Videa 2

Komentáře 81

Dodatečné informace

Podobné

Související články

Novinky na Kinoboxu