Druhý MCU seriál má daleko od průkopnického spin-offu s Wandou a Visionem; v zásadě jede v obvyklém režimu celovečerních marvelovek. Z počátku na mě působil dost zbytečně a nezajímavě, nicméně po 1/3 získal požadovanou energii a vyvíjel se správným směrem.
PS: Kdyby neexistoval tak propracovaný (a profláklý) svět Marvel Cinematic Universe, asi by seriály stály za starou bačkoru.
Pokud nemáte na co koukat nebo chuť na tříhodinové drama, Love & Monsters je ideálním východiskem z této situace. V opačném případě je zbytečné mu věnovat pozornost, přece jenom ne každý nachází zalíbení v dobrodružných komediích pro puberťáky.
Jih proti severu je klasika s velkým K a každý by měl tuhle nejvýdělečnější chloubu Hollywoodu alespoň trošičku znát. Čtyřhodinová délka může být odstrašující, dost minut si však žádají dobové prvky jako třeba předehra. První část mi připadá horší, chybí jí dramatičnost. Druhá polovina je naopak napěchovaná zvraty a projevuje se zde i celková hloubka. Zábavně zahrané, na můj vkus až moc romantické.
Je pro mě těžké hodnotit Death Note objektivně a nesrovnávat ho s předlohou. Po prvním dílu jsme se zděsila statickou animací a českým dabingem na úrovni telenovely – takhle jsem si adaptaci svojí milované mangy nepředstavovala. Chvíle, jež vznikly až se seriálem (například úplný konec) znamenaly změnu k horšímu, tedy kromě záležitosti osmy z Jocuby, té tenhle formát slušel. Proto jen 70%.
Jedna z nejstarších adaptací slavného příběhu, která se sama stala kultovní záležitostí. Člověk si vychutná půvabně přehnaná herecká vystoupení a staromódní barevnost. Dle mého názoru je to pohádka stále ideální pro děti, mě sice v pokročilejším stádiu přestala bavit, ale rozhodně stojí za zhlédnutí.
Z jedničky jsem byla nadšená, naneštěstí druhý díl přináší hodně změn. Za prvé se liší stylem, namísto boje o přežití odehrávajícího se v jediné budově zde máme komplikovaný proces brutální čistky. Někdy se ve dlouhé stopáži objevují nezajímavé prostoje, děj se zaměřuje na více postav a akce je nejkvalitnější až na konci. Tahle indonéská verze Johna Wicka mě tak nebrala, ale záleží na vkusu.
Musím uznat, že má tahle duchařina něco do sebe. Na horor chabě děsivá, ale jinak je to obstojné mystery s nezvyklými zvraty. Na první pohled se zdá plné nadpřirozena, skutečnost je až podivně normální. Když se ještě pozastavím nad hlavní čtveřicí, jejich role odpovídají prototypům Alenky, okouzlujícího exota, šílené semetriky a detektiva.
Jde zejména o akčňák z prostředí moderní války. Publiku je naservírována tak akorát krvavá a realistická podívaná, která se nevyžívá v hnusárnách. Navzdory předpokladu mě Mosul ani psychicky nevyždímal, má pohlcující tempo i vyváženou pointu.
PS: po dlouhé době 0 % Amíků, ti by asi těžko vyměnili vodní dýmku za RPG.
Mám pocit, že tvůrcům se nechtělo vymýšlet nic nového, tak vzali starý scénář, vyměnili pár slov, přidali tři blbé vtipy, mlýnek na maso a druhý díl byl na světě. Navíc je zde všechno vykládáno černobíle: kdo zaslouží zemřít, kdo zachránit a co je třeba udělat. Tato jednoduchost umocňuje délku na nesnesitelnou.
Je vážně škoda, že Raya a drak nemohla jít do kin. Opravdu moc ráda bych tenhle animák viděla na velkém plátně, protože "kamera" je dechberoucí - skoro máte pocit, že se díváte na hraný film. Pěkné vizuální zpracování a tématická hudba jsou u Disneyho očekávané, ale originální myšlenka a především ty čisté souboje, to byl doslova šok.
Superhrdinské filmy mě už omrzely, naštěstí se seriálu WandaVision daří oprostit od věčného zachraňování světa a taky vrací do hry postavy, které by si v blockbusteru ani neškrtly. Formát evoluce televizních pořadů je vtipnou odlehčující volbou. Pátá epizoda přináší šokující zpestření, ale zda to je významný okamžik i pro celé MCU, není jasné.
Na Mistra jinu a jangu by se evropské obecenstvo do kin asi nehrnulo, hned ze začátku vás znechutí béčková grafika. Situaci zachránila ikonická výprava, kostýmy a hudba. Co se týče scénáře, staví na nastražených maličkostech, které by mu měly vnést genialitu, ale upřímně to fungovalo tak z padesáti procent. Vzhledem k mým očekáváním jsem v dobrém překvapena.
V prvé řadě patří Revenant do skupiny typických současných westernů – maximum mrtvol, dlouhé, kruté, nechutné – které mnohdy vyžadují předstihující herecké výkony, což tady platí dvojnásob. Z mého pozorování se však děj vyvíjí málo uvěřitelně, ve finále se ukáže, že nejde o nic jiného než o honbu za pomstou.
Neexistuje film, který by byl sofistikovanější než Počátek. Nolan si dal záležet na každé milisekundě – kvalita je nepopiratelná. Při každém dalším zhlédnutí mě překvapí něco nového, chytrý detail či moment, zkrátka mě baví víc a víc. Člověk si užívá všechno od střihu po hudbu, nemluvě o prvotřídním týmu hrdinů.
Dopodrobna zdokumentovaný život pěti fascinujících druhů. Všechny díly se zaobírají jedinečnými zvířecími rodinami, jejichž osudy jsou místy krvavé a drsné, jindy veselé a plné naděje; zachycením tak ohromující skutečnosti se stvořilo nevyzpytatelné drama, jak má být. Mě dostaly hlavně psi hyenovití, avšak i zákulisí.
Jeden z hodnotných snímků, který si bohužel odbyl premiéru na Netflixu. (Ale zase lepší než čekat.) Chicagský tribunál připomíná skoro akčňák, střih posunul soudní proces o několik levelů výš a výsledkem je salva informací, nečekaných zvratů, charakterů a vodopád emocí doprovázený třískáním soudního kladívka. Kdo by to čekal?
Na Wolfwalkers jsem se nemohla dočkat. Předcházející Píseň moře mě sice nudila, ale možnost znovu vidět tu nádhernou animaci jsem si nemohla odpustit. Teď bych jen chválila. Interpretaci irského folklóru zasadil Tomm Moore tentokrát do 17. století, díky čemuž je ještě pohádkovější. Scénář je fajn, dechberoucí vizuál ho však opět předčil.
Dobré rodinné drama, které mohlo být ještě lepší. Ze strany Eddieho Redmayneho jde o excelentní hereckou prácičku, ale vážně moc mi chyběla nějaká ta geniální fyzika. Hlavně když se ve výlohách knihkupectví začaly objevovat Hawkingovy knihy, o jejichž obsah jsou diváci ochuzeni, mi to bylo líto. Překvapivě na city hraje nejvíce hudba, nečekejte nic srdcervoucího.
Proč stojí Spirit za pozornost? Jednoznačně kvůli hudbě - a teď nemyslím ty otravné dokreslující retro songy. Hans Zimmer vytvořil k průměrné pohádce soundtrack hodný velkofilmu, bez kterého by se Spirit ztratil v záplavě obyčejných animáků.
PS: Nečekala jsem, že ústřední postavy = koně budou od začátku do konce jen řehtat.
×
kinobox.czkinobox.cz
