Jiří Hálek

Jiří Hálek, narozen 10. září 1930 v Praze, zemřel 18. prosince 2020 v Říčanech, byl český filmový, televizní a divadelní herec. Vlastním jménem Hugo Frischmann pocházel z česko-německé rodiny, přičemž německý původ měl po matčině straně, zatímco umělecké vlohy zdědil po otci, který byl inženýrem chemie s výtvarným nadáním. Vzdělání a divadelní začátky Jiří Hálek původně směřoval ke zpěvu a několik let docházel na hodiny k Marii Šlechtové-Kohoutkové. Nakonec se však rozhodl pro herectví a vystudoval pražskou DAMU, kde mezi jeho pedagogy patřili významné osobnosti jako Božena Půlpánová, Josef Pehr, Miloš Nedbal či Alfréd Strejček. Již během studií se poprvé objevil před kamerou ve filmu Křižovatka života (1948). Po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Městského divadla mladých v Ostravě, kde strávil jednu sezónu. Následně absolvoval základní vojenskou službu v divadelním souboru Vítězná křídla (1954-1956). Po návratu do Prahy krátce působil v Pražské estrádě (1956), poté pět let v Městském oblastním divadle v Mladé Boleslavi (1957-1962) a následující dvě sezóny v pražském kabaretu Paravan (1962-1964). Činoherní klub Zlomovým okamžikem v Hálkově kariéře byl rok 1965, kdy vstoupil na scénu pražského Činoherního klubu, kde setrval až do svého odchodu do penze v roce 2002. Během 37 let v tomto divadle účinkoval ve 41 divadelních hrách a přestože hrál převážně vedlejší role, zařadil se mezi přední členy hereckého souboru. K jeho nejvýznamnějším divadelním rolím patřily postavy v inscenacích Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, Piknik, Bludiště, Hejtman z Kopníku či Obsluhoval jsem anglického krále, které režíroval spoluzakladatel divadla Ladislav Smoček. Filmová kariéra Spolupráce s Činoherním klubem a zájem progresivních režisérů mladé generace přivedla Jiřího Hálka znovu před kameru. V 60. letech se objevil v epizodních rolích ve filmech jako Pension pro svobodné pány (1967), Spalovač mrtvol (1968) nebo Den sedmý, osmá noc (1969). Jeho prvním celovečerním snímkem byly Menzelovy Ostře sledované vlaky z roku 1966. Diváci si ho však nejvíce pamatují jako ředitele školy z populární komedie Marečku, podejte mi pero! (1976), zejména v nezapomenutelné scéně s Josefem Abrhámem. S Abrhámem se znovu potkal ve filmu Vrchní, prchni! (1980), kde ztvárnil profesora na školním srazu. Významné filmové role Jiří Hálek se během své kariéry objevil ve více než 130 filmových a televizních rolích. K jeho výrazným hereckým kreacím patří netypická role vyšinutého narkomana v kriminálním povídkovém filmu Motiv pro vraždu (1974). Významné úlohy ztvárnil také ve filmech Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983), kde hrál přítele hlavního hrdiny, a Výbuch bude v pět (1984). Diváci ho znají i z filmů Jak svět přichází o básníky (1982), kde hrál redaktora, Svatba jako řemen, Jára Cimrman ležící, spící, Tři veteráni (1983) a mnoha dalších. Hlavní role a ocenění V 80. letech se Jiří Hálek propracoval ke své jediné hlavní roli ve filmu Mezek (1985), kde ztvárnil titulní postavu vychovatele Viktora Mezka na hornickém učilišti. Za tento výkon získal cenu za mužský herecký výkon na 24. festivalu českých a slovenských filmů v Mariánských Lázních v roce 1986. Scénář k filmu napsala jeho manželka, scenáristka Irena Charvátová. V roce 2001 byl Jiří Hálek oceněn cenou Senior Prix, kterou uděluje Nadace Život umělce. Pozdní kariéra a osobní život V 80. a 90. letech dostával Hálek příležitosti především v televizních inscenacích a pohádkách. Účinkoval také v seriálech komerčních televizí. Naposledy se před kamerou objevil v seriálu Černá sanitka (2008). S divadelní kariérou v Činoherním klubu se rozloučil v roce 2002. Manželkou Jiřího Hálka byla scenáristka Irena Charvátová (1942-2008), která napsala scénáře k filmům jako Housata či Hadí jed. Po její smrti v roce 2008 upadl do depresí a definitivně ukončil hereckou kariéru. Jiří Hálek byl hercem malého tělesného vzrůstu, výrazného profilu v obličeji a osobitého hlasového projevu. Celý život trpěl chronickými bolestmi zad, které však před kamerou či na jevišti nikdy nedal znát. Zemřel ve věku 90 let 18. prosince 2020.