Slávka Hamouzová

Slávka Hamouzová, narozená 23. listopadu 1909 v Praze, byla česká herečka, která se původně jmenovala Bohuslava Kateřina Hamouzová (rozená Pospíšilová). Zemřela v červnu 1989 v Praze ve věku 80 let. Divadelní začátky Svou hereckou kariéru zahájila v pouhých osmnácti letech jako operetní zpěvačka a herečka v pražských souborech. Nejprve působila v divadle Uranie (1927–1930) a následně ve Velké operetě (1930–1944). V těchto letech se profilovala především jako představitelka mladých lyrických a slušných dívek, ačkoliv tyto role byly často limitovány svým menším rozsahem. Poválečná divadelní dráha Po druhé světové válce Hamouzová pokračovala v divadelní kariéře na oblastních scénách. Nejprve působila v Ostravě (1944–1947) a později v Kolíně (1948–1956). Před odchodem do penze ještě stihla angažmá v Městských divadlech pražských (1956–1976), kde se postupně přehrála do menších komických rolí starších žen a matek. K tomuto posunu přispěla i její fyzická proměna, kdy se z mladého hubeného děvčete stala plnoštíhlou malou dámou, která i ve vysokém věku působila elegantně. Filmová kariéra Slávka Hamouzová se ve filmu prosadila především v 70. a 80. letech, kdy vytvořila desítky menších, ale zapamatovatelných rolí v českých filmech. Většinou hrála epizodní postavy jako jsou sousedky, prodavačky, důchodkyně či svatební hosty. Přestože její role byly často malé, dokázala jim vtisknout osobitý charakter. Nejvýznamnější filmové role Mezi její nejznámější filmové role patří klientka v salonu krásy ve Vorlíčkově komedii Což takhle dát si špenát (1977), kde jí vedoucí Netušil (Juraj Herz) natírá na tvář pleťovou masku z olomouckých syrečků. Tato scéna patří k těm, díky nimž si diváci Hamouzovou pamatují, přestože její jméno často neznají. Dále se objevila v populárních komediích jako Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976) v roli nájemnice v paneláku, Ať žijí duchové! (1977) jako pokladní, Vrchní, prchni! (1981) v roli svatebčanky či v komedii Co je doma, to se počítá, pánové... (1980) jako Nováková. Zahrála si také v dalších divácky oblíbených filmech jako Poslušně hlásím (1957), Léto s kovbojem (1976), Bouřlivé víno (1976) či Jak básníci přicházejí o iluze (1985). Pozdní kariéra I v pokročilém věku Slávka Hamouzová pokračovala v natáčení. V 80. letech se objevila například ve filmech Fešák Hubert (1984), Čertův švagr (1984), Všichni musí být v pyžamu (1984) či Rumburak (1984). Její poslední filmové role pocházejí z roku 1987, kdy jí bylo 78 let. Televizní tvorba Kromě filmů pracovala Hamouzová ojediněle i pro televizi. Zahrála si v televizní komedii To byla svatba, strýčku! a v seriálu Byl jednou jeden dům. Její televizní role však byly méně četné než ty filmové. Odkaz Slávka Hamouzová patří mezi ty české herce, jejichž tvář diváci dobře znají, ačkoliv jejich jméno často zůstává v anonymitě. Během své dlouhé kariéry vytvořila přes čtyři desítky filmových rolí a stala se tak nedílnou součástí české kinematografie druhé poloviny 20. století. Její schopnost přesvědčivě ztvárnit různorodé epizodní postavy z ní učinila vyhledávanou charakterní herečku pro menší role.