Cloris Leachman (30. dubna 1926, Des Moines, Iowa, USA – 27. ledna 2021, Encinitas, Kalifornie, USA) byla americká herečka a komička, jejíž kariéra se rozprostírala přes téměř osm desetiletí. Patřila mezi nejvšestrannější a nejoceňovanější herecké osobnosti americké kinematografie.
Počátky kariéry
Narodila se v Des Moines v Iowě do rodiny vlastníků dřevařské společnosti Leachman Lumber Company. Již jako teenagerka se objevovala v místních divadelních představeních. Po absolvování střední školy studovala drama na Northwestern University. V roce 1946 se zúčastnila soutěže Miss America jako Miss Chicago, kde se umístila mezi šestnácti finalistkami. Díky stipendiu získanému v této soutěži mohla studovat herectví pod vedením Elii Kazana v Actors Studio v New Yorku. Svůj profesionální debut zaznamenala v roce 1948 a postupně se začala prosazovat v televizi a filmu.
Filmová kariéra
Zlomovým okamžikem v její kariéře byla role v černobílém dramatu The Last Picture Show (1971) režiséra Petera Bogdanovicha. Ztvárnila zde Ruth Popper, opomíjenou manželku středoškolského trenéra, která naváže milostný poměr s jedním z jeho studentů. Její výkon, kombinující rezignaci, vztek a nakonec i něhu, byl mistrovskou ukázkou hereckého umění. Za tuto roli získala Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli.
Významnou kapitolou v její kariéře byla spolupráce s režisérem Melem Brooksem. Objevila se ve třech jeho filmech, přičemž nejpamátnější je její role Frau Blücher ve filmové parodii Young Frankenstein (1974), kde pouhé vyslovení jména její postavy vyvolávalo hlasité ržání koní. Christopher Connor z The Film Magazine o její roli napsal, že "poskytuje skvělé kontrasty a spoustu komických momentů". Dále si zahrála v Brooksových filmech High Anxiety (1977) jako šílená záporná postava a zdravotní sestra Charlotte Diesel a v epické satiře History of the World, Part I (1981) jako Madame Defarge.
Mezi její další významné filmové role patří účinkování ve snímcích Butch Cassidy and the Sundance Kid (1969), WUSA (1970), Yesterday (1981) a Castle in the Sky (1986), kde propůjčila hlas svérázné vzdušné pirátce Dole. Pracovala také jako dabérka v mnoha animovaných filmech, včetně My Little Pony: The Movie, A Troll in Central Park a The Iron Giant. V roce 1993 ztvárnila přesvědčivou babičku ve filmu The Beverly Hillbillies režiséra Penelope Spheerise.
V pozdější fázi své kariéry se objevila v televizním miniseriálu Beach Girls s Robem Lowem a Julií Ormond. Komediální roli si zahrála jako opilecká bývalá jazzová zpěvačka a babička Evelyn ve filmu Spanglish (2004) po boku Adama Sandlera, za kterou byla nominována na cenu SAG. V této roli nahradila nemocnou Anne Bancroft. Film ji znovu spojil s Jamesem L. Brooksem, scenáristou, producentem a režisérem seriálu The Mary Tyler Moore Show. Ve stejném roce se znovu objevila po boku Sandlera v remaku The Longest Yard a také ve filmu Sky High jako školní zdravotní sestra s rentgenovým viděním.
V roce 2013 propůjčila svůj hlas postavě babičky v animovaném filmu The Croods, který vypráví příběh první pravěké rodiny na světě. Její postava byla součástí jedinečné prehistorické rodinky jako Grugova pravěká a trochu divoká tchyně. Film se stal komerčně úspěšným, což vedlo k vytvoření pokračování The Croods: A New Age (2020), které bylo jedním z jejích posledních filmových projektů.
Televizní úspěchy
Cloris Leachman získala uznání za ztvárnění Phyllis Lindstrom v sitcomu The Mary Tyler Moore Show na stanici CBS. Po boku Mary Tyler Moore, Valerie Harper, Eda Asnera, Teda Knighta a Betty White hrála opakující se roli snobské, sebestředné a pletichářské (ale v jádru dobrosrdečné) sousedky Mary Richards. Tato role jí vynesla dvě ceny Emmy za nejlepší herečku ve vedlejší roli v komediálním seriálu. Následně se objevila ve spin-off seriálu Phyllis (1975-1977), za který získala Zlatý glóbus. Seriál běžel dvě sezóny.
Během své kariéry získala celkem osm cen Primetime Emmy a jednu cenu Daytime Emmy, což byl po dlouhou dobu rekord pro herečku. Ocenění získala za tak různorodé role jako byla flamboyantně panovačná domácí Phyllis Lindstrom v seriálu The Mary Tyler Moore Show a pěstounská matka hudebně nadaného postiženého dítěte v ABC after-school special The Woman Who Willed a Miracle (1983).
Významnou televizní rolí byla postava babičky Idy v seriálu Malcolm in the Middle (2000-2006), za kterou získala dvě ceny Emmy. Za tuto roli byla nominována každý rok, kdy se v seriálu objevila, přičemž ocenění si odnesla v letech 2002 a 2006.
V letech 2010 až 2014 ztvárnila další výraznou roli babičky, tentokrát jako Maw Maw, matriarchální postavu v sitcomu Raising Hope na stanici Fox. Původně byla tato role koncipována jako hostující, ale Leachmanina Maw Maw, občas lucidní, často zmatená a nepředvídatelná pra-prababička Hope, se okamžitě stala divácky oblíbenou postavou. Od druhé sezóny byla povýšena na hlavní roli. Za tento výkon byla nominována na cenu Emmy v kategorii Outstanding Guest Actress in a Comedy Series. Zajímavostí je, že když tvůrce seriálu Greg Garcia psal pilotní díl, postava Maw Maw neměla žádné repliky a měla pouze chodit po domě v podprsence a jíst okurky ze sklenice. Leachman roli přijala s nadšením a stala se jednou z hlavních hvězd seriálu.
Pozdní kariéra a odkaz
V roce 2008 se ve věku 82 let stala nejstarší soutěžící v televizní taneční soutěži Dancing with the Stars, čímž opět dokázala svou všestrannost a odvahu zkoušet nové věci i v pokročilém věku.
Cloris Leachman získala rekordních osm cen Primetime Emmy a jednu cenu Daytime Emmy, přičemž byla nominována více než dvacetkrát. Kromě toho získala Oscara, cenu BAFTA a Zlatý glóbus. Byla známá svou všestranností a výraznou fyzickou přítomností, kdy používala rekvizity k zdůraznění a vyjádření charakteristik svých rolí.
Zemřela přirozenou smrtí ve svém domě v Encinitas v Kalifornii 27. ledna 2021 ve věku 94 let. Její poslední filmovou rolí byla účast ve snímku Not to Forget (2021). Cloris Leachman zůstává v paměti filmových fanoušků jako jedna z nejvýraznějších a nejtalentovanějších hereček americké kinematografie, která dokázala přesvědčivě ztvárnit jak dramatické, tak komediální role a svým talentem bavila publikum po téměř osm desetiletí.