polopaticky
361 bodů •
4
Již úvodní komická sekvence dvou vojáků má diváka utvrdit v tom, že Konga není radno brát jakkoli vážně. Když se navíc po druhém spatření opičáka na plátně změní i styl práce s kamerou, není pochyb o tom, že na prvním místě je u režiséra nikoli konečné vyznění filmu, nýbrž jeho estetické pojetí. Každý jednotlivý záběr lze směle zastavit a umístit na obálku prestižního časopisu National Geographic. Základní dějová linie i kvalita hereckého obsazení jsou s ohledem na trend posledních blockbusterů na slušné úrovni, avšak přílišné soustředění se na vizuál toto vše sráží na absolutní dno. Vyzdvihnout na Kongovi lze hudební složku, originální způsob s jakým Vogt-Roberts přistoupil k eliminaci jednotlivých postav se zřetelem na dodržení věkové přístupnosti, a také velkolepě natočený závěrečný souboj. Celkové vyznění Konga působí velmi nesourodě, jedná se o jakousi kombinaci Hvězdné pěchoty se Sucker Punch, kdy s prvně jmenovaným má Kong totožný humor a souboje s brouky, s druhým poté vizuální stylizaci. Nejen estetickým labužníkům, pro něž je snímek určen, doporučuji zůstat na informativně významnou potitulkovou scénu.