Zapomeňte na Oppenheimera. Nolanova novinka z antické mytologie bude jeho nejdražším filmem
Oppenheimer | Universal Pictures 2015
Skoro to vypadá, jako by čtyřiapadesátiletý držitel rytířského řádu začal záměrně střídat historicky hodnotná a ryze blockbusterová díla (tyto dva aspekty přitom dokáže účelně proplétat). Sci-fi Interstellar následoval druhoválečný Dunkerk, po němž se britský filmař vrhnul na špionážní Tenet s komplikovanou časovou strukturou. Oppenheimera, jenž příběhem vývojáře jaderné zbraně strhnul mainstreamové obecenstvo i akademiky, nyní upozadí historická fantasy The Odyssey.
Universal, který radostně přihlížel víc jak devítinásobnému zúročení stomilionového rozpočtu Oppenheimera, minulý měsíc Nolanovu novinku avizoval jako „mytickou akční epiku,“ která začlení imaxové technologie dosud neviděným způsobem. Film o legendárním návratu ithackého válečníka na rodný ostrov spřádá hvězdné tkanivo také z hereckého obsazení včetně Toma Hollanda, Roberta Pattinsona, Zendayay, Charlize Theron či Anne Hathaway. A zasadí se o několik režisérových milníků.
Christopher Nolan s Oscarem za Oppenheimera | Getty Images 2015
Dle zákulisních informací svým měřítkem překoná všechna předchozí Nolanova díla, která se pohybují na široké formální, potažmo produkční škále. Zatímco jeho debutové Sledování stálo šest tisíc dolarů a následné Memento devět milionů dolarů, náklady postupně rostly spolu s filmařovým renomé a ambicemi. Dokonalý Trik Nolan roku 2006 zvládl pořídit za 40 milionů, ale to už měl pověst blockbusterového autora díky komiksovému originu Batman začíná za 150 milionů. Druhý Temný rytíř přišel na 185 milionů a závěr trilogie stál roku 2012 rekordních 250 milionů dolarů.
Nolan ovšem nezapomněl pracovat “levně“, alespoň s ohledem na nepolevující tematickou i produkční šíři svých projektů, v drtivé většině případů protkaných praktickými efekty. Divoký Tenet režisér onehdy nazval svým jasně nejnáročnějším projektem z pohledu globální logistiky, rozpočet byl 200 milionů a nepoddajný blockbuster si na sebe skoro vydělal i v době, kdy pandemie ještě činila z návštěvy kina rizikovou kratochvíli.
Oppenheimer už byl starým dobrým Nolanovým trumfem, v souhře s růžovou Barbie vydělal takřka miliardu a jeho autor se může vyřádit jako nikdy. Příběh Odyssea je zatím popisovaný jako jeho nejvýpravnější, a vedle labutí písně Batmana také nejnákladnější. Nolan si to zkrátka může dovolit i přesto, že se obrací k filmovým tradicím částečně přežitým. Letos sice druhý Gladiátor udělal pěkná čísla (a Nolan jej veřejně vybásnil) a hřmotnou premiéru Troje, k níž režisér chystá neoficiální sequel, si ještě mnozí dobře pamatují. Sandálové velkofilmy o bozích z Olympu či Římanech byly nicméně v kurzu v 50. a 60., díky Souboji Titánů snad ještě v 80. letech.
Nolan ale samozřejmě nenatočí klasickou řeckou epiku a lidi na něj vyrazí s vidinou dalšího opulentního technického a vypravěčského prožitku. Snad i s vyhlídkou revoluce, o jakou se na nejvyšší hollywoodské scéně dlouhodobě pokouší leda James Cameron s Avatary. Rozpočet si bude žádat proklatě silné tržby, ačkoli téma se jeví jako riskantní. To ale povídejte Nolanovi, jenž vykřesal hit takřka z čehokoli a jehož herecký ansámbl, ozdobený hlavně současnou divou Zendayou, pozornost rozhodně přitáhne.
Mohl by se bez problému opakovat scénář loňské Duny 2, kterou špičkové technické zázemí, spolehlivý režisér a zástup populárních herců vyšvihli k blockbusterové události, přestože samotné téma nebylo úplně univerzálním lákadlem. Nolanovi publikum bezpochyby zase utrhá ruce a snad se vzpamatuje apel těchto velkofilmů s výmluvným příběhovým sloganem „odysea“, stagnující i vinou zcela nezaslouženě pohřbené loňské Furiosy. V kinech se o tom přesvědčíme od 16. července 2026.