Top horory
Horory patří dlouhodobě mezi nejpopulárnější fikční žánry. Navzdory tomu, že jejich podstatou je vzbudit u diváka negativní emoce (strach, šok, znechucení), těší se stabilní přízně publika a mají jednou z nejsilnějších fanouškovských základen. Kvůli svému negativnímu základu byl hororový žánr dlouhou dobu považován za pokleslý, postupně však prokázal, že umí naplnit i náročné požadavky. Dnešní horor již není jen o šoku a krvi, ale i o vytváření hlubokého pocitu neklidu, který se dotýká samotné podstaty lidských obav.
První rozmach hororovému žánru umožnilo německé expresionistické hnutí, které počátkem 20. let 20. století přineslo do kinematografie nápaditou práci s kamerou, výraznou stylizaci a přehnané herecké kreace. Mezi nejznámější díla z této doby patří Kabinet doktora Caligariho (1920) a Upír Nosferatu (1922), která se pravidelně řazují mezi nejlepší horory všech dob.
Ve 30. letech se na produkci hororových snímku zaměřilo hollywoodské studio Universal, díky čemuž nastala zlatá éra pro hororová monstra. Filmy jako Drákula (1931), Frankenstein (1931) či Mumie (1932) vytvořily silné základy pro další hororové příběhy a ovlivnily představy o tomto žánru na další tři desetiletí.
V 60. letech přinesl Alfred Hitchcock do hororového žánru novou úroveň psychologického napětí. Jeho Psycho (1960) nejen šokovalo brutalitou, ale také ukázalo, že lidská psychika je pro horor nevyčerpatelným zdrojem strachu. Stejná dekáda také přinesla Noc oživlých mrtvých (1968), která vytvořila základní kameny pro zombie filmy a zároveň přinesla kritickou reflexi své doby.
70 a 80. léta byla obdobím, kdy hororový žánr zažíval velký rozmach. Filmy jako Vymítač ďábla (1973) a Osvícení (1980) se staly přelomovými klasikami, které inspirují tvůrce i straší diváky do dnešních dní. Největší oblibě se však v této době těšily slasher filmy o teenagerech pronásledovaných maskovanými zabijáky, jejichž úspěch odstartoval nízkorozpočtový Halloween (1978).
S příchodem 90. let nabraly horory nové směry. Mlčení jehňátek (1991) zaznamenalo nečekaně velký úspěch s žánrovou kombinací detektivního thrilleru a psychologického hororu. Vznikl také první díl série Vřískot (1996), jenž satiricky reflektoval hororová klišé. Záhada Blair Witch (1999) pro změnu přinesla rozmach pro found footage horory. Velmi populárními se staly i japonské horory, jako například Kruh (1998), který se dočkal i amerického remaku.
Moderní horory staví na tomto dědictví a často propojují žánrovost s aktuálními společenskými tématy. Uteč (2017) od Jordana Peelea dokázal nejen vystrašit, ale také skvěle reflektovat otázky rasismu a sociální nerovnosti. Děsivé dědictví (2018) pro změnu vneslo do popředí témata rodinného traumatu a psychického rozpadu.
I v českém prostředí mají horory svou tradici. Velkým popularizátorem tohoto žánru byl u nás Juraj Hertz, jehož Spalovač mrtvol (1968) se řadí mezi nejlepší české filmy všech dob. Dalším oblíbeným tvůrcem je Jan Švankmajer, režisér snímků Lekce Faust (1994) a Otesánek (2000), který ve své surrealistické tvorbě pravidelně využívá hororových prvků.
Ať už jsou to duchové, démoni, psychopati, nebo příšery, hororové filmy se neustále přizpůsobují strachům, které společnost prožívá a každý rok nabízejí nové a šokující zážitky. Horory 2023 reprezentují snímky Přízraky v Benátkách, To se mi snad zdá, Vřískot 6, Přišla v noci, On se bojí, Pět dní u Freddyho nebo Renfield. Nejlepší horory 2024 poté zastupují díla Vetřelec: Romulus, Nepřivolávej nic zlého, Longlegs či Substance.
Pro více informací o nejnovějších hororech můžete využít naše dílčí žebříčky:
- 1
- 2
- 3
Stáhněte si mobilní aplikaci Kinobox4.6 (500+ hodnocení)
ZDARMA- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
Další oblíbené žebříčky nejlepších filmů