Osvícení (1980)

Miluju filmy Stanleyho Kubricka, tento film jen potvrzuje proč. Brilantní. Brilantní scénář (mistr Steven King), brilantní herecké výkony, mystika, napětí, ještě mladý Jack Nicholson roztomilý jako vždy, nechybějící happyend v bludišti, prostě pecka. Ještě je dobré dodat, že ve scéně s holčičkami a krví jsou na stěnách umístěny plakáty všech Kubrikových filmů, toho si ale při té hrůze nikdo nevšimne
;)

Miluju, když si mě film takzvaně půjčí, dvě hodiny nechá bloudit v neodhadnutelném labyrintu cinefilní dokonalosti a v závěru mě emocionálně i psychicky vyčerpá a zdecimuje. A Osvícení je jediný snímek v mém životě, který to opakovaně a stoprocentně dokáže. Nedivím se, že Kingovi jde tohle veledílo proti srsti, protože Kubrick si zase jednou vizionářuje (vím, že tohle slovo neexistuje, fakt) v takovém stylu, že výpovědní hodnotu a sílu jinak skvělé knihy hravě překonává. A stačí mu k tomu "jenom" pečlivě vybudované interiéry, a minimalistické inscenování prostoru, který je detailně uspořádán a expresivně napojen na různé perspektivy tří titulních postav. Co je realita a co fantazie? Je pomatený Jack strůjcem, nebo nešťastnou obětí? Co všechno jednotlivé pečlivě konstruované výjevy reprezentují a symbolizují? Kubrick dává vodítka, ale nejednoznačně a mazaně, aby diváka soustavně vtahoval do zdánlivě odosobněného světa a zároveň ho nutil prožívat i jednoduchý příběh jeho postav. Osvícení je nesmírně náročný produkt od génia, který rád významy schovává a zaobaluje, ale současně umí vyprávět s intenzitou monzunových dešťů a bavit diváka ikonicky zrežírovanými scénami a vedením herců, kteří se vyšťaví až na dřeň - Jack Nicholson opravdu předvádí asi svůj nejúžasnější herecký výkon a hlavně na něm stojí velká část významové roviny filmu.___ Silně doporučuji zhlédnout kratší, 114 minutovou verzi, ta delší totiž obsahuje nadbytečně vysvětlující scény pro duté publikum a nemá takové filmařské grády.

To dítě je z celého filmu nejděsivější :)

The Shining nebo-li Osvícení, táhne především skvělá hudba, která vás dovede pořádně vystrašit ,ale nebýt šílence jménem Jack Nicolson, tak nevím.

Viděl jsem ve vysokém rozlišení v rámci píseckého Festivalu nad řekou (když ještě existoval) a můžu říct, že to byla docela síla. Jack Nicholson byl mnohem démoničtější než bych od něj čekal a atmosféra příběhu hororovější a stísněnější než bych čekal. Barvitý příběh s překvapivou pointou!

OSVÍCENÍ je silný psychologický monument komplexního hororového thrilleru a matkou všech moderních filmů hrůzy a napětí.Tísnivý strach v d'ábělském konceptu snad v nejstrašnějším možném snu.

Předloha Stephena Kinga vyvedená jen zpola. Málo děsivé (dovedu si dobře představit jak hrozivé by to mohlo být) a film táhne nahoru hlavně výkon Jacka Nicholsona. Danny Lloyd jako jeho syn mohl být také lépe zpracován, jeho "posedlost" není tak propracovaná. Dílo je na první pohled natočené v osmdesátých letech.

Osvícení není stavěno tolik na příběhu, jako na skvělém Nicholsonovi! Jestli ještě uvidím nějaký film s ním, budu si myslet že je to magor. Podle mě tady ze sebe vydal to nejlepší. Byl báječně přesvědčivý. Ale i ten příběh ujde, ale v polovině mu docházejí slova. Naštěstí to pak zachraňuje úplně zmagoření pana Torrance. I přes zdlouhavé scény jsem se nenudil. Možná Kubrick nedokázal odvyprávět příběh z knihy, ale dokázal vytvořit nadměrně dobrý film, který se bude sledovat ještě dlouhá léta. A kultovní věta "Here is Johny." Kdo Osvícení uvidí, už na něj nezapomene.

Jack Nicholson zde vytvořil jednu ze svých nejlepších rolí.

Sedmiletý Danny Lloyd tu ztvárnil svou jedinou hereckou roli. Jeho výkon mě zaujal víc než Nicholson.

Velmi zdařilí horor s velmi zdařilou režii Stanleyho Kubricka. Hlavním tahounem filmu je ovšem zcela bezchybný Jack Nicholson, kterému tato role opravdu neskutečně sedla. Takovéhle role bláznů prostě neumí zahrát nikdo lépe. Podle mne Osvícení sice není úplně dokonalé, ovšem v mém poměrně neoblíbeném hororovém žánru je to vrchol. 85%

Jack Nicholson překvedl vynikající výkon. On je prostě herec pro tento typ rolí. Takové bláznovství mi k němu sedí nejvíc. Film velice napínavý v samotném závěru, i když Shelley Duvall mi přišla hrozně uječená, což pro mě shazuje celkový dojem filmu. Prostě mi do tohohle jinak úžasného počinu Kubricka neseděla, tak nějak celkově. I když se děj dal aspoň trochu předpokládat, nepřipravilo mě to o napětí a celkové vychutnání tohoto filmu.

Stephen King mal výhrady voči obsadeniu hlavnej roly Jackom Nicholsonom, pretože ten už od začiatku vyzerá ako šialenec... To sa dá veľmi dobre pochopiť, ale na druhú stranu Nicholson zahral veľmi dobre a z jeho očí vyžaroval des, ktorý na Vás dosiahne. pre faníšikov horou je toto "must see" záležitosť, podporená výbornou desivou zvukovou kulisou

Unikátní, hypnotický film. Nejvyspělejší dílo svého žánru. Kamera v hotelových chodbách přeplněných teplými barvami (vrhající kontrast na ledovou zimu, sníh a okolní prostředí), doprovázející skvělou hudbou a postavy s někdy záměrně nejasným charakterem či způsobem jednání tvoří dohromady dokonalý Kubrickovský celek, který k nám promlouvá spíše ve smyslu jednotlivých obrazů (tedy scén, někdy až s nádechem nepatrného uměleckého dojmu). Byl jsem v transu. Neskutečná atmosféra. Já asi nikdy tento film úplně nepochopím, ale vůbec mi to nevadí – budu dál po chvilkách hledat.

Na Kubrickův film se kromě výrazně kladných komentářů snesla i kritika ze strany fanoušků Stephena Kinga i ze strany Mistra hrůzy samotného. Jako zanícený čtenář jeho díla se však musím filmu zastat. Ano, je pravdou, že Kubrick s předlohou nakládá volně. Nicméně, podle mého názoru, zpracování filmu Kubrickem nijak předlohu neuráží, pouze klade větší důraz na znázornění rozpadu osobnosti Jacka Torrance a upozaďuje významovou linku zla personifikovaného v hotel Overlook. A Kubrick to dělá mistrně! Za pomoci hudby a geniálních záběrů kamery dokáže navodit tísnivou až klaustrofobní atmosféru, která postupně graduje až k samotnému finále. Skvělé na tomto filmu je to, že při každém jeho dalším shlédnutí objevuji další a další maličkosti, které dotváří celkový silný dojem. Je pak otázkou, zda by filmu skutečně prospělo, kdyby se věrněji držel předlohy. Osobně si myslím, že nikoliv. Právě určitá úspornost v motivacích Jacka Torrance (oproštění se od výslovného pohlcení vnějším zlem) dává filmu větší syrovost a přesvědčivost.