Stanley Kubrick

Herečka Shelley Duvall, známá hlavně pro své role v 70. a 80. letech, zemřela ani ne týden po svých 75. narozeninách na následky cukrovky. Nejvýrazněji se zapsala ikonickou rolí v Kubrickově Osvícení (The Shining), což pro ni bylo darem i prokletím. Během let ji obklopil narativ ultimátní oběti, kterou na place nevyzpytatelný režisér terorizoval, aby z ní dostal co nejlepší výkon. Někteří zachází tak daleko, že na tento zážitek svalují i její pozdější vážné zdravotní problémy, které ovládly pozdní třetinu jejího života. Z počátku snad dobře míněná starost o Duvall vedla k tomu, že se z ní v očích veřejnosti stala osoba takřka bez vlastní agendy a vůle, věčně manipulovaná a zneužívaná tak dlouho, než přišla o zdravý rozum. Pravda je mnohem méně přímočará a odhaluje Duvall jako talentovanou a ambiciózní umělkyni, která si zaslouží méně infantilizace a více respektu.

Steven Spielberg patří mezi největší velikány amerického filmového průmyslu. Nejde však jen o to, že natočil spoustu povedených filmů. Jeho působení tvarovalo samotné prostředí Hollywoodu. Byl to on, kdo v dobrém a zlém odlil formy, které američtí filmaři používají dodnes. Jeho pochvala pro druhou Dunu (Dune: Part Two) tedy není jen osobním názorem jednoho člověka, ale pomyslným požehnáním od personifikace celého oboru.

Jedno z největších filmových studií světa provádí kroky, jež by z kvalitativního hlediska mohly vyústit v obohacení distribuční nabídky kin. Přední hlavouni Warner Bros. Michael De Luca a Pam Abdy v lednu domlouvali strategické partnerství s Tomem Cruisem, které v případě vysněného scénáře možná zahrne i pokračování úspěšné sci-fi Na hraně zítřka (Edge of Tomorrow). Sám Cruise má však po letité sérii blockbusterů zájem znovu pracovat s autorskými režiséry jako Paul Thomas Anderson, do nichž hodlají Warneři rovněž investovat stamilionové částky. Pod křídly tradiční společnosti, která se před dvěma lety sloučila do konglomerátu Warner Bros. Discovery, by tak teoreticky mohl skončit poslední film Quentina Tarantina The Movie Critic, do něhož chce ikonický tvůrce obsadit i Toma Cruise.

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Pokud jste to náhodou nevěděli, na 19. listopad připadá od roku 2013 Světový den toalet. Nepostradatelná součást našich životů byla v kinematografii dlouhou dobu tabu a ukazovat prostředníka natolik intimních činností se neslušelo až do roku 1960. Snímek, na který v textu dojde řada, odstartoval podstatně méně diskrétní tvůrčí svobodu, která filmařům dovoluje nad i do záchodových mís situovat nejrůznější situace, které šimrají naše bránice, znechucují i napínají. Seznámíte-li se s následujícími patnácti příklady záchodových filmových scén, které doprovází mírné i pokročilejší riziko spoilerů, návštěva koupelny už pro vás možná nebude tak standardní jako doposud.

Vezměte Městečko Fortitude, přidejte špetku Osvícení Stanleyho Kubricka, dokořeňte nejednoznačným Clivem Owenem a vyjde vám nový seriál A Murder at the End of the World, na jehož trailer se můžete podívat s českými titulky.

Fenomén Barbenheimer v posledních měsících otřásá internetem. 21. července totiž do amerických kin přicházejí dva projekty, jež snad nemohou být odlišnější. Na jedné straně máme temný životopisný thriller o strůjci atomové bomby, proti němuž stojí růžově hravá komedie s fantasy prvky o ikonické panence. Fanoušci a fanynky obou děl na sociálních sítích začali hojně vytvářet koláže a fanarty, zábavně propojující oba diametrálně odlišné filmy.

Před pětadvaceti lety vznikly hned dva hollywoodské filmy, v nichž se lidská posádka snažila vychýlit asteroid z jeho kolizního kurzu. Země jen o chlup přežila v populárních a také u nás často reprízovaných hitech Armageddon a Drtivý dopad, které zpracovávají poněkud odlišné scénáře totožné hypotetické události. Magazín Yahoo Entertainment se u příležitosti výročí zeptal odborníků, jak moc se filmaři a filmařky drželi reality a vědeckých podkladů. A jak možná očekáváte, není to žádná sláva.

Kinematografie už se pomalu zbavuje přídomku „mladé umění“ a stále častěji se setkáváme s jejími stoletými milníky. Toho se právě dočkalo i americké studio Warner Bros., jedno z nejvýznamnějších vůbec. Dalo nám vše od nejlacinějšího braku až po nejvyšší kvalitu. Vybudovali ho čtyři odhodlaní sourozenci.