Míla Pačová: Nejlepší filmy a seriály

6.1

Míla Pačová: Filmy a seriály

Míla Pačová, česká herečka a výtvarnice, se narodila 11. dubna 1887 v Praze. Pocházela z rodiny zámožného architekta, který podporoval její umělecké sklony. Studovala malířství u Ferdinanda Engelmüllera a v Paříži, ale nakonec se rozhodla pro hereckou dráhu. Herectví studovala soukromě u Marie Hübnerové a Karla Želenského.

Počátky filmové kariéry v éře němého filmu

Svůj filmový debut zaznamenala v roce 1913 ve snímku "Pan profesor, nepřítel žen". Během němé éry se objevila v několika dalších filmech, jako například "Čaroděj" (1918), "Lásko třikrát svatá" (1918) a "Rabbi Löw" (1919). Tyto role však nebyly výrazné a do historie české kinematografie se nezapsaly.

Návrat k filmu ve zvukové éře

Po delší odmlce se na filmové plátno vrátila v roce 1935 malou rolí ve filmu "Milan Rastislav Štefánik". Od konce 30. let 20. století se začala objevovat ve výraznějších rolích. V komedii "Artur a Leontýna" (1940) ztvárnila postavu Sobotové, matky hlavní hrdinky. V dramatu "Preludium" (1941) se představila jako herečka Holmová. V roce 1943 hrála ve filmu "Šťastnou cestu" roli ředitelky prodejního oddělení Vackové.

Vrcholná role ve filmu "U pěti veverek"

Jednu ze svých nejvýznamnějších filmových rolí ztvárnila v komedii "U pěti veverek" (1944), kde hrála chamtivou domácí Filoménu Houbičkovou. Její postava tvořila kontrast k dobrosrdečnému manželovi v podání Jindřicha Plachty a sestře, kterou hrála Růžena Nasková. Tato role byla šitá na míru jejímu hereckému talentu a dodnes je považována za jednu z jejích nejlepších filmových kreací.

Poválečné filmové role

Po druhé světové válce se objevila v několika dalších filmech. V komedii "Nezbedný bakalář" (1946) hrála Markytu, manželku inspektora Žlutického. V roce 1954 se objevila ve filmu "Ještě svatba nebyla..." jako Marina, Ambrožova žena. Její poslední filmovou rolí byla postava manželky staroměstského purkmistra Tomáše ve filmu "Jan Žižka" (1955). Míla Pačová zemřela 20. března 1957 v Praze ve věku 69 let.


  • Šťastnou cestu
    Šťastnou cestu (1943)
    FilmRole: ředitelka prodejního oddělení
    Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové, Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
    75%
    Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové, Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
    1
  • Jan Žižka
    Jan Žižka (1956)
    FilmRole: paní purkmistrová
    Druhý díl historické husitské trilogie režiséra Otakara Vávry... Od mučednické smrti Jana Husa uplynuly čtyři roky. Slabý a nemocný král Václav IV. se postaví proti vyznání pod obojí a vrátí katolíkům kostely a kláštery. Pražský lid se proto bouří a vře to i na venkově v jižních Čechách, kde se připravuje shromáždění na hoře Tábor. Pražanům se podaří pod vedením Jana Želivského vtrhnout na Novoměstskou radnici a zachránit z rukou pánů zajaté bratry. Purkmistra a konšely pak vyhodí z okna. Král při zprávě o defenestraci zemře. Země se rozdělí na dva tábory. Do čela stoupajícího lidového hnutí se postaví Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže... (Česká televize)
    73%
    Druhý díl historické husitské trilogie režiséra Otakara Vávry... Od mučednické smrti Jana Husa uplynuly čtyři roky. Slabý a nemocný král Václav IV. se postaví proti vyznání pod obojí a vrátí katolíkům kostely a kláštery. Pražský lid se proto bouří a vře to i na venkově v jižních Čechách, kde se připravuje shromáždění na hoře Tábor. Pražanům se podaří pod vedením Jana Želivského vtrhnout na Novoměstskou radnici a zachránit z rukou pánů zajaté bratry. Purkmistra a konšely pak vyhodí z okna. Král při zprávě o defenestraci zemře. Země se rozdělí na dva tábory. Do čela stoupajícího lidového hnutí se postaví Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže... (Česká televize)
    2
  • U pěti veverek
    U pěti veverek (1944)
    FilmRole: Filoména Houbičková
    Česká filmová komedie o trampotách pana domácího s pyšnou manželkou, o dvou malířích, co ke štěstí přišli, a nové mydlárně. Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu. Zatímco mu svými penězi pomáhá přebudovat hostinec na úspěšnou vinárnu, nechá se Filoména oklamat podvodníkem Kozlem k pochybným investicím. Kozel zmizí s jejími penězi. Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Z pyšné Filomény se stává pracovitá žena a pan domácí se konečně dočká své vytoužené mydlárny.
    Žánry:Komedie
    72%
    Česká filmová komedie o trampotách pana domácího s pyšnou manželkou, o dvou malířích, co ke štěstí přišli, a nové mydlárně. Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu. Zatímco mu svými penězi pomáhá přebudovat hostinec na úspěšnou vinárnu, nechá se Filoména oklamat podvodníkem Kozlem k pochybným investicím. Kozel zmizí s jejími penězi. Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Z pyšné Filomény se stává pracovitá žena a pan domácí se konečně dočká své vytoužené mydlárny.
    Žánry:Komedie
    3
  • Nezbedný bakalář
    Nezbedný bakalář (1946)
    FilmRole: žena písaře Žlutického
    69%
    4
  • Preludium
    Preludium (1941)
    FilmRole: herečka Holmová
    63%
    5
  • Jarní píseň
    Jarní píseň (1944)
    FilmRole: baronka Gizela
    62%
    6
  • Jánošík
    Jánošík (1921)
    Film
    Osudy slavného slovenského zbojníka, který mstil bezpráví páchané šlechtou, se dočkaly mnoha filmových zpracování - toto první natočil americký Slovák Jaroslav Siakeľ v roce 1921. Už svým zarámováním film zdůrazňuje, že zpodobňuje legendu: starý bača vypráví Jánošíkův příběh zvídavým turistům. Siakeľ dosáhl nečekaného profesního zdaru, bez rušivého patetismu zvládl akční výjevy i dojímavé okamžiky, dobře využil malebné horské scenérie. O příznivý výsledek se zasloužil i nečekaně mrštný (a přirozeně i hubenější) Theodor Pištěk v titulní roli.
    Žánry:DramaHistorický
    60%
    Osudy slavného slovenského zbojníka, který mstil bezpráví páchané šlechtou, se dočkaly mnoha filmových zpracování - toto první natočil americký Slovák Jaroslav Siakeľ v roce 1921. Už svým zarámováním film zdůrazňuje, že zpodobňuje legendu: starý bača vypráví Jánošíkův příběh zvídavým turistům. Siakeľ dosáhl nečekaného profesního zdaru, bez rušivého patetismu zvládl akční výjevy i dojímavé okamžiky, dobře využil malebné horské scenérie. O příznivý výsledek se zasloužil i nečekaně mrštný (a přirozeně i hubenější) Theodor Pištěk v titulní roli.
    Žánry:DramaHistorický
    7
  • Milan Rastislav Štefánik
    Milan Rastislav Štefánik (1935)
    FilmRole: madame Jouvenelle

    Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kde během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbska Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se - už v hodnosti generála - dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí...

    56%

    Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kde během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbska Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se - už v hodnosti generála - dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí...

    8
  • Artur a Leontýna
    Artur a Leontýna (1940)
    FilmRole: Sobotová
    53%
    9
  • Ještě svatba nebyla
    Ještě svatba nebyla (1954)
    FilmRole: Marina Ambrožová
    Na každoroční slavnosti ve Strážnici se setkali dávní soupeři - družstevníci ze sousedních obcí Dubnice a Bojanova. Dubničtí hrají tentokrát prim jak v prodeji klobás, tak i na uměleckém fóru. Přes protesty účetního družstva Ambrože mládež z Bojanova založí pěvecký a taneční soubor, jsouc vedena učitelem Bartošem, jehož miluje Ambrožova dcera Eva. Chodí však cvičit až do Dubnice, aby o tom popudlivý Ambrož nevěděl. To je důvod roztržky mezi Evou a Bartošem. Smířili se teprve po porážce bojanovského souboru v krajském kole soutěže. Ukáže se totiž, že samotný Bojanov ani samotná Dubnice nedokáží postavit umělecky silný soubor, spojí-li se však, mají naději na úspěch i v příštím ročníku Strážnice.
    Žánry:Komedie
    48%
    Na každoroční slavnosti ve Strážnici se setkali dávní soupeři - družstevníci ze sousedních obcí Dubnice a Bojanova. Dubničtí hrají tentokrát prim jak v prodeji klobás, tak i na uměleckém fóru. Přes protesty účetního družstva Ambrože mládež z Bojanova založí pěvecký a taneční soubor, jsouc vedena učitelem Bartošem, jehož miluje Ambrožova dcera Eva. Chodí však cvičit až do Dubnice, aby o tom popudlivý Ambrož nevěděl. To je důvod roztržky mezi Evou a Bartošem. Smířili se teprve po porážce bojanovského souboru v krajském kole soutěže. Ukáže se totiž, že samotný Bojanov ani samotná Dubnice nedokáží postavit umělecky silný soubor, spojí-li se však, mají naději na úspěch i v příštím ročníku Strážnice.
    Žánry:Komedie
    10

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.