František Horák

František Horák, narozen 2. února 1917 v Míchově u Boskovic, zemřel 7. ledna 1995 v Rybništi, byl český divadelní a filmový herec. Divadelní začátky a kariéra František Horák, vlastním jménem František Švancara, začínal s profesionálním herectvím v roce 1938 u kočovné divadelní společnosti F. Marka a L. K. Stehlíkové. Během okupace působil v Horáckém divadle v Třebíči (1940-1943) a v Městském divadle na Kladně (1943-1945). Po válce se stal jedním ze zakladatelů Realistického divadla v Praze, kde poté působil nepřetržitě 37 sezón až do svého odchodu do důchodu v roce 1983. V Realistickém divadle ztvárnil mnoho významných rolí, mezi nimiž vynikly například Boleslav v inscenaci Boleslav I., Merkucio v Shakespearově Romeovi a Julii či titulní role v Tylově hře Mistr Jan Hus. Pro Horákovo herectví byla charakteristická vysoká štíhlá postava, propracovaná mimika obličeje s výrazným pohledem a především důraz na hlasový projev a precizní výslovnost. Filmová kariéra Před filmovými kamerami debutoval v roce 1955 jako vězeň Tonda ve snímku Život je silnější. Mezitím se objevil v krátkometrážních snímcích Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze V ulici je starý krám (1955) režiséra Jana Valáška, kde se uvedl jako mladý tesař. Tyto postavy však v jeho herecké kariéře vůbec nic neznamenaly. Největší filmovou rolí pro něj byl kazatel Jan Želivský v druhém a třetím dílu výpravné husitské trilogie Jan Žižka (1955) a Proti všem (1957), která se stala jeho jedinou nejznámější a nejhodnotnější postavou u diváků. Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. Později již sehrál pouze vyšetřovatele v Gajerově dramatu Vina Vladimíra Olmera (1956), otce Olgy Kubešové (Jiřina Jirásková), komunistu Jana Kubeše v dramatu Pohled do očí (1961) režiséra Oldřicha Daňka a otce ošetřovatelky Zdenky (Jaroslava Schallerová) v Matějkově detektivce Zlá noc (1973), kterážto byla jeho posledním hereckým opusem před filmovými kamerami v naší české filmové dlouhometrážní tvorbě. V Pohledu do očí se objevil po boku Jiřiny Jiráskové, Ladislava Chudíka a Josefa Langmilera. Film pojednává o Olze Valentové, která pracuje v exportním oddělení Tatrovky a jejíž otec byl komunistický odbojář a zahynul za okupace. Mladá žena rekapituluje svůj život a navrací se k otcovým ideálům. Jde o psychologický film, který sleduje podpovrchová hnutí, myšlenky a pocity jednotlivých postav. V detektivce Zlá noc z roku 1973 ztvárnil František Horák roli Zdenčina otce. Televizní a rozhlasová tvorba František Horák se rovněž uplatnil v rozhlase („Duchcovský viadukt", „Komedie o hvězdě", „Kalinový háj", „Štěstí nepadá z nebe" aj.) a ojediněle také v televizi (např. v inscenacích První láska, Lidé na křižovatce, Pohádka o ebenovém koni či Poslední koncert, seriálech Jana Eyrová a 30 případů majora Zemana a záznamech divadelních představení S láskou nejsou žádné žerty a Dva na koni, jeden na oslu). Osobní život a závěr kariéry František Horák se narodil 2. února 1917 v Míchově u Boskovic. Byl ženatý s divadelní dramaturgyní Dagmar Rybínovou (2. června 1926 – 19. března 1995), po sňatku používal manželčino jméno jako František Rybín. Byl rovněž autorsky a publicisticky činný. Mimo jiné sám zdramatizoval slavné romány spisovatelů K. V. Raise „Zapadlí vlastenci" nebo Aloise Jiráska „Filosofská historie". Jím zdramatizované látky se poté hrály v různých činoherních divadlech po celém Československu. Přispíval také do denního tisku, knih a časopisů. František Horák se po mozkové mrtvici stáhl do ústraní (zejména nechtěl, aby ho kolegové vídali a litovali) a dožil na Rybništi u Varnsdorfu, kde také nakonec zemřel 7. ledna 1995 ve věku nedožitých sedmdesáti osmi let. Skonal přesně čtyřicet let po své první a největší filmové postavě Jana Želivského a celých třicet čtyři let po své poslední filmové roli.