Eva Klenová

Eva Klenová, rozená Götzová (14. srpna 1924, Praha – 17. srpna 1998, Praha), byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka. Rodinné zázemí a vzdělání Eva Klenová pocházela z rodiny s výrazným uměleckým zázemím. Narodila se jako dcera významného dramaturga Národního divadla, literárního a divadelního kritika Františka Götze a spisovatelky Joži Götzové. Díky tomuto prostředí přišla do kontaktu s divadlem již v raném věku. V roce 1943 absolvovala Drtinovo reformní reálné gymnázium v Praze. Herecké vzdělání získávala u přední české herečky Růženy Naskové, která se později stala její hereckou partnerkou ve filmu. Divadelní kariéra Již během studií hostovala v pražském Národním divadle, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v Písku. Ve své profesní kariéře vystupovala pod uměleckým jménem "Klenová". V letech 1941–1944 byla v angažmá resp. hostovala v divadle Uranie. Od roku 1945 až do roku 1990 byla sólistkou Činohry Národního divadla. Zde vytvořila role ve více než 120 inscenacích. Vynikla také recitací, absolvovala bezpočet zájezdových divadelních představení a od roku 1974 předávala své zkušenosti na Státní konzervatoři v Praze. V roce 1981 byla jmenována Zasloužilou umělkyní. Od Svazu českých dramatických umělců dostala v roce 1987 cenu za svůj výkon ve hře Výnosné místo. Filmová kariéra Spolu s prvními úspěchy na divadle se dostavily také filmové nabídky. Svůj debut odehrála shodou okolností právě po boku Růženy Naskové ve filmu U pěti veverek (1944). Následně se objevila v menších rolích lyrických mladých dívek ve filmech Řeka čaruje (1945) nebo Pancho se žení (1946). Ve filmu U pěti veverek ztvárnila roli dcery R. Naskové Lídy Mráčkové, žákyně fotografické školy, která se zamiluje do Jana Pivce. Další filmové role dostala až v padesátých letech, menší úlohou hraběnky Supovské se připomněla ve filmu Jestřáb kontra Hrdlička (1953), po boku Gustava Nezvala pak stanula ve společenském dramatu Nevěra (1956). Tím ale její aktivity před kamerou prakticky skončily, což je u sólistky činohry Národního divadla překvapivé, Eva Klenová se však kromě divadla realizovala i v dalších oborech, především jako překladatelka. Ve filmu Nevěra ztvárnila roli Evky Langové, manželky hlavního hrdiny Josefa Langa (Gustav Nezval). Název filmu vyjadřuje nejen Langovo chvilkové milostné poblouznění manželkou svého tajemníka, ale především jeho ideologické odchýlení od správného socialistického smýšlení. Literární a překladatelská činnost Ve své překladatelské činnosti vynikla Eva Klenová především svými převody z ruštiny a do ruštiny (například libreta českých oper Její pastorkyňa nebo Rusalka), překládala ale i z francouzštiny, němčiny a angličtiny. Za svou překladatelskou činnost byla oceněna ministerstvem kultury Sovětského svazu. Příležitostně se věnovala i vlastní tvorbě, kromě básnické sbírky vydané ještě za války napsala libreto k opeře Hejtman Talafús (1957). O jejím literárním talentu svědčí i to, že roku 1944 vyšla její sbírka Vyznání a o tři roky později román Tvé děti, Evropo...! Za svůj život byla dvakrát vdaná, poprvé za herce a dramatika Jaroslava Klímu (vl. jm. Bedřich Kubala) a podruhé za dirigenta opery Národního divadla Zdeňka Chalabalu.