Miroslav J. Krňanský

Miroslav Josef Krňanský, narozen 22. listopadu 1898 v Praze, zemřel 20. srpna 1961 v Praze, byl významný český filmový režisér, scenárista, producent a jedna z průkopnických osobností české kinematografie. Počátky kariéry Vyučený kominík Krňanský projevil umělecké sklony již v mládí, kdy působil jako statista v holešovickém Divadle Uranie. K filmovému řemeslu se dostal během první světové války, kdy se v roce 1916 stal válečným filmovým reportérem. Po skončení války se rozhodl u filmového povolání zůstat natrvalo. Po převratu hrál pod pseudonymem Miroslav Šindler v několika českých filmových veselohrách, psal náměty, scénáře a brzy začal sám režírovat. V roce 1920 se stal filmovým podnikatelem, když založil vlastní produkční firmu Albatrosfilm. Natáčel tehdy své první němé filmy a pod pseudonymem Miroslav Šindler v nich vystupoval i jako herec. Od roku 1922 se již věnoval pouze a výhradně filmové režii. Filmová tvorba 20. a 30. let Během své kariéry natočil celkem 16 němých a 11 zvukových hraných filmů a řadu přírodních a reportážních snímků. Ve dvacátých a třicátých letech se specializoval na adaptace románů a povídek I. Herrmanna (Vdavky Nanynky Kulichovy, Kariéra Pavla Čamrdy, Otec Kondelík a ženich Vejvara, Artur a Leontýna), J. V. Raise (Zapadlí vlastenci), K. Klostermanna (Ze světa lesních samot) a dalších. K jeho významným němým filmům patří Pohorská vesnice (1928), Bahno Prahy (1927) podle K. L. Kukly, Loretánské zvonky (1929) rovněž podle K. L. Kukly a Černý plamen (1930) podle F. X. Svobody. Objevení Lídy Baarové V lednu 1931 se v časopise Rozpravy Aventina objevil krátký sloupek od vydavatele Otakara Štorcha-Mariena, který se rozplýval nad recitací slečny Babkové. Krátce poté mu telefonoval režisér Miroslav Josef Krňanský, že napsal do rozpravy chválu na jednu konzervatoristku, ale už zapomněl, jak se jmenovala. Vydavatel mu jméno připomněl a Krňanský se za několik dní objevil na konzervatoři a tři studentky pozval na konkurz na úlohu Viktorky. Mezi nimi byla i Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, která roli nakonec získala. V roce 1931 ji Krňanský obsadil do své komedie Kariéra Pavla Čamrdy, kde ztvárnila Viktorku. Po prvním úspěchu si své rodné jméno změnila na Lída Baarová a šla z filmu do filmu. Tímto krokem Krňanský objevil jednu z největších hvězd prvorepublikové kinematografie. Zvukové filmy a vrchol kariéry S příchodem zvukového filmu pokračoval Krňanský v adaptacích literárních děl. K jeho nejvýznamnějším zvukovým filmům patří Zapadlí vlastenci (1932) podle J. V. Raise, Ze světa lesních samot (1933) podle K. Klostermanna a Otec Kondelík a ženich Vejvara (1937) podle I. Herrmanna. Tyto filmy se vyznačovaly poctivým řemeslným zpracováním a věrností literárním předlohám. Přestože Krňanský nepatřil mezi avantgardní experimentátory, jeho filmy byly divácky oblíbené a přispěly k rozvoji české kinematografie. Pozdní tvorba a závěr kariéry Ve 40. letech natočil Krňanský filmy jako Artur a Leontýna (1940), Gabriela (1941) a Žíznivé mládí (1943). Jeho posledním režisérským dílem se stala filmová adaptace románu Nikola Šuhaj z roku 1947. V roce 1953 pak ještě spoluvytvořil střihový snímek Kolotoč humoru. Film Nikola Šuhaj byl natočen podle slavného románu Ivana Olbrachta o karpatském zbojníkovi. V hlavní roli se představil Jiří Plachý. Příběh sleduje Nikolu Šuhaje, který dezertuje z armády na konci první světové války a vrací se do rodné vesnice Koločava. Cestou domů najde útočiště u baby Jagy, která mu namíchá nápoj chránící před smrtícími kulkami. Nikola najde rodnou ves v bídě, postaví se proti mocným a bohatým, a ti na něho poštvou četníky. Ukryje se do lesů, kde zůstane i po skončení války, protože pro vesničany se nic nezměnilo. Z bídy a beznaděje se k němu přidávají další muži a společně přepadají zbohatlíky. Získanou kořist Nikola rozděluje chudým a potřebným, kteří v něm vidí svého ochránce a hrdinu. Odkaz a význam Po ukončení své tvůrčí kariéry působil Krňanský ještě po mnoho let jako odborný filmový publicista a archivář ve Filmovém archivu, kde pomáhal s rekonstrukcemi, identifikací starých filmů i uváděním několika starých českých snímků do kin. Miroslav Josef Krňanský byl český filmař – podnikatel, režisér, kameraman, scenárista, herec, filmový publicista, historik a archivář, od mládí přítel režiséra Gustava Machatého, jeden z průkopníků a zakladatelů moderní české kinematografie. Jeho přínos spočívá především v systematické práci na adaptacích české literatury a v objevení několika filmových talentů, včetně Lídy Baarové. Přestože jeho filmy nepatří mezi experimentální avantgardní díla, představují důležitou součást vývoje české kinematografie první poloviny 20. století.