Lída Baarová

Studium herectví na praž. konzervatoři. Od počátku 30.let se výrazně prosadila v českých a později i německých filmech. Milostná aféra s čelným představitelem nacistického státu přerušila její mezinárodní kariéru. Během protektorátu hrála velké role v českých filmech, také hostovala v Itálii. Po válce byla obviněna z kolaborace. Emigrovala a hrála ve filmech v Itálii, Španělsku a Německu. Konec života strávila v Rakousku. Od počátku třicátých let jedna z ?nejčastěji obsazovaných prvorepublikových hereček. své nejlepší role vytvořila ve spolupráci s Otakarem Vávrou. Pod jeho vedením hrála ve filmech PANENSTVÍ (1937), DÍVKA V MODRÉM (139), MASKOVANÁ MILENKA (1940) a TURBÍNA (1941). Od poloviny třicátých let hrála také v německých filmech společnosti UFA. Spolupracovala zde mimo jiné s populárním hercem Gustavem Frölichem, za kterého se i provdala, a s režisérem Paulem Wegenerem, v jehož filmu MEZIAKTÍ (Die Stunde der Versuchung, 1936) hrála velkou dramatickou roli. Její mimořádně atraktivní zjev se jí stal do určité míry osudným. Zkompromitovala se vztahem k Josefu Goebbelsovi. Na údajně přímý Hitlerův příkaz musela trvale opustit Německo. Za války hrála převážně v italských filmech. V roce 1945 byla v Československu zatčena a osmnáct měsíců byly přešetřovány její styky s okupanty. Radikální tisk žádal příkladný trest a zřejmě v souvislosti s tím spáchala na jaře 1946 její sestra herečka Zorka Janů sebevraždu. Byla odsouzena prakticky jen symbolicky, ale nesměla vykonávat uměleckou činnost. Brzy opustila ilegálně republiku. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let natáčela v Itálii - mimo jiné i menší roli v DARMOŠLAPECH (I Vitelloni,1953) Federica Felliniho. Určitou dobu také hrála ve španělských filmech, potom i v Rakousku a Německu. Žije v Salzburku.