Akira Kurosawa

Studoval na Došušově škole západního malířství. Kromě toho studoval i literaturu a politickou filosofii. Později nastoupil do společnosti Toho, kde pracoval jako asistent režiséra Kadžiry Jamamotu. V roce 1942 debutoval jako režisér filmem Sugata Sanširo. Každý rok přibyl v jeho filmografii další film, ale až v roce 1950 se dostavil první výrazný úspěch. Film Rašomon získal Velkou cenu na MFF v Benátkách a otevřel tak cestu japonským filmům do Evropy i USA. V roce 1954 natočil Sedm samurajů, který byl předlohou westernu režiséra Johna Sturgese Sedm statečných. V jeho filmografii můžeme najít kromě scénářů pro filmy svých kolegů i adaptace vlastních scénářů, na kterých často spolupracoval s Ryuzo Kikušimem i adaptace Gorkého, Dostojevského, Shakespeara či Eda McBaina. V roce 1948 se ve filmu Opitý anděl prvně objevil v jeho filmu herec Toširo Mifune a do roku 1965 hrál kromě jedné výjimky ve všech jeho filmech. Kurosawovy dva filmy, Rašomon a Děrsu Uzala, získaly Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. V roce 1971 se režisér kvůli tvůrčí krizi pokusil o sebevraždu. V roce 1990 obdržel čestného Oscara za celoživotní tvorbu, v Japonsku byl poctěn císařskou cenou za kulturní přínos. Kurosawovy filmy byly často postaveny na příbězích lidí, kteří v extrémně vyhrocené situaci musejí volit mezi dobrem a zlem. V Kurosawovi ztratila světová kinematografie jednoho z posledních režisérů, o nichž se nedá mluvit jako o ?řemeslnících", případně ?hvězdách", ale vždy jen jako o ,mistrech".