Name: Rudovous
Released: 1965
Duration: 185 min
Rating: 80
Cast: Yôko Naitô, Susumu Ishikawa, Kôji Mitsui, Chishû Ryû, Shôichi Hirose

Poslední tvůrčí spolupráce Kurosawy s hercem nezdolné energie Toshiro Mifunem. Rudovous je příběhem dozrávání mladého absolventa medicíny. Přidělen ke službě na schudlé místní klinice, Dr. Yasumoto naráží na neústupnou osobnost vrchního lékaře Dr. Niideho, známého jako "Rudovous". Po počáteční ostré konfrontaci mladý lékař porozumí Rudovousově krédu, že v životě existují důležitější hodnoty než moc a sláva.

Herci a tvůrci 77

Yôko Naitô

Susumu Ishikawa

Kôji Mitsui

Chishû Ryû

Shôichi Hirose

Yûzô Kayama

Režie:

Akira Kurosawa

Scénář:

Akira KurosawaMasato IdeRyuzo Kikushima

Hudba:

Masaru Satô

Komentáře k filmu Rudovous 3

Pete69

29 697 bodů 11. 8. 2023

Akira Kurosawa snad ani neumí natočit nepovedený film. Tomuto dávám 70% a přesto ho považuji z toho co jsem zatím měl tu čest vidět za méně povedený. To jak dokáže tento režisér z minima vytěžit maximum je neuvěřitelné. Vše dramaticky zpracováno. Příběh mi přijde lehce nesourodý, ale i tak je to jako celek skvělá práce.

xxmartinxx

22 280 bodů 20. 9. 2012

Nechci přehánět, ale vizuálně je tenhle Kurosawa možná vůbec nejlepší (přechod k barvě pak byla jeho největší filmařská chyba). Sice tu nebojují samuraji ani nesledujeme velké bitvy armád, přesto mě ale tenhle film svými nádhernými obrazy naprosto dostal. S příběhem je to horší. Jako často u Akiry mám pocit, že je tu jednoduchá a jasná myšlenka sdělována se zbytečným pocitem vlastní důležitosti... což není nikdy k dobru věci. Přesto si to udrží čtyři hvězdy.

lamps

15 156 bodů 25. 4. 2016

Po formální stránce jistě obdivuhodně celistvé a svou epizodní strukturou poměrně lehce stravitelné, jak je ostatně u Kurosawy zvykem. Rozsáhlý příběh s mnoha odbočkami a klasickými motivy drží pohromadě a je až překvapující, kolik nové šťávy Kurosawa ze zažitých filmových námětů za pomoci výborných herců a autentické výpravy ždímá. Toširo Mifune je opět nezapomenutelný a jeho vousatý Akahige ztělesňuje jak důstojnost a moudrost vznešené japonské nátury, tak i takřka vše ostatní, co diváci po celém světě vyžadují od tváří stříbrného plátna. I proto jsem možná vnímal jako výrazné rozladění, když scénář si retrospektivně odskočil k sentimentální love story, místo aby dál pečlivě uceloval nadějně gradující dění kolem Černovouse a mladého Jasumota. Ale není třeba výrazněji plakat nad výdělkem - na to je tohle životopisně laděné drama pořád až moc dobře natočené, veskrze nenudící a konečně i originální. A slabší finiš na tom nemůže nic moc změnit.