Max Richter

Max Richter, narozený 22. března 1966 v Hamelinu v Dolním Sasku v Německu, je německo-britský skladatel a klavírista, který se stal jednou z nejvýznamnějších osobností současné klasické a filmové hudby. Hudební vzdělání a počátky kariéry Richter vyrůstal v anglickém Bedfordu, kde získal vzdělání na Bedford Modern School a Mander College of Further Education. Následně studoval kompozici na University of Edinburgh a na Royal Academy of Music v Londýně, kde získal klasické hudební vzdělání. Své studium dokončil pod vedením významného italského skladatele Luciana Beria v Itálii. Po studiích spoluzaložil soubor současné klasické hudby Piano Circus, se kterým strávil deset let a uváděl díla minimalistických skladatelů jako Arvo Pärt, Brian Eno, Philip Glass, Julia Wolfe a Steve Reich. V roce 1996 začal spolupracovat s elektronickou skupinou Future Sound of London na albu Dead Cities, což odstartovalo jeho zájem o propojení klasické hudby s elektronickými prvky. Sólová tvorba a průlomová alba Richterova sólová kariéra začala v roce 2002 albem Memoryhouse, které sice komerčně neuspělo, ale položilo základy jeho charakteristického stylu. Skutečný průlom přišel s jeho druhým albem The Blue Notebooks (2004), které bylo konceptuálně pojato jako protest proti válce v Iráku a násilí obecně. Album obsahuje skladbu "On the Nature of Daylight", která se později stala jednou z jeho nejznámějších kompozic a byla použita v mnoha filmech. The Guardian později označil toto album za jedno z nejlepších klasických děl 21. století. V roce 2015 Richter vytvořil své nejambicióznější dílo – osmiapůlhodinovou kompozici Sleep, koncipovanou jako "ukolébavka pro hektický svět". Toto průkopnické dílo, složené pro klavír, smyčce, elektroniku a vokály, bylo navrženo tak, aby ho posluchači mohli poslouchat během spánku. Sleep bylo uvedeno na mnoha místech po celém světě, včetně Sydney Opera House, kde diváci sledovali představení z postelí místo z křesel. Album se stalo nejstreamovanější klasickou nahrávkou všech dob s více než miliardou streamů. Filmová a televizní tvorba Richter se výrazně prosadil ve filmové a televizní hudbě. Významným průlomem byla jeho hudba k oceňovanému animovanému dokumentu Ari Folmana Valčík s Bašírem (Waltz with Bashir) z roku 2007, která využívá syntetizátorové zvuky a vynesla mu Evropskou filmovou cenu pro nejlepšího skladatele. Hudba k tomuto filmu je charakteristická svým minimalistickým elektronickým stylem a kritici ji vnímají jako aktivní součást filmu, která nejen doprovází děj, ale také jej komentuje. V roce 2010 byla jeho skladba "On the Nature of Daylight" remixována s písní Dinah Washington "This Bitter Earth" pro film Martina Scorseseho Prokletý ostrov (Shutter Island). Tato skladba se později objevila i v dramatu BBC Two Dive. V roce 2016 Richter složil hudbu k debutovému celovečernímu filmu Lukea Scotta Morgan a k politickému thrilleru Slečna Sloane (Miss Sloane), zatímco jeho skladba "On the Nature of Daylight" otevírala a uzavírala film Denise Villeneuva Příchozí (Arrival). Významným projektem byla také původní hudba k seriálu HBO The Leftovers, vytvořenému Damonem Lindelofem a Tomem Perrottou, který měl premiéru v červnu 2014. Některé z těchto kompozic jsou zahrnuty v albech Memoryhouse a The Blue Notebooks. V roce 2014 složil hudbu k celovečernímu filmu Testament mládí (Testament of Youth) a v roce 2016 k epizodě "Nosedive" seriálu Black Mirror. Richter vytvořil veškerou hudbu pro drama BBC One Taboo, vysílané v lednu a únoru 2017, za kterou byl nominován na cenu Emmy. V roce 2018 složil hudbu k filmům Hostiles, White Boy Rick, Nikdy neodvracej zrak (Never Look Away) a Marie, královna skotská (Mary Queen of Scots). Komponoval také hudbu k mini-seriálu HBO Geniální přítelkyně (My Brilliant Friend). V roce 2019 vytvořil hudbu k filmu Ad Astra, s dodatečnou hudbou od Nilse Frahma a Lorne Balfeho. Hudební styl a přístup Max Richter čerpá z eklektické směsice hudebních žánrů a stylů, od minimalismu devadesátých let přes klasickou hudbu devatenáctého století až po současnou elektroniku, heavy metal a krautrock. Jeho hudební rukopis byl popisován jako neoklasický, post-minimalistický, avantgardní nebo modernistický. To jen ukazuje, jak Richterův zvuk vzdoruje jakémukoli označení a jak formoval oblast současné kompozice. Jeho filmová hudba je charakteristická mistrovským mísením rytmických ostinát, arpeggiovaných akordů opakovaných ve stylu Phillipa Glasse a akordů, které se pomalu dostávají do fáze a z fáze navzájem. Kritici oceňují jeho hudbu jako přístupnou a katarzní, zatímco filmaři v ní našli vhodně nenápadné plátno pro své vyprávění. Seznam Richterových filmů pomalu roste. Jeho první filmová hudba byla pro televizní film Geheime Geschichte v roce 2004. Nyní má na kontě více než 50 televizních a filmových kreditů. Velká část jeho práce byla v nezávislých a artových žánrech, které jsou přirozeně vhodné pro Richterův kontemplativnější, meditativnější zvuk. Ocenění a úspěchy Za svou hudbu k filmu Marie, královna skotská získal Richter v roce 2018 cenu za nejlepší původní hudbu k celovečernímu filmu na Hollywood Music in Media Awards. Tato hudba je považována za nejlepší skladbu Richterovy kariéry a významně upevnila jeho filmový hudební styl. V roce 2008 byl nominován na cenu Breakout Composer of the Year od International Film Music Critics Association (IFMCA). Richterova hudba dosáhla mimořádné popularity – do prosince 2019 překonal jednu miliardu streamů a jeden milion prodaných alb. Jeho album Sleep se stalo prvním klasickým albem, které dosáhlo 1 miliardy streamů. Richter je známý svou schopností přeložit hluboké lidské emoce do hudby. Jeho album Sleep je nejstreamovanějším klasickým albem všech dob a jeho katalog překonal 3 miliardy streamů. Je plodným spolupracovníkem, skládal a vystupoval pro Kima Jonese na přehlídkách Dior a pro nový balet Wayna McGregora a Margaret Atwoodové MADDADDAM. Je spoluzakladatelem Studio Richter Mahr se svou partnerkou a umělkyní Yulií Mahr v Oxfordshire ve Velké Británii. Max Richter zůstává jedním z nejvlivnějších a nejinspirativnějších skladatelů současnosti, jehož tvorba překračuje hranice mezi klasickou, elektronickou a filmovou hudbou a vytváří jedinečný zvukový svět, který rezonuje s posluchači po celém světě.