Ad Astra (2019)

Film o složitém vztahu otce se synem.. oba jsou průkopníci v poznávání vesmíru a nemají lehký osud. Vše se line v ponuré až depresivní atmosféře doplněné vhodnou a nadprůměrnou hudbou. Efekty a ztvárnění vesmíru spíše průměrné, ale tento film má jiné poselství, vesmír je jen bonus. Jeden z nejzajímavějších filmů roku 2019.

James Gray dovršil, podtrhl a vynesl do nebeských výšin to, co tak působivě načal už ve Ztraceném městě Z. Osudový vztah otce a syna a dokonale starosvětský, uvědomělý vývoj hlavní postavy zabalený v nejvíce strhující vesmírné kulise od dob.... Interstellaru? Hmmm, ne, Vesmírné odysey. Každý záběr je skvostný, sekvence z Měsíce a závěrečná pouť skrze hmotnou prázdnotu a morální naplnění jsou přímo hypnotické. Každé gesto soustředěně hrajícího Brada Pitta má své podstatné a neoddiskutovatelné postavení, stejně jako každý tón jemné podbarvující muziky. Zbožňuji Graye za to, jak kašle na mainstream a buduje si takhle epicky rozměrnou story kolem jediné postavy, jejíž daleká cesta z povrchu zemského tak promyšleně symbolizuje pouť do vlastní minulosti, vyrovnávání se s vlastním odkazem a statečné vytyčení směru pro nový životní kurz, osvobozený od osudného stínu svého otce. Audiovizuálně bombastická poezie o vesmíru, která ctí odkaz Vesmírné odysey zdaleka nejlépe a nejkrásněji ze všech nástupců. A s osobním jádrem, které mě nehorázně dojalo a oslovilo. Ukončil bych to detailem na vymodlené podání ruky a poslední minutku nechal na divákovi. Jinak nádhera.

Byla to docela lahůdka. Brad Pitt zazářil, hudba Maxe Richtera děj pěkně doprovodila, není to jenom sci-fi, je to i psychologická sonda do duše astronoma Roye McBridea. Pouze bylo docela úsměvné, že astronauti sedí v nejmodernějších strojích, vytvořených lidskými jedinci, a modlí se k Bohu a ke svatému Kryštofovi.
No, holt Amerika! Každopádně film je skvěle nasnímán a sestříhán a kulisy jsou vskutku úchvatné. Samozřejmě že nějaké přešlapy by se našly. I o spádu děje by se dalo polemizovat. Ale jinak všem milovníkům sci-fi snímků tento film doporučuji.

Nikam nevyvíjející se vztah otce a syna, milence a milenky. To vše ve vzdáleném vesmíru, který je ovládaný lidmi a zájmy zcela zmatečně. Piráti na měsíci, opice ve vesmírné lodi, náznaky akčního filmu bez vysvětlení a zbytek vnitřní rozhovor. Těšil jsem se moc, ale nepochopil jsem to, kdo co a proč. I kdyby Pitt neletěl k Neptunu, udělali by ti druzí to samé. Nepochopil jsem ani vloupání se do lodi na Marsu a plavání ve vodních nádržích na Marsu. Už vůbec ne vztah otce a syna, kde nebyla žádná premisa, ani katarze. Jednotlivé obrazy, odtrženě od všeho, fungují.

Ad Astra je trochu past.
Námět láká na vzrušující a podmanivé dobrodružství napříč celou soustavou, až téměř k jejímu okraji, ale divák se ve skutečnosti dočká velice pomalé psychologické cesty jednoho astronauta, který je plný vnitřních monologů. V některých částech to relativně funguje, v některých zas vůbec. Snímek si bere silnou inspiraci hned z několika známých filmů z vesmíru, jmenovitě z Gravitace od Cuaróna, pak Interstellar, plus samozřejmě i Vesmírná odysea, od které si toho půjčil asi nejvíce. Ona podivně klidná a melancholická atmosféra funguje relativně dobře na místech, kde se musel (mimochodem výbornej) Brad Pitt potýkat s jinými lidmi. Například "honička" na Měsíci a návštěva Marsu byly moc pěkné sekvence. Tvůrci si ale nedokázali moc dobře poradit se směrem, kterým se film ubíral. A to jak po té dějové stránce, tak i té vypravěčské. V určitých místech se to totiž nesnesitelně táhne. Já chápu, že tohle nemá být žádný divoký snímek s rychlým tempem, ale stejně je potřeba si v tom udržovat nějakou rovnováhu. Plus na konci filmu si člověk řekne něco ve stylu: ,,OK? ... What was the point?" Jako kdyby nějaký závodník konečně dosáhl cílové pásky, ale pro zcela prázdné tribuny. Celkově zajímavý a v mnoha ohledech hezký film, který ale zároveň promarnil celou řadu skvělých příležitostí.

Ad Astra je divácky opravdu o něco těžším kouskem. Je proto celkem pochopitelné, že se pohybuje s hodnocením dost nízko (oproti třeba Rambovi, který přes svou jednoduchost jde trochu více na ruku). Až po přílet na Mars se přitom umně podbízí zajímavými scénami ve vesmíru a vykreslováním světa, který v budoucnosti funguje. Díky tomu dokáže vložit do děje vnitřní monology postavy, vizuálně působivé přestřelky na Měsíci, nebo scénu s opicemi. Možná by to mohlo působit trochu jako sázka na nejistotu nebo fakt, že tvůrci vlastně neví, co chtějí točit. Ale mně to všechno do sebe krásně zapadalo a minimálně 60%-70% snímku je naprosto dokonalých. Potom však přijde prapodivný přesun do poslední rakety a neuspokojivý závěr, kde se úplně nepodařilo ukočírovat hlavní myšlenku. Ta skepse, která pramení z víry, že ve vesmíru je/není nějaký další život je ale skvělá. Navíc je docela pěkně vykreslen psychologický profil jak Roye (Brad Pitt), tak jeho otce (Tommy Lee Jones) - ten možná žije, a možná ne. Každopádně dává pochopit motivacím a je dobře napsaný. Škoda, že se to nepovedlo v závěru ukočírovat více.

Komornější side-kick Interstellaru s podobnou formální opulencí, hudebním aranžmá i filozofičnem, avšak umělecky a scénáristicky méně ambiciózní, bez kulervoucího finále, i pomyslně highlightových scén. Vesmírná vztahovka otce a syna a příběh o správných životních volbách a rozhodnutích, které se vyjmečně neodehrávají na planetě Zemi. Brad Pitt opět fantastický.

Obrazová a intelektuálně filosofická exhibice, která se těžce hodnotí. Přenádherně to vypadá (Hoyte van Hoytema na Oscara) a zní, ale to je koneckonců v podstatě všechno. První hodinu jsem byl doslova opájený dusnou atmosférou, ale s postupně přibývajícím odhalováním nekonečné vesmírné (a lidské) prázdnoty jsem začínal mít znepokojivé pocity, že tahle výprava vlastně nikam nevede. A ona někam nakonec vede… ke zcela emočně prázdnému finále, které se muselo na papíře nepochybně vyjímat, avšak s filmovou podobou ztratilo jakýkoliv expresivní dopad. Moc závidím těm, co si v Pittově vesmírné odyssee dokázali najít zalíbení a užít si ji, vskutku ano. Sám jsem byl překvapen, jak moc mě to minulo, ale je tomu bohužel tak. Přál bych si být na druhé straně barikády, ale mně vážně nepřišlo, že bych byl svědkem něčeho výjimečného... něčeho, na co si Ad Astra dozajista hraje. 6/10

Na tenhle film musíte mít náladu a správné rozpoložení, teprve pak si jej můžete pořádně užít. Jedná se totiž spíše o filosofické než sci-fi dílo, i když nutno dodat - detaily a vykreslení alternativní budoucnosti jsou velmi dobře zpracované (ale je jich tam málo). Bohužel se ve filmu neděje zas tak nic akčního, pár scén tam je, ale jak rychle nastanou, tak přestanou. Hloubka myšlenky a poselství to vše vynahrazuje, ale musíte být dostatečně vnímavý, aby vám neuteklo ve zklamání z relativně pozvolného plynutí celého příběhu.

Nejhorší film, který jsem kdy shlédl. 5% je za to, že bylo v kině teplo a tma, takže se dalo v pohodě usnout, což se mi povedlo přes snahu vidět a pochopit cca 5x. Děj naprosto hloupoučký a nevýrazný. Brad Pitt mluví půlku filmu sám se sebou a líčí své psychologické problémy vzniklé tím, že je otec opustil, aby letěl na konec sluneční soustavy pátrat po mimozemské inteligenci. Akce jako průlet meteorickým rojem s kusem odšroubovaným z vesmírné stanice jako štítem a přesné nasměrování na zachycení se po několika kilometrech letu volným prostorem vlastní vesmírné lodi, prostě ani ne Béčkový, ale spíše eFkový film. Při přistání na Marsu zachrání posádku lodi, která se ho následně bez jakýchkoli předsudků pokusí zabít, což samozřejmě skončí jejich smrtí. Prostě někdo splácal nejhorší scény za sci-fi za posledních x let a vrazil je do tohohle odpadu. Polovina sálu odešla po cca 1/4 filmu a další čtvrtina v půlce. Zbytek nás čekal, že se třeba v závěru něco změní k lepšímu - naprosto zbytečně.

Velmi dobrá space opera připomínající svou náladou jakousi vesmírnou Apocalypse Now. Naprosto vynikající muzika.

Po bombastických komentářích jsem se zvednul a šel do kina, půvadně jsem si tento film chtěl nechat na TV. Srovnání s Interstelarem,? Ani náhodou. Řemeslně perfektně provedeno, idea slušná (mimozemšťan je ET nebo EET?) - odpuštění skrze hledání. Brad má velice úspěšný rok, po Hollywoodu opět skvělý herecký výkon, ale to nestačí. Jedna postava je málo. Ti ostatní nedostali vůbec žádný prostor, ať už krásná Elfka, Donaldík nebo krásně permanentně nasraný TLJ

Film je velice zajímavý a poutavý. Ačkoliv jsem měla občas pocit, že je na mě film už docela dlouhý, příběh Vám nějak nedovolí odtrhnout oči od plátna. Vlastně se příběh stále někam posouvá a něco se v něm děje. Je zde mnoho odkazů, ať už týkajících se civilizace nebo osobních průběhů a problémů. Myslím, že po odchodu z kina budou ti více všímavý a přemýšlivý mít tento snímek ještě nějakou dobu v hlavě.