Robert Geisler

Je absolventem Střední průmyslové školy grafické. Od roku 1991 se podílí spolu s Markem Najbrtem a posléze i s Benjaminem Tučkem na divadelních a filmových projektech jako scenárista a příležitostný herec. Pracoval také jako art director časopisu Týdeník Televize a výtvarník pražského Divadla Na zábradlí.

Společně s dalšími autory zpracoval scénář k multimediálnímu literárnímu pásmu v pražské Viole nazvanému Večer Kniha Večer (1992) či k multimediální divadelní hře Výstřel, barva na mechu (1994), která se provozovala v pražském Divadle Rubín. S P. Klusákem a M. Najbrtem pokračoval i na dalších experimentech Balkóny (1994), Druhý výstřel (1995) a na Festivalu FAMU 95.

Hned dalšího roku se všichni tři zhostili scénářů multimediálních experimentů Akce člověk a Sedm splněných snů v Divadle Archa. V roce 1997 se vrátil ke spolupráci s D. Cíglerem, P. Klusákem a M. Najbrtem v humorném rozhlasovém pořadu Hausbót Bajkonur aneb Hodina pravdy.

V roce 1999 začíná spolupráce s Najbrtem a Tučkem v mnohadílné mystifikaci pro Českou televizi Kinetická encyklopedie všehomíra. Od té doby nerozlučná trojice tvůrců – kamarádů, kterým někteří novináři říkají The Dietls, vytvořila i dotáčky pro inscenaci brněnského HaDivadla Faust je mrtev a také realizovala sérii akcí a projekcí v pražském klubu Dobeška s názvem Biovideo.

Nejpodstatnější spolupráci vyvinula trojice tvůrců na úspěšném celovečerním hraném filmu Mistři (2004, Geisler je také autorem plakátu a výtvarné podoby DVD) a Protektor (2009) oceněného šesti Českými lvy (včetně sošek za nejlepší film a scénář). Je také spoluautorem scénáře seriálu z produkce HBO Terapie, jehož druhá řada se letos natáčí.

Jako příležitostný herec se uplatnil ve zmiňované Kinetické encyklopedii všehomíra, mihl se ve filmu Benjamina Tučka Děvčátko (2002), v pohádce Romana Vávry Čert ví proč (2003), seriálu Letiště (2007), Protektoru či Poutech (2009). Samostatně napsal několik divadelních textů jako např. Za úplňku (2006), Vymítač (2006), Narozeniny (2007) a Propadlo (2008) a je také autorem Deníku komparzisty, který je fiktivním popisem natáčení filmu Protektor.