Štěpán Bulejko, narozen 15. srpna 1914 v Brně, zemřel 25. listopadu 1976 v Praze, byl český divadelní a filmový herec. Profesionální hereckou dráhu započal již během studií na pražské Státní konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1938. Ještě před dokončením studia působil v olomouckém Českém divadle (1935–1938).
Divadelní kariéra
Po absolvování konzervatoře byl členem brněnského Zemského divadla a postupně působil na českobudějovické i pardubické scéně (1938–1945). V poválečném období hrál v městských divadlech v Olomouci a Pardubicích (1945–1950). Od roku 1950 až do své smrti byl stálým členem Městských divadel pražských. V roce 1938 hostoval také v epizodních rolích v pražském Národním divadle, konkrétně v inscenacích Naši furianti a Romeo a Julie. Na divadelních prknech ztvárňoval Štěpán Bulejko převážně menší role, ale díky své výrazné vysoké postavě, charakteristickému profilu tváře a mimice dokázal vždy upoutat pozornost diváků.
Filmová kariéra
Před filmovými kamerami debutoval v roce 1948 jako německý parlamentář SS ve válečném dramatu Němá barikáda režiséra Otakara Vávry. Tato role předznamenala jeho typové obsazování v českých filmech – díky svému zjevu byl často obsazován do rolí německých důstojníků, vojáků a nacistů. V německé uniformě se objevil v řadě významných českých válečných filmů jako Veliká příležitost (1949), Vyšší princip (1960) a Transport z ráje (1962), kde ztvárnil důstojníky SS. Jako vojenské velitele ho diváci mohli vidět ve filmech Past (1950) a Blbec z Xeenemünde (1962), jako velitele gestapa v Mordové rokli (1951) a jako vysoké německé důstojníky ve filmech Výstraha (1953), Maratón (1968), Klíč (1971), Dny zrady (1973) a Osvobození Prahy (1975).
Významné filmové role
Mezi jeho nejvýraznější filmové role patří skladatel Franz Liszt v životopisném snímku Z mého života (1955) režiséra Václava Kršky, diplomat ve filmu Strakatí andělé (1964), postava Nerudného ve filmu Svět otevřený náhodám (1971) a admirál Karl Wolff ve sci-fi komedii Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) režiséra Jindřicha Poláka. Tato poslední role, kde byl jeho charakter "paralyzován" zeleným sprejem, patří k jeho nejznámějším, ačkoliv film měl premiéru až několik měsíců po hercově smrti.
Televizní tvorba
V televizní tvorbě se Štěpán Bulejko objevil v řadě populárních seriálů, mezi něž patří Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, F. L. Věk, Nejmladší z rodu Hamrů a Chalupáři. Jeho nejvýraznější seriálovou postavou byl opilec Jordán v normalizačním seriálu Muž na radnici (1976) režiséra Evžena Sokolovského, kde ztvárnil alkoholika, jehož závislost způsobuje problémy jeho manželce (Míla Myslíková) v zaměstnání.
Štěpán Bulejko byl charakteristickým hercem menších rolí, který díky svému výraznému zjevu a hereckému projevu zanechal nesmazatelnou stopu v české kinematografii. Jeho manželkou byla herečka Heda Marková (1906–1960). Plodnou kariéru tohoto všestranného herce ukončila náhlá smrt ve věku 62 let.