Alain Delon

Alain Delon je francouzský herec. Narodil se v roce 1935 na pařížském předměstí Sceaux. Po rozvodu rodičů nastoupil na internátní školu, ale vždy ho kvůli kázeňským problémům vyloučili, a tak vzdělávací zařízení střídal poměrně často. Ve čtrnácti letech se rozhodl odejít ze školy úplně a začal pracovat v řeznickém obchodě nevlastního otce. V sedmnácti narukoval do armády. Sloužil u francouzského námořnictva a účastnil se i v první indočínské války. Později ale přiznal ze z tříleté služby strávil mnoho času ve vězení, protože měl problémy s disciplínou. V roce 1956 byl odvelen zpět do Francie a odešel do civilu. Aby se uživil pracoval jako číšník, vrátný a prodavač. K filmu se dostal náhodou, jeho vzhled a suverénní chování rebela, kterého nezajímá názor ostatních, oslovil filmaře na filmovém festivalu v Cannes, kde se potloukal ve společnosti herečky Brigitte Auber, se kterou se v té době přátelil. Chopil se naplno své příležitosti a podepsal smlouvu s agentem. Cestu na stříbrné plátno tak měl otevřenou. Filmografie Alaina Delona Filmovým debutem Alaina Delona se stalo drama Quand la femme s'en mêle z roku 1957 a o rok později si zahrál již ve dvou projektech – v komedii Buď hezká a mlč, v níž se i poprvé setkal s další začínající hvězdou Jeanem-Paulem Belmondem, a romanci Christine s Romy Schneider. Svými výkony a i velmi výrazným vzhledem si okamžitě podmanil publikum a v 60. letech z něj již byla jedna z největších hvězd francouzského filmu. Do tohoto velmi úspěšného začátku kariéry Alain Delona patří komedie Jaká slast žít (1960), thriller V plném slunci (1960), v němž se stal démonickým panem Ripleym v adaptaci románu Talentovaný pan Ripley, kriminální drama Rocco a jeho bratři (1960), drama Zatmění (1962) a válečné drama Gepard (1963), za které získal nominaci na Zlatý glóbus. Chybět ale nesmí ani krimi Melodie podzemí (1963), historická komedie Černý tulipán (1964), drama Dobrodruzi (1967), thriller Samuraj (1967), gangsterka Sicilský klan (1969) a drama Bazén (1969). Stejně úspěšně ale Alain Delon pokračoval i v 70. letech. Natáčel velmi úspěšné snímky a jeho zvučené jméno lákalo do kin zástupy diváků. Jmenovat můžeme například gangsterku Borsalino (1970), thriller Osudový kruh (1970), drama Vdova Courdecová (1971), drama První klidná noc (1972), krimi Dva muži ve městě (1973), krimi Povídka o policajtovi (1975) a drama Uspěchaný muž (1977). Velmi významné role s ohledem na svou kariéru ale Alain Delon ztvárnil i v dramatu Pan Klein (1976) a Smrt darebáka (1977). Byl za ně navržen na cenu César za nejlepší herecký výkon a jednu sošku Césara si odnesl za komedii Notre histoire (1984). Od 80. let začala být filmografie Alain Delona chudší a herec se pomalu připravoval na svůj odchod do důchodu. Stále téměř každý rok točil minimálně jeden film ročně (dříve jich měl klidně i sedm), ale už mezi nimi nebyly tak úspěšné projekty. A Ačkoli celé roky předtím Alain Delon záměrně ignoroval televizní tvorbu a nepovažoval ji za součást kinematografie, pomalu ji začal brát na milost. Zmínit tak můžeme krimi Tři muži na zabití (1980), thriller Slovo policajta (1985), akční komedii Poloviční šance (1998), kriminální seriály Fabio Montale (2001) a Frank Riva (2003), rodinnou komedii Asterix a olympijské hry (2008) a komedii Finul Cut – dámy a pánové (2012). Obchodník Alain Delon V 70. letech se Alain Delon vrhl i na obchodní dráhu. Začal jako promotér organizovat boxerské zápasy, zakoupil leteckou společnost, investoval do závodních koní a založil i vlastní oděvní značku s pánskou konfekcí, parfémy a jinými doplňky. Více se začal objevovat v reklamách a za krátko si vydobyl pověst schopného podnikatele. Osobní život Alaina Delona Poprvé byl Alain Delon zasnoubený s rakouskou herečkou Romy Schneider a rázem se stali jedním z nejsledovanějších a nejoblíbenějších hereckých párů. Jejich vztah trval do roku 1959 do roku 1964. Ke svatbě ale nikdy nedošlo, vlivem Delonovy nevěry s herečkou, zpěvačkou a modelkou Nico, skončil vztah rozchodem. Svůdník Delon ale netruchlil příliš dlouho a v roce 1964 se oženil s francouzskou herečkou Nathalie Barthélémy a ještě téhož roku se jim narodil syn Anthony Delon. V roce 1967 se rozvedli a od roku 1968 do roku 1982 se jeho životní partnerkou stala další francouzská herečka Mireille Darc. Po rozpadu tohoto vztah našel Alain Delon štěstí v náručí holandské modelky Rosalie van Breemen. Byli spolu od roku 1987 do roku 2001 a mají spolu dvě děti. Dceru Anouchku Delon a syna Alaina-Fabiena Delona. V roce 1999 získal Alain Delon švýcarské občanství. Střídavě tak žije ve Švýcarsku v Chêne-Bougeries a ve francouzském Douchy. Celý život je i velkým milovníkem psů a bojovníkem na zpráva zvířat. Sám je majitelem několika útulků pro opuštěná zvířata a v jeho domově je vždy zvířecích přátel plno. Kromě psů a koček má i několik koní a králíků. V roce 2019 prodělal mozkovou mrtvici, zotavoval se z ní ve Švýcarsku. Smrt bývalé manželky Nathalie ho velmi zasáhla a měla vliv na to, že se rozhodl na stáří přesídlit výhradně do Švýcarska. Je tu totiž legálně povolená eutanazie. Slavný herec si chce o své smrti rozhodnout sám a neumírat ve velkých bolestech jako jeho bývalá partnerka.