Kultovní Total Recall slaví 35 let. Prokletou sci-fi zachránil Arnold Schwarzenegger
Total Recall | Pannonia Entertainment
Na začátku všeho byla bezmála 20ti stránková povídka v časopise Magazine of Fantasy & Science Fiction s názvem Zapamatujeme si to za vás se slevou. Pojednává o obyčejném úředníku Quailovi, jenž využije služby agentury Recall a nechá si implantovat falešné vzpomínky na kariéru tajného agenta z Marsu. Přitom však vyjde najevo, že Quail je skutečně bývalý tajný agent, jenž kdysi na Marsu spáchal atentát na tamního prezidenta a od té doby se skrývá pod falešnou identitou s falešnými vzpomínkami. Příběh, napsaný roku 1966 Philipem K. Dickem, zaujal producenta Ronalda Shusetta. Ten roku 1974 zakoupil práva na povídku za 1000 dolarů a začal usilovat o její zfilmování.
První scenárista, který k látce přistoupil, byl Dan O’Bannon. Ten měl za sebou scénář a jednu z hlavních rolí v režijní prvotině Johna CarpenteraTemná hvězda. Brzy se ukázal první problém – scénář, nazvaný Total Recall, pojal celý příběh povídky už během třiceti stran, což by znamenalo, že snímek má dobrou půlhodinu. O’Bannon se tedy rozhodl příběh rozvinout a poslat Quaila na Mars. Scénář vrcholil v momentě, kdy Quail našel mimozemskou loď a zjistí, že se na ní nachází otisk dlaně identický s tím jeho. Quail, který je ve skutečnosti pouhou replikou skutečného Quaila, do něj vloží ruku a zbaví se všech falešných vzpomínek.
Následně si uvědomí, že je jakousi mesiášskou figurou, bytostí vytvořenou dávnými Marťany, která má vrátit život rudé planetě. Poté se otočí ke svým spojencům a řekne: „Bude zábava dělat Boha." Shusettovi se konec nelíbil, nicméně i tak jej nabízeli filmovému studiu. Příliš se jim ale nedařilo, vedení studií se zdráhala chopit filmu, který vyžadoval velký rozpočet na kvalitní efekty. Oba tvůrci tedy projekt opustili a věnovali se jinému sci-fi, pracovně nazvanému Star Beast. Z toho se vyklubal nečekaný hit.
Total Recall: trailer | StudioCanal
Víc hlav, víc vizí
Star Beast se totiž vyvinul ve Vetřelce, jeden z nejlepších sci-fi hororů kinematografie. Díky úspěchu Vetřelce získal Shusett práci pro Walt Disney Studios, čehož samozřejmě využil, aby se jim pokusil prodat i Total Recall. Disneyho pohled se však nijak nelišil od jiných studií, navíc se jim nelíbilo vyvrcholení příběhu. Scénář tedy dlouho ležel v šuplíku, dokud jej v roce 1982 neodkoupil Dino De Laurentiis. Ten viděl v příběhu potenciál a začal s jeho přípravami. I De Laurentiis viděl, že scénář potřebuje trochu dopilovat, a tak k projektu přivedl Davida Cronenberga, který měl za sebou sci-fi horory Rabid, Mláďata či Scanners. Cronenberg neznal Dickovu práci, nicméně příběh jej zaujal a s nabídkou souhlasil. Stále tu byl problém s vyvrcholením snímku, Cronenberg tak nakonec vypracoval asi 12 různých verzí scénáře. V jedné z nich byl Quail ve skutečnosti diktátor Země 2.
Osobitý tvůrce vtiskl scénáři svou poetiku. Byl to právě Cronenberg, kdo do příběhu přinesl zmutované obyvatele Marsu, od tříprsé prostitutky až k vůdci odboje Kuatovi, bytosti vyrůstající jiné postavě z břicha. Cronenberg ale nikdy nebyl tvůrcem jednorozměrné podívané a jeho tvorba často kombinuje tělesný horor s hlubším vyzněním, což byla příčina problémů, jež vyvstaly mezi ním a Shusettem, který u projektu zůstal. Shusett si totiž film představoval jako dobrodružnou jízdu, vyvolávající podobné pocity jako Dobyvatelé ztracené archy.
Ani De Laurentiis vlastně nechtěl tak vážný snímek jako Blade Runner, adaptace jiného Dickova díla. Cronenberg nicméně vytvářel spíše psychologický příběh, zabývající se otázkami identity a reality. Podobná témata nakonec rozvíjel v dalších svých filmech, v hororové Mouše i noirových Dějinách násilí. Spory nakonec vyústily v Cronenbergův odchod. O pár let později sice De Laurentiis nabídl Cronenbergovi možnost, že by se vrátil, ten už se ale nechtěl dál hádat se Shusettem. V té době De Laurentiis prodělal na space opeře Duna, a tak se snažil udržet rozpočet pro Total Recall na minimu. Problémů ale přibývalo, lidé odcházeli a peněz bylo stále méně. Začínalo to vypadat, že film možná opět nevznikne, nicméně v polovině 80. let se o projektu dozvěděl Arnold Schwarzenegger, jehož příběh nadchnul.
Dino De Laurentiis si ale nemyslel, že by se Schwarzenegger pro roli hodil, hvězdu akčního filmu odmítl. Nicméně De Laurentiis film neudržel. Šňůra neúspěchů přivedla jeho společnost De Laurentiis Entertainment Group k bankrotu, což byla chvíle, kdy mohl Schwarzenegger přesvědčit Maria Kassara a Andrewa Vajnu z Carolco Pictures, aby práva na film odkoupili za 3 miliony dolarů a přepsali jemu na míru. To vedlo k jedné větší změně oproti předloze. Hrdina povídky je zdánlivě úředník, jemuž je fyzická akce cizí, jeho filmový protějšek je nicméně fyzicky zdatný dělník pracující se sbíječkou.
Tou dobou Schwarzenegger viděl snímek RoboCop, jenž ho zaujal natolik, že k Total Recall přitáhl režiséra Paula Verhoevena. Ten původně nechtěl o další sci-fi s náročnými speciálními efekty ani slyšet, nicméně se nechal ukecat po přečtení scény, v níž se hrdinu snaží jeho žena (Sharon Stone) a zaměstnanec Recallu přesvědčit o tom, že realita kolem něho není skutečná. Nicméně Schwarzenegger i Verhoeven se shodli na tom, že po této scéně příběh trochu přestává fungovat. Zachránit jej měl scenárista Gary Goldman. Ten chtěl respektovat pojetí svých předchůdců, zároveň ale vnesl do vznikajícího filmu několik inovací.
V souladu s tím, co chtěli Arnold i Verhoeven, pojal scenárista snímek tak, jako by se jednalo o Quailovo nervové zhroucení. Také přepracoval vedlejší postavu mutantského taxikáře Bennyho (Mel Johnson Jr.). Podle Goldmana totiž herci tmavé pleti uvízli ve škatulce dobráckých postav a odhalit jednu z nich jako padoucha mu připadalo jako o to působivější zvrat. Následně napsal Quailovo alter ego Hausera jako zloducha, čímž podtrhl, že jde o dvě různé entity. Další velkou změnou bylo Quailovo přejmenování na Quaida, aby se předešlo podobnosti s Danem Quaylem, kandidátem na prezidenta Spojených států amerických za rok 1988. Na žádost Arnolda Schwarzeneggera navíc napsal poměrně dost zajímavých akčních scén. Schwarzenegger byl totiž po Komandu kritizován za to, že jeho postavy příliš spoléhají na palné zbraně, a tak pro Total Recall požadoval mnohem kreativnější způsoby likvidace padouchů.
Film se natáčel v Novém Mexiku a Shusett i Goldman byli přítomni na place, pro případ, že by některé scény bylo potřeba upravit. K tomu však příliš často nedocházelo. Verhoeven se držel scénáře, jak bylo v jeho silách. Natáčení však nebylo bez problémů, mnoho členů štábu mělo problém s tím, že se nadýchali všudypřítomného prachu. Shusett na place dodržoval extrémní opatření. Zuby si čistil pouze balenou vodou, potraviny si pečlivě hlídal a pravidelně si nechával píchat vitamin B12, za což sklízel od členů štábu posměch. Nakonec to byl ale Shusett, kdo se smál naposledy.
Byl totiž jedním ze dvou lidí na place, kteří jako jediní nedostali otravu jídlem. Tím druhým byl Schwarzenegger, jenž si po podobné zkušenosti na natáčení Predátora nechával dovážet jídlo z USA. Kromě toho došlo během jedné z akčních scén ke zranění herce Michaela Ironsidea, jenž si zlomil žebra a poranil hrudní kost, i Arnolda Schwarzeneggera, jenž si kromě četných řezných ran také polámal prsty. Herec nicméně zároveň ozvláštňoval atmosféru na place pomocí četných vtípků, například organizováním přestřelek s vodní pistolí během oběda. Zároveň umožnil Michaelu Ironsideovi používat jeho osobní telefon, aby mohl být v kontaktu se svou nemocnou sestrou.
Total Recall
Rozpočet filmu nakonec činil něco mezi 48–80 miliony dolarů. V kinech vydělal 261 milionů dolarů celosvětově. Total Recall byl značný hit a dodnes platí za jedno z nejoblíbenějších sci-fi právě díky své kombinaci různých tvůrčích pozic. Je výborným akčním blockbusterem pracujícím s tradičními dickovskými motivy a osobitou vizuální stránkou. Byť to do konce filmu není řečené přímo, rozsévá po vyprávění náznaky, že všechny události od Quaidovy návštěvy Recallu jsou iluzí. Filmový kritik Jaromír Blažejovský si ve své recenzi v Rovnosti všiml určité paralely se sbíječkou, Quaidovým pracovním nástrojem z jeho běžného života, a vrtáky, jimiž se jej na Marsu snaží zabít Benny.
Jako by se do Quaidových snů o dobrodružství promítalo z podvědomí to, před čím se snaží utéct. Podobným způsobem interpretuje proměnu Quaidovy manželky v padoucha. Zároveň film nekončí tradiční zatmívačkou, ale naopak bílým světlem, spojovaným spíše s probuzením ze sna. Na konci závěrečných titulků pak hraje hudební motiv, jenž slyšíme na recepci ve firmě Recall, což může znamenat, že někdy během titulků se Douglas Quaid po osvobození Marsu probudil v křesle v Recallu, zaplatil za implantovanou zkušenost a vrátil se ke své manželce, aby mohl jít druhý den s lepším pocitem do práce.
Na úspěch filmu navázal o deset let později seriál Total Recall 2070. Sice je pojmenovaný podle filmu a měl by se odehrávat ve stejném světě, svou premisou, zaměřením a atmosférou však mnohem více odkazuje na Blade Runnera. V roce 2012 spatřila světlo světa nová verze filmu. Byť se její tvůrci zpočátku dušovali, že film nebude remakem prvního snímku, ale novou adaptací povídky, později přiznali, že jde o regulérní remake. Sci-fi thriller s Colinem Farrellem v roli Quaida zachycuje strukturu prvního snímku celkem věrně, jen z vyprávění zcela vypustil Mars. Na rozdíl od svého předchůdce se tento film ale hitem nestal.