„Všechno okopírovali.“ Tarantino kritizuje Hunger Games a brání jeden z nejlepších filmů století

Tarantino dělal poslední virální seznam svých oblíbených děl v roce 2009, kdy shrnul své nejintenzivnější filmové zážitky od roku 1992. Už tehdy neopomněl Battle Royale a obecně projevil náklonnost k asijskému trhu, kterou sám otiskl zejména do dvoudílného opusu Kill Bill – ten se přitom už brzy dostane do vybraných kin v původně zamýšlené čtyřhodinové verzi. Tarantinův styl je proslule eklektický, ačkoli ve svých filmech stále procvičuje jasně rozpoznatelný vypravěčský a formální rukopis. To se ale podle něj netýká Hunger Games, jejichž autorku Suzanne Collins by na místě Takamiho a tvůrců filmových Battle Royale zažaloval.

Režisér se dostal do „žebříčkové“ nálady zřejmě pod vlivem podcastu The Big Picture a tamního seznamu 25 nejlepších filmů století. Vzal tedy do ruky pero a sepsal prozatím deset oblíbených titulů v pořadí 20 až 11. Ke každému doplnil jeden odstavec a na malé ploše vyzdvihl například Stevena Spielberga, jehož West Side Story považuje za tak vzrušující snímek, že Martin Scorsese se mu za posledních 25 let podle něj ničím nepřiblížil. Zbytek je okázalou a svéráznou žánrovou směsicí, o níž s chutí napíšeme, až Quentin celý seznam dokončí – pomyslným cliffhangerem je zatím jedenácté Battle Royale, nad nímž se tvůrce Hanebných panchartů nejvíc rozohnil.

„Nechápu, jak je možné, že japonský autor nežaloval Suzanne Collins úplně o všechno, co vlastní. Prostě ten zatracený román okopírovali. Pitomí literární kritici se nepůjdou podívat na japonský film s názvem Battle Royale, takže ji nikdy nepostavili před odpovědnost. Mluvili o tom, jak je to ta nejoriginálnější zatracená věc, jakou kdy četli. Jakmile to ale viděli filmoví kritici, řekli: ‚Co to sakra je? To je prostě Battle Royale, jenom v přístupné verzi pro děti!‘,“ opřel se do Hunger Games, které populárně rozvíjejí letitý fenomén dystopických her na život a na smrt.

V kategorii, kterou knižně piloval třeba Stephen King v čerstvě zfilmovaných knihách Dlouhý pochod a Běžící muž, má Battle Royale výsadní postavení. V kultovním filmu režiséra Kinjiho Fukasaky se společnost hroutí, mládež nechce chodit do školy a jedna školní třída je za trest vybrána do každoročního experimentu, během něhož se dospívající studenti nuceně mordují. Tarantino má pro snímek, který roku 2003 dostal ještě pokračování s podtitulem Requiem, obrovskou slabost. Herečku Chiaki Kuriyamu dokonce obsadil do Kill Bill jako ostrou dívku s železnou koulí na řetězu.

Vykrádání v Hunger Games, nad nímž se v průběhu let pozastavila řada především filmových znalců, přitom považuje za neodpustitelné. Také Collins, která první knihu franšízy zveřejnila roku 2008, se k tematické podobnosti roku 2011 vyjádřila. „O té knize ani o tom autorovi jsem nikdy neslyšela, dokud jsem neodevzdala svůj rukopis. Tehdy se mi o tom někdo zmínil a já se zeptala svého editora, jestli si to mám přečíst. Řekl: ‚Ne, nechci, aby ses nechala ovlivnit. Prostě pokračuj v tom, co děláš,‘“ bránila originalitu své látky, v níž mladí rekruti z dvanácti severoamerických krajů proti sobě každoročně bojují o holý život. Zatímco Battle Royale dnes znají spíš hardcore fanoušci, Hunger Games se příští listopad v kinech představí už pošesté a celkem vydělaly přes 3 miliardy dolarů. Tarantino, jemuž David Fincher filmuje scénář k pokračování Tenkrát v Hollywoodu, z toho evidentně nemá klidné spaní.

Podívejte se na žebříček nejlepších režisérů podle databáze Kinoboxu.

zdroje: Movieweb, The Bret Easton Ellis, World of Reel