Komando slaví 40 let. Akční nářez plný násilí byl Arnoldovi upraven na míru

Komando patří mezi ty filmy, jejichž poetika je doslova přizpůsobena svému hlavnímu herci. V tomto případě konturám Arnolda Schwarzeneggera, hvězdy osmdesátých a první poloviny devadesátých let, jehož image nezastavitelného a supersilného řízka často udávala tempo filmů, v nichž se objevil. Cameronův Terminátor měl být původně nenápadně vyhlížejícím chlapíkem s tváří Lance Henriksena, který umí splynout s davem, až Arnold na konkurzu přiměl tvůrce ke změně vize, z níž vzešel ekvivalent lidského tanku. 

Jakmile se scénář Total Recall ocitl bez studia a jeho příběh Schwarzeneggera zaujal, přiměl herec producenty, aby hlavní postavu přepsali jemu na míru – z neprůbojného úředníka, z něhož se stane božská entita, udělali stavebního dělníka, který se promění v ultimátního drsňáka. V případě Schwarzeneggera filmaři nehledali roli, do které by se hodil. Hledali cestu, jak film přizpůsobit tak, aby se do něj hodil.

Nejinak tomu bylo u scénáře k filmu Komando, který se naopak vyvíjel podle toho, jaký herec k němu byl zrovna připojený. Původní verzi napsal Jeph Loeb. Původně se jednalo o příběh izraelského elitního vojáka, jenž je čím dál znechucenější z okolního násilí a nakonec se rozhodne odejít z bojiště. Titulní postavu – Commando je slangový výraz pro příslušníka elitních jednotek – měl původně hrát Gene Simmons, rodák z izraelského Tirat Karmel, všestranný umělec a frontman kapely Kiss. Simmons si ale svou účast nakonec rozmyslel a před tvůrci vyvstal určitý problém.

Nemaje dalšího slibného herce s izraelskými kořeny v dosahu, rozhodlo se vedení studia dát scénář k přepisu. Loeb tedy postavu přepsal tak, aby ji mohl zahrát jiný slavný herec – Nick Nolte. Hlavní hrdina John Matrix byl v novém příběhu stárnoucí unavený voják, jenž znechucený násilím nakonec opouští misi na Středním východě a vrací se do Spojených států, aby se věnoval dceři. O roli však neměl zájem ani Nolte.

Scénář zůstal nedotčen, dokud se hlavou 20th Century Fox nestal jistý Barry Diller, jenž hned první den v práci postavil před své lidi slušnou výzvu: „Tenhle chlápek, Schwarzenegger, je teď docela fenomén. Když mu u nás najdete film, který se dá udělat pod 12 milionů, hned ho schválím.”

Nebylo divu, Arnold měl po Barbaru Conanovi a Terminátorovi slibné období. Producenti tedy otevřeli šuplíky a jali se procházet nerealizované scénáře, dokud nenarazili na Loebův příběh. Steven E. de Souza pak scénář přepsal tak, aby seděl na image Arnolda, hvězdy větší než život, a jel k herci domů, aby mu roli osobně odprezentoval. V momentě, kdy mu přehrával scénu, v níž Matrix lže Sullymu, si uvědomil, že nevědomě předvádí svou imitaci Arnolda, s níž rád válel na večírcích. Schwarzenegger se tomu však jen velkoryse zasmál a roli přijal. Líbilo se mu, že po robotech z budoucnosti, mytických barbarech a polobozích může hrát víceméně obyčejného chlápka, který se snaží chránit rodinu.

Většinu kaskadérských kousků dělal Arnold sám. Přeci jen, sehnat dubléra jeho figury není jednoduchá práce. Do role hlavního padoucha Bennetta byl obsazen Wings Hauser, ten byl ale vyhozen hned první den a nahrazen Vernonem Wellsem, jenž tvůrce zaujal díky své energii ve filmu Šílený Max: Bojovník silnic. Protože nebyl čas přešít kostým Hausera, jenž byl větší než Wells, působí Bennettův outfit tak upnutě. To nakonec sedělo interpretaci režiséra Marka Lestera, podle něhož je Bennett do Matrixe zamilovaný, i když jej zároveň nenávidí. 

Komando se nakonec přepsalo a natočilo tak, aby do něj seděl novopečený akční hrdina, a místo meditativního příběhu o násilí se stal dynamickým příběhem plným násilí. Vyprávění se odvíjí od časové tísně, díky níž musí být hrdina neustále v pohybu. Vyprávění tak prakticky nemá hluchá místa, nezpomaluje, nezastavuje a nenechá hrdinu vydechnout. Od jedné akční scény, kdy Matrix zabrání padouchovi informovat své nadřízené, se protagonisté přesouvají k další akci, v níž je třeba rychle přemoci jiného padoucha. Nutnost být stále v pohybu a ve střehu je řídícím prvkem Komanda natolik, že i jediná milostná scéna, jež byla natočena, skončila na podlaze střižny. 

Namísto pozvolného vyprávění a vývoje postav sledujeme hrdinu v reálném čase, který se musí okamžitě rozhodovat, improvizovat a hlavně rychle jednat. Je to model, jaký dnes znají mladší diváci z bourneovek, série 96 hodin či seriálu 24 hodin a jaký pamatovaly starší generace z thrillerů Alfreda Hitchcocka. Na rozdíl od Hitchcockových hrdinů je Matrix zkušeným profesionálem, jemuž nedělá problém podnikat větší akce za pochodu, a oproti Jasonu Bourneovi nebo Jacku Bauerovi není zmítaný emocemi či stresem. 

Tvůrci Komanda plně využili Schwarzeneggerův potenciál a z hrdiny vytvořili víceméně chladnokrevný, flegmatický buldozer, na němž stres poznáme jen díky orosenému čelu. Situace, jaká je pro kteréhokoli jiného filmového hrdinu fyzicky i psychicky drásavou noční můrou, je pro Matrixe nepříjemným problémem k řešení. Víc než vizí filmařů je Komando snímkem na míru hvězdě, již diváci znali jako kyborga schopného vystřílet policejní stanici či dávnověkého válečníka prodírajícího se nepřátelskou armádou.

Ostatně tomu odpovídá poslední část filmu, kdy všechna ta adrenalinová honba za informacemi, hledání stop a přesouvání z místa na místo utichne a hlavní hrdina si v klidu připraví výbavu, s níž zaútočí na zlodušský tábor. Tempo náhle zpomalí, závod s časem skončí a nastává masivní přestřelka, v níž hraje důležitou roli Arnoldova muskulatura. Sekvence dokonale funguje jako odměna pro diváka, jenž se těší na pořádnou arnoldovskou holomajznu. Patří ostatně mezi nejpamátnější přestřelky amerického akčního filmu. Matrix je v dané scéně téměř nehybnou figurou, kráčející skálou, před níž všechno padá na zem, a po řádně krvavé demolici plné krve a střelby ze všech typů zbraní jeho příběh vykulminuje ryze osobním soubojem, v němž dojde i na Lesterem zmiňovaný homoeroticismus.

Komando bylo v kinech slušným hitem; oproti rozpočtu 9 milionů dolarů utržilo v pokladnách 57,5 milionů dolarů. Film se stal symbolem amerického akčního filmu a reprezentativním vzorkem akční kinematografie 80. let, dokonce vyšla série hraček s motivem filmu. Je to trochu zvláštní vzhledem k tomu, že Komando je eRkový film, nicméně i John Rambo či RoboCop se svého času stali hrdiny animovaných seriálů. V plánu byl i sequel, z něhož se údajně nakonec stala Smrtonosná past, nicméně podle de Souzova vyjádření je to pouhý drb. Scénář ke dvojce ale de Souza napsal a hlavním padouchem v něm byl velitel Kirby, Matrixův bývalý velitel, jemuž na konci Komanda nechal hrdina pouze těla. Nic z toho ale nebylo, odkaz Komanda nicméně přežil ve vzorcích a stylu jiných akčních filmů a v roce 2008 natočili ruští filmaři jeho remake s názvem Den D.

Zdroje: Kinobox, Empire, Wikipedie

Podívejte se také na nejlepší akční filmy podle Kinoboxu.