Zločiny Velké Prahy - seriál, z něhož se vám pořádně zatočí hlava

Zločiny Velké Prahy - seriál, z něhož se vám pořádně zatočí hlava 4 obrázky v galerii
Zločiny Velké Prahy | Foto: Česká televize
Mezi českým publikem jsou detektivky oblíbeným a vyhledávaným žánrem. Navazují totiž na bohatou tradici kvalitních českých detektivních či kriminálních snímků a seriálů, které se na obrazovkách opakovaně reprízují. Když se tedy objeví nový seriál s touto tematikou, jsou očekávání poměrně vysoká. Letos však zatím vyšla naprázdno.

Letošní novinky, se kterými do nového roku vyrukovala Česká televize (Hlava Medúzy a Zločiny Velké Prahy), se nesetkaly s příliš příznivou odezvou. Hlavu Medúzy jsme hodnotili již dříve. Na Zločiny Velké Prahy se podíváme dnes.

Na úvod je třeba říci, že Česká televize do pořadu investovala nemalé peníze. Hovoří se dokonce o tom, že se jedná o zatím nejdražší seriál v produkci ČT. Rozpočet na jeden díl byl prý odhadem patnáct až sedmnáct milionů korun (což je dvojnásobek oproti normálu, například jeden díl seriálu Případy 1. oddělení v průměru vycházel na sedm a půl milionu korun). U seriálu Marie Terezie se rozpočet na jeden díl přehoupl přes 21 milionů korun, ale zde se o něj podělilo několik států. S počtem deseti dílů by tak celková částka rozpočtu Zločinů Velké Prahy mohla činit přes 170 milionů korun. Konkrétní částku ale ČT nijak nekomentovala, nejde tedy o potvrzenou informaci, neboť o nákladech informuje Česká televize pouze souhrnně ve výročních zprávách.

Zločiny Velké Prahy | Foto: Česká televize

To, že se každopádně jednalo o velkorysý rozpočet, dokazuje i fakt, že celé natáčení probíhalo v reálných exteriérech i interiérech, kdy se štáb pohyboval po celé České republice a natáčel ve skutečných historických budovách. Kostýmy byly šité na míru a nešetřilo se ani na rekvizitách. A nutno uznat, že to je na seriálu vidět. Výprava je vskutku povedená. Tvůrci si evidentně dali velkou práci s výběrem autentických lokací a jejich odpovídající dobovou výzdobou (plakáty, vývěsní štíty, staré zvonky atd.). Ostatně na to měli poměrně dost času, neboť příprava na natáčení seriálu trvala několik let. Všímat si tak můžete i takových detailů, jako že herečky se neholily v podpaží nebo že tvůrci do děje zapracovali i skutečné podniky jako například Škoda, či skutečné historické postavy jako architekt Gočár nebo primátor Prahy Karel Baxa. A i strava policistů odpovídala - párečky, pivo, tlačenka, točený salám, případně šunka a chléb.

Zločiny Velké Prahy nás zavedly do roku 1922. Inspektor Hynek Budík (Jaroslav Plesl) doufal v pozici vrchního inspektora města Prahy, vrchním inspektorem se sice stává, ale nikoli Vnitřní, nýbrž nově ustanovené Velké Prahy, kdy se součástí města staly i dosud "venkovské" oblasti jako Nusle, Dejvice, Břevnov, Smíchov, Žižkov, Karlín a další. K ruce dostává inspektora Rudolfa Havlíka (Jiří Langmajer) a mladého policejního agenta Martina Nováčka (Denis Šafařík). Společně se pak tito tři detektivové snaží řešit rozličné kriminální případy.

Zločiny Velké Prahy | Foto: Česká televize

Seriál natočil režisér, kameraman a scenárista Jaroslav Brabec podle scénáře od Petra Zikmunda (který je jedním z autorů úspěšných Četnických humoresek či seriálu Já, Mattoni), Jana Drbohlava (kriminální seriály Místo činu Ostrava nebo chystané Boží mlýny) a Zdeňka Zapletala (Život a doba soudce A. K.). Kamery se ujal Pavel Berkovič (Vzteklina, Špunti na vodě, Metanol). Jejich Zločiny Velké Prahy se snažily navázat na oblíbené dobové kriminální seriály jako Hříšní lidé města pražského, Četnické humoresky či Dobrodružství kriminalistiky. Problém Velké Prahy ale je, že její případy spíše nudí, než aby vtáhly do děje a připoutaly diváky k obrazovce. Oproti zmíněným seriálům se totiž Velká Praha pokusila vydat trošku jiným směrem a ono napětí a romantiku obklopující policejní práci rozmetat na kusy, humor si nechat maximálně tak na doma nebo do hospody a ukázat realitu policejní práce. Samotné případy přitom vychází ze skutečných zločinů. Jelikož ale obyvatelé Velké Prahy byli pro ostatní Pražany za vidláky a sedláky, odpovídají tomu i případy. Většina zločinů je spojena se životem na venkově, jde tu o půdu, peníze, vztahy se sousedy nebo spory o pozemky. A pokud není ve hře nic z toho, je motivem nevěra či sexuální zločin. Nevýhodou samotných zločinů přitom není to, že tu nepotkáte vychytralého podvodníka, zručného kasaře nebo maniakálního vraha, nýbrž to, že vyšetřování samotné se většinou vleče, chybí mu dynamika, náboj a gradace. Budík a jeho kolegové většinu případů vyřeší vlastně tak nějak náhodou. Sama náhoda přitom ale k policejní práci patří velkou měrou a na Budíkových případech je vidět, jak moc je tato práce hořkosladká, nespravedlivá, že v ní často převažují ústupky a neúspěchy, které mnohdy doprovází pocity zmaru či frustrace, zvláště když vám hází klacky pod nohy ti, kteří by vám měli být oporou, tedy nadřízení ovládaní politiky a názory veřejnosti.

Zločiny Velké Prahy tedy nejsou klenotem na poli kriminálních seriálů, neoznačila bych je ale ani za naprostý průšvih, či jednoduchou zábavu pro jednoduché publikum, jak uvádí několik ohlasů. Seriál sice nesklízí takový úspěch, v jaký všichni asi doufali, ale podle mého názoru je tvorba České televize stále ve všech ohledech lepší než cokoli, pro v posledních letech nabídla produkce Novy, Primy nebo Barrandova. Česká televize se stále snaží o kvalitní televizní tvorbu pro široké publikum diváků a snaží se spolupracovat s osvědčenými televizními i filmovými tvůrci.

Zločiny Velké Prahy | Foto: Česká televize

Zločiny Velké Prahy ve finále doplácejí pouze na tři věci. 1) Uměle vložené detektivovy dcery, na nichž je sice ilustrováno, že doma to má policista stejné jako my všichni ostatní, ale pro děj jsou spíše rušivé. 2) Velmi špatný herecký výkon Denise Šafaříka v roli agenta Nováčka. 3) Pokusy kameramana o umělecké nakloněné záběry, ze kterých se vám může zatočit hlava. V Četnických humoreskách sice také byla romantická zápletka mezi podřízeným hlavního hrdiny a jeho dcerou, jenže ta fungovala. Ve Velké Praze je romance mezi Budíkovou dcerou Julií a agentem Nováčkem trapná, pro děj nedůležitá a jelikož se oba chovají jako naivní "telata" (odpusťte mi ten výraz, ale lepší popis by neodpovídal situaci), dost obtěžuje. To linie starší dcery Sisi má trošku větší logiku a její rebelie vůči otci, společnosti a vůbec bohémský přístup k životu více odpovídá době i rodinnému zázemí inspektora.

Co se týče zmíněné kamery, seriál pracuje s šikmými úhly, náklony a pohyby kamery, které mají možná dodat dílu dynamiku, ale je jich tolik, že ruší a místo, abyste sledovali dění na obrazovce, uvažujete, jestli vám najednou nespadla hlava, dítě vám nesestřelilo televizi z háčku nebo zda kameramanovi nebylo během natáčení špatně. Pokud je tedy mezi diváky někdo citlivější a vadí mu i 3D kino, nedivila bych se, kdyby se mu občas udělalo nevolno nebo se mu rozjely oči.

Zločiny Velké Prahy mají řadu nedostatků a případy byly skutečně takové neslané nemastné, za sebe ale oceňuji snahu o trošku něco jiného, zvláště s ohledem na naši tendenci si idealizovat dobu První republiky. Společnost musela čelit řadě problémů, a i ty jsou tu naznačené. Ať už šlo o sudetské Němce, odebrané šlechtické tituly, politikaření, protekci, ale i sociální témata jako sebevraždy, užívání drog, následky války, pedofilie či homosexualita. Na vše tu dojde. Občas se může zdát, že spíše vyhrávají zločinci než policie.

Jako ženě mi ale na seriálu vadila ještě jedna věc – neustálé sexuální narážky. Když pominu postavu inspektora Havlíka, který většinu seriálu vyšetřuje případy přes postel (to by mi ani nevadilo, detektivů – sukničkářů bylo víc než dost), jsou tu snad všechny ženské postavy zobrazeny jako lehké ženy, které se v jednom kuse někomu nabízejí.

Uvidíme tedy, jak si po Zločinech a Medúze povede další nový kriminální seriál Boží mlýny v režii Jana Hřebejka, jehož premiéra nás čeká na ČT již tuto neděli.

Hodnocení: 60 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Ankety
Zaujal vás Shang-Chi?
Ano
Ne
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist