Karel Adam: Nejlepší filmy a seriály

6.1

Karel Adam: Filmy a seriály

  • Četnické humoresky
    Četnické humoresky (2001)
    Seriál
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. Ve městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanismů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři série, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvíjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatele usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci, a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V menších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marián Labuda. Dále jen v první sérii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    81%
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. Ve městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanismů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři série, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvíjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatele usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci, a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V menších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marián Labuda. Dále jen v první sérii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    1
  • Slovácko sa nesúdí
    Slovácko sa nesúdí (1976)
    SeriálRole: kameník
    • iVysílání
    Tento komediální seriál byl natáčen v letech 1975 až 1984. Odehrává se v prostředí moravského Slovácka. Hlavními hrdiny jsou stařeček Matúš Pagáč v podání Jozefa Krónera a Jura Klásek v podání Oldřicha Velena. Dvanáctidílný seriál popisuje život slovácké vesnice počátkem dvacátého století. S úsměvem a z dnešního pohledu i s jakousi nostalgií ukazuje, že závist, malost, netolerance a blbost jsou mezi námi od nepaměti. A že moudrost, humor a laskavý přístup k životu mohou v mnohém pomoci.
    Žánry:Komedie
    77%
    Tento komediální seriál byl natáčen v letech 1975 až 1984. Odehrává se v prostředí moravského Slovácka. Hlavními hrdiny jsou stařeček Matúš Pagáč v podání Jozefa Krónera a Jura Klásek v podání Oldřicha Velena. Dvanáctidílný seriál popisuje život slovácké vesnice počátkem dvacátého století. S úsměvem a z dnešního pohledu i s jakousi nostalgií ukazuje, že závist, malost, netolerance a blbost jsou mezi námi od nepaměti. A že moudrost, humor a laskavý přístup k životu mohou v mnohém pomoci.
    Žánry:Komedie
    2
  • Kdyby tisíc klarinetů
    Kdyby tisíc klarinetů (1965)
    Film
    • Oneplay
    • Canal+
    Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet... Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního "leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
    74%
    Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet... Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního "leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
    3
  • Tarzanova smrt
    Tarzanova smrt (1963)
    Film
    63%
    4
  • Já, spravedlnost
    Já, spravedlnost (1968)
    Film
    Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení. Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy.
    63%
    Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení. Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy.
    5
  • Muži bez křídel
    Muži bez křídel (1946)
    Film
    První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů s okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaVálečný
    59%
    První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů s okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaVálečný
    6
  • Anděl blažené smrti
    Anděl blažené smrti (1966)
    Film
    59%
    7
  • Klapzubova jedenáctka
    Klapzubova jedenáctka (1968)
    Seriál

    První, druhý, třetí kluk... když se Klapzubovým narodil jedenáctý syn, rozhodl se starý Klapzuba k ideálnímu řešení rodinné situace - postaví fotbalové mužstvo, nad něž ve světě nebude. S ošoupanými kopačkami a hadrákem to sice nebude snadné, Klapzubova jedenáctka má ale oproti jiným týmům jednu velkou výhodu - já na bráchu a brácha na mě tu kope jeden každý. Přijdou sice chvíle útlumu, při nichž starý Klapzuba překousne svou legendární fajfku vejpůl, pak se ale jeho kluci vzchopí, správnou českou uličkou proběhnou každou obranou a už se sypou góly do soupeřovy branky.

    Žánry:Komedie
    57%

    První, druhý, třetí kluk... když se Klapzubovým narodil jedenáctý syn, rozhodl se starý Klapzuba k ideálnímu řešení rodinné situace - postaví fotbalové mužstvo, nad něž ve světě nebude. S ošoupanými kopačkami a hadrákem to sice nebude snadné, Klapzubova jedenáctka má ale oproti jiným týmům jednu velkou výhodu - já na bráchu a brácha na mě tu kope jeden každý. Přijdou sice chvíle útlumu, při nichž starý Klapzuba překousne svou legendární fajfku vejpůl, pak se ale jeho kluci vzchopí, správnou českou uličkou proběhnou každou obranou a už se sypou góly do soupeřovy branky.

    Žánry:Komedie
    8
  • Svatá hříšnice
    Svatá hříšnice (1970)
    Film
    53%
    9
  • Únos
    Únos (1953)
    Film
    Komunistický propagandistický film, který měl „správně“ přiblížit skutečnou událost, úlet československých Dakot pilotovaných bývalými příslušníky RAF do emigrace. Příběh odehrávající se na plátně je sice vylhaný od začátku až do konce, nezbytný ideologický balast vyvažují krásné dobové záběry letounů ČSA a Československého letectva v roce 1951. Ve filmu jsou zřejmě poslední záběry našich Mosquit, před jejich likvidací.
    Žánry:Drama
    38%
    Komunistický propagandistický film, který měl „správně“ přiblížit skutečnou událost, úlet československých Dakot pilotovaných bývalými příslušníky RAF do emigrace. Příběh odehrávající se na plátně je sice vylhaný od začátku až do konce, nezbytný ideologický balast vyvažují krásné dobové záběry letounů ČSA a Československého letectva v roce 1951. Ve filmu jsou zřejmě poslední záběry našich Mosquit, před jejich likvidací.
    Žánry:Drama
    10
  • Dvacátý devátý
    Dvacátý devátý (1975)
    Film

    V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly. V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků. Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie.

    28%

    V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly. V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků. Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie.

    11

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.