Marie Burešová: Nejlepší filmy a seriály

5.9

Marie Burešová: Filmy a seriály

Marie Burešová, česká herečka, se narodila 1. listopadu 1907 v Praze, tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Česká republika). Po studiích na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, které absolvovala v roce 1929, zahájila svou hereckou kariéru na divadelních prknech.

Začátky filmové kariéry

Svůj filmový debut zaznamenala v roce 1938 ve snímku "Škola základ života", kde ztvárnila suplující profesorku Boženu Lachoutovou. Tato role ji uvedla do povědomí filmových diváků a otevřela jí dveře k dalším filmovým příležitostem.

Významné filmové role

V roce 1949 se objevila ve filmu "Daleká cesta", kde ztvárnila postavu vězeňkyně na schodech. Tento film, který se zabývá tématem holocaustu, byl významným počinem československé kinematografie. Dále hrála ve filmech jako "Kariéra" (1948), kde propůjčila hlas kameře, a "Modrý závoj" (1941), v němž ztvárnila herečku Marii Divickou.

Televizní a divadelní tvorba

Kromě filmových rolí se Marie Burešová věnovala také televizní tvorbě. Objevila se v několika televizních inscenacích, například v "Kouzelném domě" (1970), kde hrála Vilmu Balvínovou, či v "Magdaleně Dobromile Rettigové" (1961), kde ztvárnila Aničku. Její divadelní kariéra byla rovněž bohatá; působila v Národním divadle v Praze, kde vytvořila řadu významných rolí. Marie Burešová zemřela 14. dubna 1972 v Praze ve věku 64 let.


  • Škola základ života
    Škola základ života (1938)
    FilmRole: suplentka Lachoutová
    • Oneplay
    • iVysílání
    • Magenta TV
    Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože se poněkud humorným způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájil zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu účasti na středoškolském sportovním turnaji. Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nichž vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.
    Žánry:Komedie
    84%
    Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože se poněkud humorným způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájil zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu účasti na středoškolském sportovním turnaji. Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nichž vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.
    Žánry:Komedie
    1
  • Daleká cesta
    Daleká cesta (1949)
    FilmRole: vězenkyně na schodech
    • Oneplay
    • KVIFF TV
    Centrem vyprávění je židovská rodina Kaufmannových, která je postupně transportována do terezínského ghetta a odtud dále směrem na východ. Konce války a osvobození se jako jediná dočká dcera Hana spolu se svým mužem, kterým začíná nový život. Radok originálním způsobem kombinuje fikci s dokumentární "realitou", čímž povyšuje konkrétní rodinné trauma na obecně platnou výpověď. Ve svém filmu, který byl vzápětí po uvedení z ideologických důvodů stažen z distribuce, zajímavě a systematicky pracuje s některými symboly či se zvukovou složkou. V kompozici scén jsou patrné expresionistické vzory. Celková formální stránka díla řadí Dalekou cestu mezi nejoriginálnější díla české kinematografie (nejen) čtyřicátých let.
    78%
    Centrem vyprávění je židovská rodina Kaufmannových, která je postupně transportována do terezínského ghetta a odtud dále směrem na východ. Konce války a osvobození se jako jediná dočká dcera Hana spolu se svým mužem, kterým začíná nový život. Radok originálním způsobem kombinuje fikci s dokumentární "realitou", čímž povyšuje konkrétní rodinné trauma na obecně platnou výpověď. Ve svém filmu, který byl vzápětí po uvedení z ideologických důvodů stažen z distribuce, zajímavě a systematicky pracuje s některými symboly či se zvukovou složkou. V kompozici scén jsou patrné expresionistické vzory. Celková formální stránka díla řadí Dalekou cestu mezi nejoriginálnější díla české kinematografie (nejen) čtyřicátých let.
    2
  • Modrý závoj
    Modrý závoj (1941)
    FilmRole: herečka Marie Divecká
    Zamotaná vlákna filmového příběhu opřádají milostný poměr sester-dvojčat k mladému herci. Marta Hornová, slepá sólistka rozhlasového orchestru, naváže známost s hercem státní činohry Robertem Holanem. Ten se schází také s její sestrou Helenou, talentovanou sochařkou, kterou však mylně považuje za Martu. Když jí však při schůzce na Petříně vrací modrý závoj, který údajně ztratila při jejich setkání v budově rozhlasu, pochopí Helena, že Holan ve skutečnosti miluje její sestru. Aby nezradila její lásku, ani svůj vztah k pohlednému asistentu oční kliniky Pavlu Průšovi, odhodlá se k rozchodu. Mezitím se Marta na naléhání sluhy Karlíčka podrobí náročné operaci zraku. Po úspěšné operaci pak musí zůstat až do úplného vyléčení v zatemnělém pokoji, kde ji jednoho dne zastihne Holan, pozvaný na návštěvu Helenou. Marta z jeho projevů lásky pozná, že jeho srdce náleží osudovou záměnou její sestře. Děj se opět zaplétá až k nezvyklému závěru. Komorní drama režiséra Jana Alfréda Holmana Modrý závoj podle scénáře Václava Řezáče vzbudilo při premiéře v roce 1941 ohlas nejen suverénně zvládnutým zpracováním (kamera Jaroslav Tuzar, hudba Jiří Srnka), ale především znamenitým hereckým výkonem Vlasty Matulové v náročné dvojroli sester-dvojčat k nerozeznání si podobných zevnějškem, ale diametrálně se lišících povahově. První velkou roli dostala Vlasta Matulová v roce 1940 rovněž v Holmanově filmu Minulost Jany Kosinové. Po nečekaném úspěchu bylo zřejmé, že bude častým hostem před kamerou. Svým osobitým zjevem, zvláštním hlubokým, zdánlivě syrovým a přitom podmanivým hlasem a oduševnělým herectvím se pronikavě lišila od tehdejších filmových milovnic. Eduard Kohout o ní v pamětech napsal: Její krása byla podivně chladná a andělsky čistá, ale pod tím ledem jako by svítil vnitřní oheň. Velmi dobré herecké výkony podali i její partneři, především Karel Höger v roli herce Roberta Holana a Vladimír Leraus jako MUDr. Pavel Průša. Snímek má i dokumentární hodnotu. Část děje se odehrává v atraktivním prostředí rozhlasu, a také se zde můžeme setkat s vynikajícím českým violoncellistou Ladislavem Zelenkou, s Orchestrem F. O. K a známým dirigentem Otakarem Paříkem. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaRomantický
    65%
    Zamotaná vlákna filmového příběhu opřádají milostný poměr sester-dvojčat k mladému herci. Marta Hornová, slepá sólistka rozhlasového orchestru, naváže známost s hercem státní činohry Robertem Holanem. Ten se schází také s její sestrou Helenou, talentovanou sochařkou, kterou však mylně považuje za Martu. Když jí však při schůzce na Petříně vrací modrý závoj, který údajně ztratila při jejich setkání v budově rozhlasu, pochopí Helena, že Holan ve skutečnosti miluje její sestru. Aby nezradila její lásku, ani svůj vztah k pohlednému asistentu oční kliniky Pavlu Průšovi, odhodlá se k rozchodu. Mezitím se Marta na naléhání sluhy Karlíčka podrobí náročné operaci zraku. Po úspěšné operaci pak musí zůstat až do úplného vyléčení v zatemnělém pokoji, kde ji jednoho dne zastihne Holan, pozvaný na návštěvu Helenou. Marta z jeho projevů lásky pozná, že jeho srdce náleží osudovou záměnou její sestře. Děj se opět zaplétá až k nezvyklému závěru. Komorní drama režiséra Jana Alfréda Holmana Modrý závoj podle scénáře Václava Řezáče vzbudilo při premiéře v roce 1941 ohlas nejen suverénně zvládnutým zpracováním (kamera Jaroslav Tuzar, hudba Jiří Srnka), ale především znamenitým hereckým výkonem Vlasty Matulové v náročné dvojroli sester-dvojčat k nerozeznání si podobných zevnějškem, ale diametrálně se lišících povahově. První velkou roli dostala Vlasta Matulová v roce 1940 rovněž v Holmanově filmu Minulost Jany Kosinové. Po nečekaném úspěchu bylo zřejmé, že bude častým hostem před kamerou. Svým osobitým zjevem, zvláštním hlubokým, zdánlivě syrovým a přitom podmanivým hlasem a oduševnělým herectvím se pronikavě lišila od tehdejších filmových milovnic. Eduard Kohout o ní v pamětech napsal: Její krása byla podivně chladná a andělsky čistá, ale pod tím ledem jako by svítil vnitřní oheň. Velmi dobré herecké výkony podali i její partneři, především Karel Höger v roli herce Roberta Holana a Vladimír Leraus jako MUDr. Pavel Průša. Snímek má i dokumentární hodnotu. Část děje se odehrává v atraktivním prostředí rozhlasu, a také se zde můžeme setkat s vynikajícím českým violoncellistou Ladislavem Zelenkou, s Orchestrem F. O. K a známým dirigentem Otakarem Paříkem. (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaRomantický
    3
  • Experiment
    Experiment (1943)
    FilmRole: recitátorka - ona sama
    61%
    4
  • Muž z neznáma
    Muž z neznáma (1939)
    FilmRole: děvče z přístavu
    57%
    5
  • Křižovatky
    Křižovatky (1959)
    FilmRole: Daliborova matka
    53%
    6
  • Pod jednou střechou
    Pod jednou střechou (1938)
    Film
    53%
    7
  • Pražský flamendr
    Pražský flamendr (1942)
    FilmRole: baronesa Kajetána
    49%
    8
  • Pan Novák
    Pan Novák (1949)
    Film
    49%
    9
  • Kariéra
    Kariéra (1948)
    FilmRole: Pane, kupte si mé růže
    41%
    10

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.