Rod Steiger

Rod Steiger, narozen 14. dubna 1925 ve Westhamptonu v New Yorku, zemřel 9. července 2002 v Los Angeles, byl americký herec známý svými intenzivními a emotivně nabitými výkony. Patřil mezi nejvýraznější představitele metody herectví, která mu umožňovala dokonale se vcítit do svých postav. Dětství a začátky kariéry Rodney Stephen Steiger se narodil jako jediné dítě varietních umělců Lorraine (rozené Driver) a Fredericka Steigera. Svého otce nikdy nepoznal, neboť rodinu opustil krátce po jeho narození. Vyrůstal v Newarku v New Jersey s matkou, která bojovala s alkoholismem. V šestnácti letech opustil střední školu, zfalšoval svůj věk a vstoupil do amerického námořnictva, kde během druhé světové války sloužil na torpédoborci v Pacifiku. Po návratu z války se začal zajímat o herectví a díky podpoře GI Bill studoval na Dramatic Workshop při The New School v New Yorku pod vedením Stelly Adlerové. Později se připojil k prestižnímu Actors Studio, kde spolu s Marlonem Brandem, Karlem Maldenem a Elim Wallachem studoval metodu herectví pod vedením Elii Kazana. Průlom v televizi a filmu Steiger zahájil svou hereckou kariéru v divadle a živých televizních dramatech na počátku 50. let. Objevil se ve více než 250 televizních produkcích, přičemž jeho průlomovou rolí byla titulní postava v televizní hře Martyho Paddyho Chayefskyho (1953). Ačkoliv tato role z něj udělala televizní hvězdu, odmítl ji zopakovat ve filmové verzi, protože nechtěl podepsat dlouhodobou smlouvu se studiem, která by ho podle jeho názoru omezovala v budoucí kariéře. Místo něj roli získal Ernest Borgnine, který za ni později obdržel Oscara. Vrchol kariéry v 60. letech Po svém filmovém debutu v roce 1951 ve filmu Teresa Freda Zinnemanna se Steiger objevil v několika významných filmech, včetně role Charleyho Malloye, bratra postavy Marlona Branda, ve filmu On the Waterfront (1954), za kterou získal svou první nominaci na Oscara. Následovaly role v Oklahoma! (1955), kde ztvárnil psychopatického Juda Frye, a v The Big Knife (1955) jako tyranský filmový producent. V roce 1964 přišla jedna z jeho nejpamátnějších rolí v The Pawnbroker, kde ztvárnil Sola Nazermana, přeživšího holokaustu, který provozuje zastavárnu v New Yorku. Za tento výkon získal Stříbrného medvěda na Berlínském filmovém festivalu a druhou nominaci na Oscara. Steiger sám považoval tuto roli za svůj nejlepší herecký výkon. V roce 1965 se objevil v epickém filmu Doctor Zhivago Davida Leana jako bezohledný ruský politik Komarovsky, který znásilní postavu Julie Christie. Film se stal největším mezinárodním kasovním trhákem 60. let s celosvětovými tržbami 200 milionů dolarů. Vrcholem jeho kariéry byla role šerifa Billa Gillespieho ve filmu In the Heat of the Night (1967), kde hrál po boku Sidneyho Poitiera. Za ztvárnění rasistického jižanského policisty, který se postupně naučí respektovat afroamerického detektiva, získal Oscara za nejlepšího herce. Film získal celkem pět Oscarů, včetně ceny za nejlepší film. Kariéra v 70. a 80. letech V 70. letech se Steiger stále více obracel k evropským produkcím ve snaze najít náročnější role. Ztvárnil Napoleona Bonaparta ve filmu Waterloo (1970), mexického banditu ve filmu Sergia Leoneho Duck, You Sucker! (1971) a Benita Mussoliniho v Last Days of Mussolini (1975). Desetiletí zakončil rolí znepokojivého kněze v hororovém filmu The Amityville Horror (1979). Významnou roli měl také v televizním miniseriálu Jesus of Nazareth (1977), kde ztvárnil Pontia Piláta. V roce 1978 se objevil ve filmu F.I.S.T. po boku Sylvestera Stalloneho, kde hrál senátora. V 80. letech Steiger bojoval se zdravotními problémy a depresí, což negativně ovlivnilo jeho kariéru. Přesto se mu podařilo vytvořit několik pozoruhodných rolí, například ve filmu The Chosen (1981), který je považován za vrchol jeho filmové kariéry v tomto desetiletí. Pozdní kariéra V 90. letech se Steiger postupně vracel k filmování, často v menších rolích. Objevil se jako generál v Mars Attacks! (1996) a jako soudce H. Lee Sarokin ve filmu The Hurricane (1999), který ho znovu spojil s režisérem In the Heat of the Night Normanem Jewisonem. Herecký styl a odkaz Rod Steiger byl známý svou intenzitou a schopností zcela se ponořit do svých postav. Jeho výkony byly často výbušné a emotivně nabité, ale dokázal být stejně působivý i v tišších, introspektivnějších rolích. Jako oddaný praktik metody herectví čerpal ze svých osobních zkušeností, aby dodal svým postavám autenticitu. Jeho výrazný herecký styl ovlivnil mnoho pozdějších herců, včetně Roberta De Nira, který použil Steigerovo ztvárnění Al Caponeho jako referenci pro svůj vlastní výkon ve filmu The Untouchables (1987). Za svou kariéru vytvořil Rod Steiger nezapomenutelné filmové postavy, které se vyznačovaly komplexností a často i rozporuplností. Jeho schopnost ztvárnit širokou škálu charakterů, od gangsterů a policistů až po historické osobnosti, z něj učinila jednoho z nejvšestrannějších a nejrespektovanějších herců své generace.