Peter Sellers

Peter Sellers, vlastním jménem Richard Henry Sellers, se narodil 8. září 1925 v Southsea v Portsmouthu a zemřel 24. července 1980 v Londýně. Vyrůstal v rodině varietních umělců a už od dětství se pohyboval v prostředí jeviště, což zásadně ovlivnilo jeho pozdější kariéru. Během druhé světové války působil v zábavních jednotkách ENSA a Gang Show, kde rozvinul svůj talent pro napodobování a improvizaci. Na začátku 50. let se proslavil v rozhlase díky populární sérii The Goon Show, v níž vytvářel rozmanité postavy jako Grytpype Thynne, Bluebottle či Major Bloodnok. Tento pořad se stal kultovní záležitostí a otevřel mu cestu k filmovým rolím.

První výraznější příležitosti ve filmu získal v polovině 50. let. V kriminální komedii Pět lupičů a stará dáma (The Ladykillers, 1955) si zahrál člena gangu Harryho. Postupně se začal prosazovat i v dalších britských snímcích jako Nejmenší kino na světě (The Smallest Show on Earth, 1957) či The Battle of the Sexes (1960). Mezi zásadní tituly z konce této éry patří satira I'm All Right Jack (1959), která Sellersovi vynesla cenu BAFTA pro nejlepšího britského herce. Velký ohlas měla i jeho trojrole v komedii Myš, která řvala (The Mouse That Roared, 1959).

Zásadní posun v Sellersově kariéře znamenala spolupráce s režisérem Stanleym Kubrickem. V adaptaci Nabokovova románu Lolita (1962) ztvárnil postavu Clare Quiltyho a v černé satiře Dr. Divnoláska aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove, 1964) vytvořil hned tři odlišné charaktery – kapitána Mandrakea, prezidenta Muffleyho a samotného doktora Divnolásku. Za tento výkon byl nominován na Oscara a film je dodnes považován za jedno z vrcholných děl 60. let.

Největší popularitu mu však přinesla role francouzského inspektora Jacquese Clouseaua v sérii filmů Růžový panter. První díl Růžový panter (The Pink Panther, 1963) a pokračování Komisař Clouseau na stopě (A Shot in the Dark, 1964) ukázaly jeho mimořádný talent pro fyzickou komedii a charakterovou karikaturu. Po pauze se k roli vrátil ve snímcích Návrat Růžového pantera (The Return of the Pink Panther, 1975), Růžový panter znovu zasahuje (The Pink Panther Strikes Again, 1976) a Pomsta Růžového pantera (Revenge of the Pink Panther, 1978). Tyto filmy patří k nejúspěšnějším komediím své doby a učinily z inspektora Clouseaua jednu z nejikoničtějších postav britské kinematografie.

Vedle Růžového pantera se Sellers objevoval také v dalších komediálních projektech. V dramatu Svět henryho Orienta (The World of Henry Orient, 1964) vytvořil titulní roli výstředního pianisty, v satirickém snímku Co je nového, kočičko (What’s New Pussycat?, 1965) ztvárnil psychiatra Fassbindera a v muzikálové komedii kouzelný Kristián (The Magic Christian, 1969) se objevil po boku člena The Beatles Ringo Starra. V 70. letech se jeho kariéra potýkala s výkyvy, částečně kvůli zdravotním problémům a komplikované povaze, přesto se dokázal prosadit v úspěšných projektech.

Vrchol jeho pozdější kariéry představuje film Byl jsem při tom (Being There, 1979), kde hrál jednoduchého zahradníka Chance, jehož naivní výroky jsou mylně považovány za hlubokou moudrost. Sellers za tuto roli získal Zlatý glóbus a byl nominován na Oscara, což potvrdilo jeho schopnost přesáhnout hranice čistě komediálních postav. Poslední dokončenou rolí byla dvojice postav v komedii Ďábelský plán dr. Fu Manchu (The Fiendish Plot of Dr. Fu Manchu, 1980). Po jeho smrti byl uveden film Stopa Růžového pantera (Trail of the Pink Panther, 1982), složený z nepoužitých scén, který se však setkal s kritickým neúspěchem.

Peter Sellers byl během své kariéry čtyřikrát ženatý – s Anne Hayes, herečkou Britt Ekland, lady Mirandou Quarry a Lynne Frederick. Měl tři děti, z toho dcera Victoria Sellers se také objevila v hereckém prostředí. Jeho osobní život byl poznamenán zdravotními obtížemi, depresemi i problematickými vztahy, což se odráželo i v jeho profesním chování. Přesto se stal jedním z nejvýraznějších britských herců poválečného období.

Zajímavostí je jeho vlastní výrok o své identitě: „There is no me. I do not exist… There used to be a me, but I had it surgically removed.“ Tímto způsobem vyjadřoval pocit, že skutečně žije pouze skrze postavy, které na jevišti a ve filmu ztvárnil.