Jaroslav Papoušek: Nejlepší filmy a seriály

Jaroslav Papoušek, český režisér, scenárista, malíř a sochař, se narodil 12. dubna 1929 ve Velkém Bočkově na Podkarpatské Rusi. Původně pracoval jako ladič hudebních nástrojů, avšak jeho touha po uměleckém vyjádření ho vedla ke studiu sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1957 pod vedením profesorů Karla Pokorného a Jana Laudy.

Spolupráce s Milošem Formanem

V roce 1963 zaujal Papoušek svou novelou Černý Petr režiséra Miloše Formana natolik, že společně vytvořili scénář k filmové adaptaci tohoto díla. Tímto počinem začala úzká spolupráce mezi Papouškem, Formanem a Ivanem Passerem, která vedla k dalším úspěšným projektům, jako byly filmy Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967). Papoušek se na těchto snímcích podílel jako scenárista a jeho cit pro autentický humor a realistické zobrazení postav výrazně ovlivnil celkový tón těchto filmů.

Režijní debut a trilogie o rodině Homolkových

V roce 1968 debutoval jako režisér snímkem Nejkrásnější věk, který se zaměřuje na život mladých umělců a jejich snahu o seberealizaci. Následně vytvořil dnes již kultovní trilogii o rodině Homolkových: Ecce homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970) a Homolka a tobolka (1972). Tyto filmy nabízejí komediální, avšak realistický pohled na život pražské rodiny v období normalizace a dodnes jsou ceněny pro svůj autentický humor a sociální postřehy.

Další filmová tvorba

V průběhu 70. a 80. let pokračoval Papoušek ve své filmové kariéře. V roce 1974 natočil komedii Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi, která satiricky reflektuje vliv televize na malou vesnici. Následovaly filmy Konečně si rozumíme (1976), zaměřený na problémy dospívání, a Žena pro tři muže (1979), kde hlavní postava, sochař, hledá vhodnou partnerku pro sebe a matku pro svého syna. V roce 1985 uvedl snímek Všichni musí být v pyžamu, který se zabývá tématem byrokracie a absurdity v pracovním prostředí.

Umělecká činnost mimo film

Kromě filmové tvorby byl Papoušek aktivní i jako malíř a sochař. Od 80. let pravidelně vystavoval své obrazy v pražských i mimopražských galeriích. Jeho díla jsou součástí soukromých sbírek v USA, Francii, Švédsku a Japonsku. Jeho výtvarná tvorba odráží jeho cit pro detail a schopnost zachytit komické i tragické aspekty lidského života.

Poslední léta a nedokončené projekty

Krátce před svou smrtí v roce 1995 pracoval na scénáři k romantické komedii s názvem Jedním slovem tě miluju modře. Tento scénář byl posmrtně vydán v literární podobě, avšak svého filmového zpracování se dočkal až v roce 2017 pod názvem Miluji tě modře. Tímto dílem Papoušek opět prokázal svůj talent pro zachycení mezilidských vztahů a humoru v každodenním životě.