Jiří Sýkora

Jiří Sýkora (18. 10. 1933, Praha – 27. 6. 1997, Virginia, USA) byl český herec, výtvarník, dramatik, básník, prozaik a karikaturista. V roce 1951 odmaturoval na gymnáziu v Přerově a následně pracoval jako výtvarník a aranžér v Pardubicích, kde začal psát svůj první kabaretní repertoár. Divadelní začátky Svou uměleckou dráhu zahájil v divadelním prostředí. V letech 1960-1961 působil ve slavném divadle Semafor, poté v pardubickém divadélku STOP! (1962-1963) a následně v Krajském divadle v Teplicích (1964-1965). Jeho divadelní kariéra pokračovala vystupováním v klaunské dvojici s Ivanem Krausem v pražském divadle Apollo, kde si ho všiml začínající slovenský režisér Juraj Jakubisko, který ho objevil pro film. Filmová kariéra Přestože Jiří Sýkora účinkoval ve filmech pouze krátce, zanechal v československé kinematografii výraznou stopu. Jeho nejznámější filmovou rolí byla postava Juraje ve snímku Kristove roky (1967), který režíroval Juraj Jakubisko. Následovala role Vrány ve filmu Červená kůlna (1968) a především postava Yoricka v Jakubiskově experimentálním díle Vtáčkovia, siroty a blázni (1969). Tento slovensko-francouzský film, který reflektoval hektické období Pražského jara a následnou invazi sovětských vojsk, patří k významným dílům československé nové vlny. Sýkora se objevil také v epizodních rolích v dalších důležitých filmech 60. let – Nejkrásnější věk (1968, režie Jaroslav Papoušek), Farářův konec (1968, režie Evald Schorm), Slávnosť v botanickej záhrade (1969, režie Elo Havetta) a Žert (1969, režie Jaromil Jireš). Emigrace a život v USA Sýkorova slibně se rozvíjející herecká kariéra byla náhle přerušena na podzim roku 1968, kdy emigroval do Spojených států amerických. V USA pracoval řadu let jako redaktor českého vysílání Hlasu Ameriky. Podle některých zdrojů působil také v kulturní sekci rádia Svobodná Evropa. Od roku 1973 se začal věnovat také literární činnosti. Jeho všestranný talent se projevil i v emigraci, kde pokračoval v tvůrčí práci až do své smrti 27. června 1997 ve Virginii.