Sergio Citti: Nejlepší filmy a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Sergio Citti: Filmy a seriály

  • Accattone
    Accattone (1961)
    FilmRole: Waiter

    Film přináší realistický pohled na život římského pasáka. Vittorio Accattone nikdy nepracoval, zařídil si však poměrně slušné živobytí "ochranou" prostitutky Maddaleny. Poté co je Maddalena zatčena za křivou přísahu, ocitá se Vittorio bez prostředků. Protlouká se všelijak dokud nepotká půvabnou a naivní Stellu, kterou se také pokusí přemluvit k prostituci.

    Žánry:DramaLGBTQ+
    76%

    Film přináší realistický pohled na život římského pasáka. Vittorio Accattone nikdy nepracoval, zařídil si však poměrně slušné živobytí "ochranou" prostitutky Maddaleny. Poté co je Maddalena zatčena za křivou přísahu, ocitá se Vittorio bez prostředků. Protlouká se všelijak dokud nepotká půvabnou a naivní Stellu, kterou se také pokusí přemluvit k prostituci.

    Žánry:DramaLGBTQ+
    1
  • Oškliví, špinaví a zlí
    Oškliví, špinaví a zlí (1976)
    Film
    74%
    2
  • Dravci a vrabci
    Dravci a vrabci (1966)
    Film
    Dravci a vrabci jsou především bajkou, moralitou naplněnou aforistickými symboly. Jako se v něm setkávají dva Nevinní z ulice Hladu, z vesnice Bídy, z úpatí Hor Hlouposti, proslulé po celém světě mučednictvím sv. Analfabeta s havranem z hlavního města Ideologie z ulice Karla Marxe, setkává se zde maoistická ideologie s indickou filosofií, marxismus se středověkým křesťanstvím, neorealismus s výsostnou stylizací. Poprvé se zde objevují groteskně stylizovaní hrdinové Toto a Ninneto. (oficiální text distributora)
    74%
    Dravci a vrabci jsou především bajkou, moralitou naplněnou aforistickými symboly. Jako se v něm setkávají dva Nevinní z ulice Hladu, z vesnice Bídy, z úpatí Hor Hlouposti, proslulé po celém světě mučednictvím sv. Analfabeta s havranem z hlavního města Ideologie z ulice Karla Marxe, setkává se zde maoistická ideologie s indickou filosofií, marxismus se středověkým křesťanstvím, neorealismus s výsostnou stylizací. Poprvé se zde objevují groteskně stylizovaní hrdinové Toto a Ninneto. (oficiální text distributora)
    3
  • Minestrone, Il
    Minestrone, Il (1981)
    Film
    71%
    4
  • Médea
    Médea (1969)
    Film
    69%
    5
  • Smrt kmotřička
    Smrt kmotřička (1962)
    Film
    68%
    6
  • Baciami piccina
    Baciami piccina (2006)
    Film
    66%
    7
  • Dekameron
    Dekameron (1971)
    Film
    Filmová verze Boccacciova Dekameronu z roku 1970 tvoří součást takzvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí CANTERBURSKÉ POVÍDKY (1971) a KYTICE Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu. Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost.
    Žánry:DramaKomedieErotický
    65%
    Filmová verze Boccacciova Dekameronu z roku 1970 tvoří součást takzvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí CANTERBURSKÉ POVÍDKY (1971) a KYTICE Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu. Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost.
    Žánry:DramaKomedieErotický
    8
  • Vepřinec
    Vepřinec (1969)
    Film

    V tomto filmu jsem poprvé vyprávěl věci, které přesahují mez únosnosti, říká Pasolini o Prasečinci, který je (vedle divadelní hry Orgie, inscenované v Turíně roku 1968) nejvýraznějším předchůdcem snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy. Již Prasečinec je alegoricky pojatou obžalobou soudobé neokapitalistické Itálie, kterou Pasolini přirovnává k Německu v době Hitlerova nástupu k moci. Snímek je složen ze dvou střídavě se prolínajících povídek. Té první dominuje výrazně lyrický styl, ta druhá je až chladně prozaická, plná verbálních sarkasmů. První příběh - letopočet není znám, patrně jde o středověk - pojednává o mladíkovi (Pierre Clementi), který se plahočí tajemným pouštním bojištěm, posetým mrtvolami a zbraněmi. Je k smrti zmučený hladem. V mezní situaci se stává kanibalem. Protagonista druhé povídky, která se odehrává v současnosti, je synem úspěšného německého průmyslníka z Bonnu. Tento mladík jménem Julian (Jean-Pierre Léaud) trpí neobvyklou sexuální úchylkou - dospívá k orgasmu pouze při styku s prasaty.

    Prasata představují pro Pasoliniho metaforu společnosti, v níž Julian a jeho rodiče žijí. Julian je podle Pasoliniho obětí střední společenské třídy, která je zkrátka zcela zkorumpovaná a zkažená, přesto však nedovolí vlastním dětem, aby se vymanily z předepsaných konvencí. Hrdinové filmu Prasečinec jsou neposlušní synové v té nejodpudivější podobě: bouří se proti společnosti, avšak jsou jí sami pohlceni. Vyznění díla je surové a otřesné, ale Pasolini přistupuje k látce se záměrným odstupem a humorem.

    Žánry:DramaExtrémníSatira
    65%

    V tomto filmu jsem poprvé vyprávěl věci, které přesahují mez únosnosti, říká Pasolini o Prasečinci, který je (vedle divadelní hry Orgie, inscenované v Turíně roku 1968) nejvýraznějším předchůdcem snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy. Již Prasečinec je alegoricky pojatou obžalobou soudobé neokapitalistické Itálie, kterou Pasolini přirovnává k Německu v době Hitlerova nástupu k moci. Snímek je složen ze dvou střídavě se prolínajících povídek. Té první dominuje výrazně lyrický styl, ta druhá je až chladně prozaická, plná verbálních sarkasmů. První příběh - letopočet není znám, patrně jde o středověk - pojednává o mladíkovi (Pierre Clementi), který se plahočí tajemným pouštním bojištěm, posetým mrtvolami a zbraněmi. Je k smrti zmučený hladem. V mezní situaci se stává kanibalem. Protagonista druhé povídky, která se odehrává v současnosti, je synem úspěšného německého průmyslníka z Bonnu. Tento mladík jménem Julian (Jean-Pierre Léaud) trpí neobvyklou sexuální úchylkou - dospívá k orgasmu pouze při styku s prasaty.

    Prasata představují pro Pasoliniho metaforu společnosti, v níž Julian a jeho rodiče žijí. Julian je podle Pasoliniho obětí střední společenské třídy, která je zkrátka zcela zkorumpovaná a zkažená, přesto však nedovolí vlastním dětem, aby se vymanily z předepsaných konvencí. Hrdinové filmu Prasečinec jsou neposlušní synové v té nejodpudivější podobě: bouří se proti společnosti, avšak jsou jí sami pohlceni. Vyznění díla je surové a otřesné, ale Pasolini přistupuje k látce se záměrným odstupem a humorem.

    Žánry:DramaExtrémníSatira
    9
  • Ostia
    Ostia (1970)
    Film
    Dva anarchističtí bratři žijí z drobných krádeží a snaží se vzpamatovat z katolické výchovy. Bandiera a Rabbino byli ještě děti, když vyhodili svého otce, opilce, z okna za to, že zabil jejich mazlíčka, ovci. Když je dívka znásilněna svým otcem, mladí "zachránci" ji přivedou do domu obou bratrů, kteří pak sledují, jak ji jejich přátelé sexuálně zneužívají. Bratři se jí ujmou a trojice žije šťastný a celibátní, i když nepříliš dobrodružný život, dokud bratři nejsou posláni do vězení za krádež.
    63%
    Dva anarchističtí bratři žijí z drobných krádeží a snaží se vzpamatovat z katolické výchovy. Bandiera a Rabbino byli ještě děti, když vyhodili svého otce, opilce, z okna za to, že zabil jejich mazlíčka, ovci. Když je dívka znásilněna svým otcem, mladí "zachránci" ji přivedou do domu obou bratrů, kteří pak sledují, jak ji jejich přátelé sexuálně zneužívají. Bratři se jí ujmou a trojice žije šťastný a celibátní, i když nepříliš dobrodružný život, dokud bratři nejsou posláni do vězení za krádež.
    10
  • Casotto
    Casotto (1977)
    Film
    61%
    11
  • Canterburské povídky
    Canterburské povídky (1972)
    Film
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení. Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    60%
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení. Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    12
  • Čarodějky
    Čarodějky (1967)
    Film
    60%
    13
  • Storie scellerate
    Storie scellerate (1973)
    Film
    Bernardino a Mammone, znudění mladí vagabundi uvěznění a čekající na popravu, si krátí čas soutěží ve vyprávění vulgárních historek. Předhánějí se v líčení obscénních příběhů o kastraci, nechutných varlatech a netypickém sexu ve třech. Tento odvážný film, který není pro slabé povahy, se zaměřuje na příběhy plné žárlivosti, vražd a neovladatelných tužeb.
    Žánry:DramaKomedieKrimi
    56%
    Bernardino a Mammone, znudění mladí vagabundi uvěznění a čekající na popravu, si krátí čas soutěží ve vyprávění vulgárních historek. Předhánějí se v líčení obscénních příběhů o kastraci, nechutných varlatech a netypickém sexu ve třech. Tento odvážný film, který není pro slabé povahy, se zaměřuje na příběhy plné žárlivosti, vražd a neovladatelných tužeb.
    Žánry:DramaKomedieKrimi
    14
  • Fire and Ice
    Fire and Ice (1986)
    Film
    Jejich první setkání je katastrofa: on spadne z lyžařského vleku, a když ona skočí, aby ho zachránila, on ji vede na zběsilou honičku po horách ve stylu grotesky. Pro JOHNA EAVESE, šestinásobného vítěze Světového poháru ve freestyle a kaskadéra pro Jamese Bonda, je to láska na první pohled. Pro mistryni světa ve freestyle lyžování SUZY CHAFFEE je to spíš sbohem-kamaráde. Ale John se nevzdává snadno. Rozhodne se, že pokud jediný způsob, jak ji získat, je následovat ji napříč zemí, tak to udělá. Začíná na Manhattanu a šlape 3000 mil, přes městskou džungli a plochou poušť, celou dobu sní o tom, co budou dělat, až budou spolu. Spektakulární záběry neuvěřitelných lyžařských kousků a tance na sněhu se mísí s údernou hudbou, aby vytvořily FIRE AND ICE – film nabitý akcí a dobrodružstvím. Pokud nelyžujete, budete!
    53%
    Jejich první setkání je katastrofa: on spadne z lyžařského vleku, a když ona skočí, aby ho zachránila, on ji vede na zběsilou honičku po horách ve stylu grotesky. Pro JOHNA EAVESE, šestinásobného vítěze Světového poháru ve freestyle a kaskadéra pro Jamese Bonda, je to láska na první pohled. Pro mistryni světa ve freestyle lyžování SUZY CHAFFEE je to spíš sbohem-kamaráde. Ale John se nevzdává snadno. Rozhodne se, že pokud jediný způsob, jak ji získat, je následovat ji napříč zemí, tak to udělá. Začíná na Manhattanu a šlape 3000 mil, přes městskou džungli a plochou poušť, celou dobu sní o tom, co budou dělat, až budou spolu. Spektakulární záběry neuvěřitelných lyžařských kousků a tance na sněhu se mísí s údernou hudbou, aby vytvořily FIRE AND ICE – film nabitý akcí a dobrodružstvím. Pokud nelyžujete, budete!
    15
  • Saló aneb 120 dnů sodomy
    Saló aneb 120 dnů sodomy (1976)
    Film
    51%
    16

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.