„Neobviňujte producenty, nýbrž diváky.“ Další originální film propadl, analytik to svádí na lidi

Veřejnost si bez prodlevy stýská po starých dobrých časech, kdy kina praskala ve švech na premiérách originálních titulů, které nemusely mít v zádech žádnou multimediální oporu. Zlom přitom pro každého nadešel trochu jinde – významný novohollywoodský režisér Robert Altman, tvůrce filmového MASH, si už roku 1997 postěžoval na nedostatek filmů pro náročnější publikum. Dnes se mnozí čertí nad neředěnou produkcí filmových pokračování, každé studio chce mít svou výdělečnou franšízu, a proto stále častěji sahá třeba do videoherního průmyslu.

Kouzlo populárních sérií dávno zasáhlo i Pixar, slavnou animovanou stáj, jejíž Příběh hraček byl roku 1995 revolucí v počítačové animaci. Zrovna Toy Story se do roku 2010 vrátilo ještě dvakrát, vždy nicméně s perfektním příběhem a nadšenými ohlasy. Před šesti lety ale vznikla nadbytečná, i když objektivně kvalitní čtyřka a pátý díl je momentálně na cestě. Studio, které vytvořilo také Úžasňáky, Auta či V hlavě, stále fušuje do neotřelých původních námětů, s nimiž je to ale stále složitější.

Posledním jednoznačným hitem na všech frontách z této originální kategorie bylo roku 2017 magické Coco, zato Proměna v postkoronavirovém okně a s okamžitým uvedením na streamu tratila přes sto milionů. Zpět na výsluní vedl až sequel V hlavě 2, opřený o trvalou oblibu skvělé jedničky. Letošní Elio od režisérů Coco a Proměny za první víkend vydělalo po celém světě 35 milionů dolarů, což je jeden z nejhorších výsledků studia v historii. Na definitivní soudy je brzy – také pixarovka Mezi živly odstartovala pod očekáváním, ale nakonec se nadechla k půlroční stabilní kinojízdě.

To se může opakovat, ale i ve světle letošní kompletní box office se projevuje, že původní náměty to mají stále těžší. Čest výjimce v podobě hororové afroamerické satiry Hříšníci, lidé ale jinak utrácí výhradně za další Nezvratné osudy, Mission: Impossible či Minecraft, který oslovil generaci gamerů. Analytik Doug Creutz z Wall Street z toho logicky vyvozuje jediné, totiž že často kritizovaný úbytek původních námětů, a to i v obecně kreativnějších pixarovských vodách, lze svádět výhradně na rostoucí nezájem publika.

„Očekáváme, že filmová studia zareagují na tento zřejmý trend tím, že schválí méně animovaných filmů s původním námětem (neobviňujte filmové producenty, obviňujte diváky),“ citoval web Deadline Creutzova varovná slova. Je to samozřejmě zobecňující tvrzení, které opomíjí onen nezpochybnitelný efekt světové pandemie. Koronavirus otřásl filmovou distribucí, která ještě víc závisí na streamech. V součtu ale „pouze“ urychlil dlouhodobější inklinaci k franšízové struktuře a komerční tvorbě na jistotu.

Když se podíváme na rozpis nadcházejících letních premiér, Creutzovi musíme dát za pravdu. Nejdražším filmem léta je sice originální F1, která však zčásti stojí na tvůrčím týmu druhého Top Gunu a odpovídající propagaci. Jinak nás čeká další Jurský svět, další restart Supermana, remake Bláznivé střely či legacy sequel Tajemství loňského léta. Do toho se vklínily původní horory Hodina zmizení a Vrať mi ji – horor se ostatně vzpírá IP šílenství jakožto žánr, kde se za málo peněz dá uhňácat kreativní konceptuální crowd-pleasure.

Patříte k těm, kteří v kinech cokoli neprozkoušeného nezanedbávají? Nebo se naopak při výběru programu také spoléháte na osvědčené propriety?

Zdroje: Film Stories, Deadline