Žhavé výstřely 2 změnily kurz filmové parodie. Populární jsou hlavně v Čechách

Za filmem stojí tvůrčí dvojice Jim Abrahams a Pat Proft, která se podílela na většině slavných komedií z 80. let včetně Připoutejte se, prosím!, Přísně tajné! a Bláznivé střely. Jejich rukopis spočíval v obšlehávání známých žánrových schémat, která ověšovali ztřeštěnými postavami a absurdními situacemi. Nedrželi se přitom pouze parafrázování existujících filmů a dokázali přijít se zápletkami, které parodované příběhy hravě imitovaly. 

První Žhavé výstřely šly do kin roku 1991 a takřka kompletně následovaly dějový mustr Top Gunu. Topper Harley v podání Charlieho Sheena kráčel ve stopách Cruiseova Mavericka a tvůrci plně zužitkovali skutečnost, že Top Gun přetékal potenciálně směšnými, za vlasy přitaženými scénami. Výstřely se tak možná staly lepším a koherentnějším filmem než samotná parodovaná látka.

Druhý díl měl zohlednit především napjatou situaci na Blízkém východě, odkud USA strašil diktátor Saddám Husajn a kde se odehrávala i řada akčních snímků jako Rambo III. Stallonův válečný vyvrhel tentokrát představoval hlavní inspiraci a Charlie Sheen v rozhovoru s Bobbie Wygant vzpomínal, že Sly dal filmařům k zesměšňování své postavy svolení. Konkrétně herci Richardu Crennovi, jenž v Rambovi ztvárnil plukovníka Trautmana a ve Žhavých výstřelech danou roli karikoval.

Topper Harley tentokrát vyprošťuje americké zajatce z Iráku a jeho záchranná mise, jíž se účastní i prezident Spojených států Thomas Benson (Lloyd Bridges), sestává z řady volně propojených epizodických gagů. Děj následuje jednoduché schéma o vysloužilém vojákovi, jenž neochotně souhlasí s účastí na riskantním podniku, a pozornost směřuje na příval dílčích skopičin. Smát se máme každému dialogu a tvůrci se neštítí těch nejšílenějších nápadů. Záměrně přestřelený a neurvalý přístup charakterizuje například závěrečná přestřelka v zajateckém táboře, během níž do obrazu vstupují statistiky o počtu zabitých. „Jako v Total Recall“, tvrdí jedna, následovaná titulkem „nejkrvavější film všech dob“.

Žhavé výstřely tak poukazují na vývoj tehdejší mainstreamové kinematografie, která se pod nadvládou akčních hvězd jako Stallone, Arnold Schwarzenegger nebo Bruce Willis utrhla ze řetězů. Rostla také obliba kultovních filmů z VHS. Proft s Abrahamsem to vše během pouhých 86 minut pokryli jako dosud žádní komici. Bláznivé gagy v čele se scénou, kdy Sheen napne do luku místo šípu slepici, střídají odkazy na známé snímky jako Základní instinkt, Terminátor 2, Casablanca nebo Apokalypsa. Krátké cameo si ostatně připíše Charlieho otec a protagonista Apokalypsy Martin Sheen, jenž si se synem vymění větu: „Líbil ses mi ve Wall Street.“ Oba si totiž v tomto snímku z roku 1987 zahráli.

Většina vtipů však pramení z pomrkávání na rambovskou akci, která je sama nadnesená a šílená. Důslednost parodie v tomto směru podtrhává i vizáž Sheena, jenž nosí podobné oblečení jako John Rambo. Herec prošel intenzivním šestitýdenním tréninkem, který před Bobbie Wygant přirovnal k olympijské přípravě. Cvičil až devět hodin denně a dodržoval přísnou dietu. Fyzicky tak naplnil škatulku akčního hrdiny, kterou však jeho postava jinak spíš popírá. Nejenže s kamennou tváří reaguje na okolní šílenosti, ale sám Harley tropí jedno faux pas za druhým. Sheen zde svou kariéru definitivně nasměroval k odlehčeným úlohám ve Scary Movie 3 nebo Dva a půl chlapa a dnes platí za ikonu filmové a televizní komedie, jakkoli poznamenanou osobními skandály.

Něco podobného lze napsat i o samotném filmu, jímž se žánr parodie zásadně posunul a současně zaznamenal své vyvrcholení. Tvůrčí skupina kolem Profta, Abrahamse a bratrů Zuckerových ještě v devadesátkách uvedla sequel Bláznivá střela 33 a ⅓: Poslední trapas a parodie Maffiósso a Utopenec na útěku. Obzvlášť v posledním případě šlo o podobný slepenec vtipných odkazů na populární filmy jako v případě Žhavých výstřelů 2, tentokráte s hlavní linií odvozenou od Uprchlíka. 

Žánr se poté proměnil sérií Scary Movie, v níž parodie na horory nabobtnala až do jakýchsi metarozměrů. První díl ostatně zesměšňoval Vřískot, který byl do jisté míry sám parodií na tradiční hororové zvraty. Humor přestal být důmyslný a nerozvíjel příběh tak hladce jako ve dvojce Žhavých výstřelů, která se jeví jako nenapodobitelný snímek. Minimálně pro tuzemské publikum, které ho často hltá při televizních reprízách. Uživatelé a uživatelky Kinoboxu filmu udělují 79 %, na portálu ČSFD mu přisuzují vysoké hodnocení 85 %.

To v zámoří byla reakce chladnější, mnoho recenzentů a recenzentek humor nedocenilo, popřípadě ho považovalo za proměnlivě kvalitní. Web Rotten Tomatoes momentálně zaznamenává 33 recenzí, z nichž palec nahoru udává jen 58 %. Snímek byl hitem a při rozpočtu 25 milionů dolarů vydělal po celém světě 133 miliony, pro mnoho lidí přitom zůstává buď nedotknutelnou klasikou, nebo přežitým vývarem z převážně osmdesátkové akční tvorby. 

Minimálně v porovnání s žánrovou konkurencí však jde o nesmírně poctivou a nápady přeplněnou parodii, což dokládá i zábavná propagace. Její součástí byl i fiktivní dokument z natáčení s názvem Hearts of Hot Shots! Part Deux – A Filmmaker’s Apology uvedený na HBO. Jednalo se o další parodii, tentokrát na dokument Srdce temnoty: filmařská apokalypsa o natáčení Coppolovy Apokalypsy, který vyšel roku 1991. Najdete ho v původním znění na YouTube, Žhavé výstřely 2 momentálně nabízí streamovací služba Disney+.