Rytíř v černém těží z nostalgie akčních devadesátek, ale neví, co se sebou

Vítejte v roce 2071. Země se před lety srazila s kometou a následkem kolize se většina kontinentů potopila. Z Korejského poloostrova se stala poušť a přežilo jen jedno procento populace, které potřebovalo nové vynálezy a společenský řád. Znečištění ovzduší vedlo k objevu obrovského vzduchového jádra, jež dokáže přeměnit radioaktivní nerost oxyanium na kyslík. Společnost je rozdělená na běžnou vrstvu (na povrchu země), speciální (pod povrchem) a jádro (vysoce technologické kryty simulující pobyt na Zemi před katastrofou).

Odlišují se QR kódy a jejich postavení odpovídá úroveň života, přísuny potravin a kyslíku. Speciální dýchací masky jsou naprostou nutností. Kdo nebyl vybraný a nezískal QR kód, živoří na okraji společnosti a je označovaný za uprchlíka. Jedna velká skupina se s tím však nehodlala smířit a vydala se na cestu zločinu. 

Stali se z nich lovci, kteří drancují a okrádají a jejich cílem jsou hlavně kurýři, zaměstnanci společnosti Čchonmjong, která ovládá celou společnost a přísuny kyslíku. Kurýři musí být drsní a ochotní riskovat svůj život, aby včas dodali všechny zásilky a ochránili je před útoky lovců. A právě post kurýra je jedinou nadějí uprchlíků, jak uniknout z bídy a získat QR kód. Ostatně to je i snem dospívajícího chlapce Jun Sa-Wola. Jeho vzorem je legendární kurýr 5-8.

Rytíř v černém, který nikdy neztratil žádnou zásilku, a ještě dokáže pomáhat uprchlíkům a dodávat jim zásoby. Stát se kurýrem ale není nic snadného, a když Jun Sa-Wolovi před očima zavraždí sestru a postřelí ho, jeho odhodlání ještě vzroste. Navíc se naskytne životní příležitost – výběrové řízení na nového kurýra v podobě drsného závodu, na jehož konci zůstane jen jeden…

Rytíř v černém má povedenou vizuální stránku. Všudypřítomný písek, prach a špína vás dusí, až máte pocit, že byste sami potřebovali kyslík. Dusivou atmosféru dokreslují i depresivní a nehostinné obytné prostory přeživších, samý beton, nerezová ocel a vzduchotěsné řešení bez oken a denního světla. Jde vlastně o kyslíkové buňky, jediné místo, kde lidé mohou sundat respirátory. Buňky jsou natěsnané k sobě a pohled na běžnou oblast ze vzduchu připomíná čtverečkovaný papír, zatímco uprchlíci žijí uvnitř trosek bývalého města se všudypřítomnými připomínkami toho, čím svět kdysi býval. 

A stejně povedené jsou i kostýmy. Uprchlíci jsou oblečení do všech hadrů, které našli, mají je různě navrstvené na sobě, účesy rozježené a jsou stále špinaví. Nejvyšší vrstva má samozřejmě dokonalé účesy, perfektně střižené obleky a šaty a vše doplňují vojáci a kurýři, jejichž uniformy mají nezvyklé doplňky s různě střiženými kapsami, vesty s různými řemínky a pásky, které v jistých okamžicích připomínají práci Jeana Paula Gaultiera v Pátém elementu. 

Celý feeling seriálu do jisté míry připomíná kombinaci Blade Runnera 2049 s Equlibriem. Ostatně s těmito příběhy má mnoho společného i s ohledem na boj kurýrů proti systému, jejich snahu rozvrátit vládnoucí systém zevnitř a zachránit poslední zbytky lidskosti. Přesto se tu najde i místo pro humor a odlehčení tíživého a depresivního sdělení. O což se starají hlavně postavy Jun Sa-Wola a jeho bláznivých přátel, dospívající kluci si totiž vůbec nepřipouští některé skutečnosti a mají v sobě kousky bezstarostného dětství, jež narážejí na krutou realitu, a dokonce za to zaplatí i životem. I 5-8 má světlejší chvilky a je jasné, že pod tvrdou slupkou suše hláškujícího drsňáka se skrývá muž, který stále nepřestal doufat v jasnější zítřky a je pro ně ochotný obětovat všechno. On a Sa-Wol tvoří fungující dvojku, která se pěkně doplňuje. 

Seriál Rytíř v černém měl velký potenciál, který však nedokázal naplno využít. Akční scény jsou plné násilí i krve, což je důvod, proč je pořad přístupný od šestnácti let. Výběrové řízení kurýrů je natolik kruté, že nutně připomene Hunger Games nebo Battle Royale či závody v Šíleném Maxovi. Příběh je napínavý a udržuje si správné tempo, díky kterému budete šest padesátiminutových dílů hltat jako jednohubky. V jejich průběhu vždy odhalíme kousek z minulosti postav a jednotlivé dílky skládačky začnou zapadat do sebe a budeme chápat jednání a rozhodnutí postav. Finální spokojenost však kazí velká řada nedotažených a nepromyšlených prvků.

Nikdo například nikdy nezmíní to, jak byli lidé do jednotlivých oblastí vybíráni, čím se celá společnost vlastně živí a jak obyvatelé za kyslík a jiné zásoby platí. Hlavní hrdina se klidně prochází písečným tornádem, které mu v autě rozhodí veškerou elektroniku, ale jemu ani nerozcuchá vlasy. A to ani nemluvím o tom, že při finálním útoku na jádro, na které kurýři zaútočí, pálí obě strany jednu kulku za druhou, přesto kurýři střelbou projdou jako nůž máslem a nikdo je nikdy netrefí. 

I přes tyto nelogičnosti a nedotažené prvky je Rytíř v černém slušnou zábavou, která hladce přesahuje průměr.