Jak šel čas s Mission: Impossible. Unikátní série prošla krkolomným vývojem

Série Mission: Impossible má dlouholetou tradici, koneckonců sahá až do druhé poloviny 60. let, kdy započal stejnojmenný špionážní seriál o 171 epizodách. Seriál byl určitou opozicí k dobrodružstvím Jamese Bonda, spoléhal na týmovou práci, akci, násilí držel na nezbytném minimu a nechával tým svého soupeře přechytračit komplikovanou metodou. Zaměřením měl seriál blíže k dílům jako Podraz či Dannyho jedenáctka než ke Goldfingerovi. Zápletku epizody započala nahraná zpráva, zanechaná na mrtvé schránce vůdci týmu – tím byl zpočátku Dan Briggs (Steven Hill), později Jim Phelps (Peter Graves).

Nahrávka, doprovázená fotografiemi, informovala vůdce o padouchovi týdne a jeho operaci, která se musí překazit, nebo materiálech, jež je třeba ukrást. Upozornila jej, že v případě zajetí členů týmu se bude ministr od všeho distancovat, a následně se zpráva sama zničila, načež následoval ikonický hudební motiv. Vůdce shromáždil tým, na společné schůzce představil velmi vágně plán a poté se rozjel komplikovaný podvod plný převleků, gumových masek a mistrné manipulace. Na konci epizod byl doběhnutý záporák, jenž se ocitl v prekérní situaci a nezřídka mu hrozila smrt od vlastních nadřízených.

Českým divákům je známý především jeho revival z let devadesátých, který u nás běžel pod názvem Nulová šance, jež oproti originálu doznala pár změn. Především přišla o jeden z motivů, který původní seriál vytěžoval, tedy studenou válku. Soupeři týmu IMF (Impossible Mission Force) byli diktátoři fiktivních zemí, neonacisté, teroristé či obchodníci se zbraněmi. Zároveň se na seriálu podepsala poetika 90. let a Nulová šance se stala víceméně zábavným a uvědomělým brakem.

V každém případě šlo o populární látku a představitelé společnosti Paramount Pictures dlouho usilovali o filmovou adaptaci, problém ale bylo najít vhodné pojetí. Celovečerní snímek se snažil přivést k životu také dlouholetý fanoušek seriálu, herec a producent Tom Cruise, jenž pracoval na scénáři s Paulou Wagner a Sydneyem Pollackem. Cruise přesvědčil Paramount, aby dosavadní snahu zaštítil 70 miliony dolarů. Když se během natáčení Interview s upírem seznámil s Brianem De Palmou, zaujal ho jeho tvůrčí pohled a v následujících dnech si dal maraton De Palmových filmů, po němž byl přesvědčen, že je to právě tvůrce Zjizvené tváře a Neúplatných, kdo by měl populární sérii přivést k životu.

Sázka se vyplatila, kritici i diváci si film zamilovali i přesto, že skrze legendární postavu Jima Phelpse (Jon Voight) naštval fanoušky hned dvakrát. Film našel rovnováhu mezi konceptem týmovky a příběhem jednoho geniálního agenta, jímž je Ethan Hunt (Cruise). Navíc předznamenal postupy, jimiž se později vyznačovala série s Jasonem Bournem. Zároveň film využil atraktivní prostředí Prahy, s nímž se pojí jeden nepříjemný mezinárodní skandál. Během natáčení, kdy bylo evidentní, že hollywoodská produkce je „při penězích,” se podivuhodně zvedly ceny nájmů, takže filmaři museli za pronajaté lokace zaplatit víc, než kolik bylo dohodnuto. Přestože Cruise řešil situaci na nejvyšších možných místech, tehdejší vládní činitelé považovali problém štábu za banální. Vedlo to k tomu, že Cruise se po natáčení znechuceně vrátil do USA, o nehostinných poměrech promluvil v médiích a američtí filmaři na Českou republiku na dlouho zanevřeli.

Přes tuto hořkou pachuť je první Mission Impossible opojným zážitkem, vyznačující se chladnou atmosférou, propracovanou detektivní strukturou a perfektní akcí, jíž pohání především souboj dvou brilantních myslí. Když se Cruise coby producent vrátil k látce o 4 roky později, padlo i rozhodnutí podívat se na Mission: Impossible jiným způsobem a s novým konceptem.

Mission: Impossible 2 změnila lokace, z chladné Evropy přemístila hlavního hrdinu do výrazně teplejších krajin. Protože De Palma už se k filmu vrátit nechtěl, dostala šanci legenda hongkongské akční kinematografie John Woo. Tvůrci v podstatě zadaptovali schéma thrilleru Alfreda Hitchcocka Pochybná žena. Spletité špionážní hry vystřídaly o dost jednodušší špionážní hry a především zde dostala důraz Wooova poetika. To v první řadě znamená, že v popředí jsou emoce a romantický příběh, formou hravého střihu a práce s kamerou se zdůrazňují pocity všech tří osudově propojených postav – Hunta, zlodějky Nyah (Thandie Newton) a jejího bývalého milence a Huntova bývalého kolegy, padoucha Ambrose (Dougray Scott). Nyah je s oběma protagonisty propojena bývalým i současným milostným vztahem, Hunt a Ambrose jsou bývalí parťáci, které spojuje společná minulost, schopnosti a nutnost volit mezi citem a chladným rozumem. Jestliže hongkongské filmy Johna Woo stavěly na romantickém přátelství mezi hrdiny/parťáky, jeho americké filmy jako Mission Impossible 2 či Tváří v tvář staví na paralele hrdiny a padoucha, kteří jsou k sobě svázáni osudem.

Zároveň se dvojka vyznačuje značně přepálenou akcí, wooovsky zpomalenými přestřelkami, využívající opakující se střih, a říznou kung-fu bitkou mezi Huntem a Ambrosem. Soustředění se na milostný trojúhelník, individualistický thriller a téměř meditativní akční scény přitom vedly k potlačení aspektu, který definuje Mission: Impossible jako franšízu. Film dodnes působí nejen jako z úplně jiné série, ale jako úplně z jiného světa. Snímek měl úspěch, nicméně s odstupem na něj fanoušci žehrali coby na nejhorší díl série.

Na třetí díl se čekalo dlouhých šest let a po takové době se přišlo samozřejmě s jiným pojetím. Filmu se tentokrát ujali tvůrci Roberto Orci, Alex Kurtzman a J. J. Abrams. Ti pracovali na seriálové pecce Alias, která kombinovala mysteriózní fikci, špionážní thriller a akční příběh. Mission Impossible III se vyznačovalo všemi prvky. Dosud nejtemnější díl série se vrací k formuli prvního filmu, ukazuje boj Hunta proti brutálnímu obchodníkovi se zbraněmi Davianovi (Philip Seymour Hoffman) jako šachovou partii dvou brilantních intelektů. Zdůrazňuje potřebu týmové práce a hraje si s tím, co divák ví a co si myslí, že ví. Na rozdíl od jedničky, kde divák sleduje Huntovy postřehy a v níž vyprávění doběhne diváka tak, že mu neukáže rozsah toho, co hlavní hrdina ví, trojka napojuje diváka na Hunta a ukazuje jej jako figuru zmítanou chybnými stopami a zaskočenou nečekanými zvraty. Zároveň ukazuje perfektní a nezapomenutelnou akci, která celé ponuré podívané dodává atraktivní ráz.

Čtvrtý díl s podtitulem Ghost Protocol znamenal dvě věci. První bylo potvrzení, že Mission: Impossible je stále úspěšnou sérií, druhou byl konec jedné éry, pro ságu typickou. Ghost Protocol byl totiž posledním dílem série, který zachovával její zvláštnost – každý film má zcela jiný autorský otisk a jiný tvůrčí tým. Filmem Ghost Protocol na poli hraného filmu debutoval Brad Bird (Železný obr, Úžasňákovi) a představil perfektní týmovku, kde je každý člen hlavního týmu stejně důležitý jako Ethan. Zároveň ubral na sólové akci a vystavěl hned několik klíčových sekvencí tak, aby uspokojila fanoušky původního seriálu – na pečlivém plánu, infiltraci a týmové souhře. 

Začátek Mission: Impossible coby kompaktní série s jednotnou tváří znamenal pátý díl s podtitulem Národ grázlů. Koneckonců, všechny zbylé díly napsal a zrežíroval Christopher McQuarrie. Zároveň se natrvalo ustavil víceméně stálý tým, a dokonce i stálý padouch na dva snímky – Huntův zlý protiklad, vůdce teroristické buňky Solomon Lane (Sean Harris). Film také ustavuje několik vzorců a motivů, které se v sérii následně opakují, a staví Hunta nejen do role akčního hrdiny, ale také schopného vůdce, taktika a autority. Akci přitom kombinuje s humorem, vycházejícím z typologie postav a jejich interakcí, a také ze situací, které podvrací Huntovu image drsného hrdiny. 

Mission: Impossible - Fallout potvrdil status série Mission: Impossible jako funkční franšízy plné špičkové akce. Děj ustupuje velkolepým akčním scénám a představuje sérii perfektních momentů a řetěz situací, jež musí Hunt řešit pomocí svého taktického umu a fyzičky. Jeho dokonalým protihráčem je profesionální zabiják Walker (Henry Cavill). Zpracováním a měřítkem jednotlivých akčních scén, v nichž opět vynikal Cruiseův um, kdy sám natáčel i ty nejšílenější kaskadérské kousky, jde o jeden z největších žánrových filmů poslední dekády. Mnohými fanoušky je pak snímek považován za předčasný vrchol série. Na Fallout navázal díly Odplata a Poslední zúčtování, jež by měly završit celou sérii.

Následný sedmý díl postavil Hunta a jeho tým před neviditelného nepřítele, všemocnou umělou inteligenci zvanou Entita. Odplata znovu vyrážela dech akčními sekvencemi a Cruiseovým odhodláním, zároveň ovšem schytávala kritiku za slabší příběh, jenž jakoby vypadl z devadesátých let. Po komerční stránce navíc počin nepřesvědčil, doplatil totiž v kinech na to, že startoval jen těsně před megahity Barbie a Oppenheimer. Osmý díl s názvem Poslední zúčtování byl proto koncipován jako závěr akční ságy, zároveň se vrací k předchozím dílům a dává jejich události do nových souvislostí, které z nesourodé série vytvářejí ještě těsnější celek. Jestliže bude poslední díl Mission: Impossible opravdu poslední, to ukáže až čas. V každém případě nám za sebou Ethan Hunt zanechal 8 výrazných blockbusterů.

Podívejte se také na nejlepší franšízové filmy podle Kinoboxu.

Zdroj: Kinobox