24.11.2022, 06:00

Vánoční příběh je na poměry Ireny Pavláskové nečekaně krotký. Vystačí si se sváteční atmosférou a dvaceti hereckými hvězdami

Vánoční příběh je na poměry Ireny Pavláskové nečekaně krotký. Vystačí si se sváteční atmosférou a dvaceti hereckými hvězdami 19 obrázků v galerii
Karel Roden a Jiřina Bohdalová ve filmu Vánoční příběh | Foto: Cinemart
Příznivci vánoční romantiky museli na tento projekt dlouho čekat. Natáčení během první pandemické zimy provázela řada komplikací a kvůli covidu se odložila i premiéra plánovaná už na loňské Vánoce. Snímek je tedy konečně v kinech, i když milovníci výstřednosti a hysterie, typických vlastností filmů Ireny Pavláskové, přijdou zkrátka. Autorka si totiž vystačila s početnou sestavou herců a hereček, jimž dala dostatek prostoru k exhibici. A to je (víceméně) ku prospěchu věci.

Čas sluhů, dluhů a hlavně excesů. Filmografie režisérky a scenáristky Ireny Pavláskové překypuje vyhrocenými, afektovanými snímky. Počínaje dosud nepřekonaným debutem Čas sluhů (1989) a konče Fotografem (2015) Pavlásková vytvořila pět sice výrazných, ale povětšinou nepříliš zdařilých filmů. Snad ještě hůř dopadly tři roky staré Pražské orgie, jež z atraktivního námětu o cizinci přijíždějícím do východního bloku odčerpaly nosné sexuální napětí a ze střetu amerického spisovatele s pražskou provozovatelkou nevěstince zbyla jen upovídaná bezpohlavní selanka v normalizačních kulisách.

Nekonečné herecké zástupy

A dříve tak dominantnímu excesu se Pavlásková vyhýbá i v novince Vánoční příběh, jejíž plakát dává jasně na srozuměnou, oč půjde. Nabitý herecký ansámbl čítá kolem dvaceti postav, z nichž lze v podstatě polovinu označit za hlavní! Obličeje natož jména všech se ani nevejdou na plakát, kde všichni vlastně jen stojí, jako by Pavlásková společně s producenty Davidem Blümelem a Petrem Kutáčem (podepsanými třeba pod nedávnou tragédií Tři Tygři ve filmu: JACKPOT) věděla, že víc není třeba. Nekonečná plejáda populárních tváří společně s vánoční atmosférou (zosobněnou už úvodní titulkovou koláží, jíž ironicky probleskují záběry z pochodu proti týrání kaprů) by totiž měla stačit na to, aby se divácká obec vypravila do kina.

Pusťme se do nesplnitelného úkolu a zkusme si načrtnout vztahový diagram postav. Raději se vyhneme jejich jménům, jinak bychom se v tom ztratili úplně, takže si vystačíme s jejich hereckými představiteli. Na začátku vidíme Marii Málkovou, která byla kdysi zamilovaná do Jaroslava Plesla. Své kamarádce Pavle Beretové oznamuje, že ho po letech potkala na ulici a že se z něj mezitím stal kněz. Manželem Beretové je kavárník Albert Čuba a jejím otcem uťápnutý tramvaják Jiří Lábus, kterého během služby provokuje podivín Oldřich Kaiser, jenž je zase otcem Málkové. Lábusovu manželku představuje dominantní a neurotická Jitka Sedláčková, spolu mají ještě dceru Annu Fialovou. Ta se rozchází s kolegou z rozhlasu Václavem Neužilem, který neustále odkládá rozvod a následně se zakouká do mladého lékaře Vladimíra Polívky. Jeho maminkou je Veronika Žilková, ale ta naštěstí s nikým dalším provázaná není. Díky bohu za takové postavy!

Vánoční příběh | Foto: Cinemart

Jenže stále jsme teprve v polovině. Jana Plodková je nespokojená v manželství s premiérem Hynkem Čermákem, což se projevuje nevěrou s mladým Janem Nedbalem. Toho za bizarních okolností Čermák pozve na hory, kam jede i rodinná chůva Sara Sandeva. Roztržitý ministr Karel Roden udělá chybu během rozhovoru v rozhlase a jeho neplánovaně upřímný projev okolí překvapivě kvituje, včetně jeho přítelkyně, umělecké kurátorky Jany Bernáškové. Do toho Pavel Kříž jako taxikář vozí na letiště a zase zpátky zasloužilou herečku (a Rodenovu matku) Jiřinu Bohdalovou a možná přijde i Pierre Richard. Jestli jsem na někoho zapomněl, tak se omlouvám, ale snad je patrné, že jsem se snažil. Tím tedy došlo k obsazení téměř celé české herecké obce a může se přistoupit k… Čemu vlastně?

Málo i moc zároveň

Samotný výčet postav, jejich základních problémů, motivací a vlastností vydá na dobrou tři čtvrtě hodinu, a tak není divu, že se stopáž vyšplhala ke sto dvaceti minutám. Snímek je přitom jak zkratkovitý, tak i zdlouhavý. Není čas na vykreslení žádné z postav nad rámec jedné či dvou charakteristik, a přestože se stále něco děje (a to leckdy velmi překotně), nekonečné přepínání mezi rozdílnými příběhy a jejich náladami působí úmorně.

V každém trsu figur se totiž časem projeví dominantní jedinci, kteří na sebe strhávají pozornost. Roden tak opět aplikuje svůj tradiční těkavý projev, zato dlouhé roky pilovaného špičkování Kaisera s Lábusem nezapřou improvizační původ. Různí herci tedy hrají různými styly a zřejmě podle toho, co se ve střižně ukázalo jako zábavnější, je jim rozdělený i prostor v rámci stopáže.

Vánoční příběh | Foto: Cinemart

Snímek se tedy z hlediska nálady často rozpadá, jelikož z podstaty konceptu je nutné poměrně rychle přepínat mezi jednotlivými linkami. A zatímco některé se zkratkovitě musejí dostat z výchozího bodu do cíle, jiné se vyžívají v přešlapování na místě a ve vrstvení humoru. „Seš můj bobek a vždycky budeš,“ kárá Bohdalová Rodena, zatímco Kaiser filosofuje, že „milovat a prznit je totéž“. Vcelku povedených vtipů je však ve snímku, který se odehrává během jednoho Štědrého dne, poměrně obstojné množství.

Nezbytný product placement se podařilo zkrotit na snesitelnou úroveň, i hudba Jiřího Chlumeckého (pravidelného spolupracovníka Pavláskové) občas dokáže zaujmout nečekaně chytlavou melodií. Kamera Davida Ployhara se snaží hlavně na sebe neupozorňovat a zásobovat publikum líbivými vánočními obrazy, v nichž jsou populární herci a herečky obklopení dárky, stromečky, bramborovým salátem a v případě scén z horské chaty i závějemi sněhu.

Odlehčené Vánoce

„Jak asi vánoční období prožívají lidé, kteří nejsou úplně šťastní,“ přemýšlela režisérka a společně s Markem Matouškem a Rudolfem Merknerem i autorka scénáře Pavlásková na tiskové konferenci po filmu. O žádných sociálních přesazích však nemůže být řeč, postavy ve filmu skutečně neřeší ekonomickou, zdravotní či jiným způsobem existenční nouzi. Film se v tomto ohledu neodlišuje od heteronormativních a z hlediska sociální diverzity neprovokativních romantických komedií.

Vánoční příběh | Foto: Cinemart

Na druhou stranu je třeba ocenit, že se Pavlásková rozhodla sázet na charisma herců a nechala je hrát, co umějí, namísto toho, aby všechny zúčastněné tlačila do trapně sexistických či prvoplánově oplzlých vtipů. Jak smutné, že je absenci toxických vztahových vzorců a samozřejmého šovinismu potřeba ocenit, ale bohužel to stále nebývá standardem, spíše naopak.

Pavlásková tak nabízí na své poměry překvapivě oddychovou a neproblematickou podívanou, jež klade důraz na všeprostupující princip lásky a pomoc potřebným nejen ve vánočním čase. To zní vcelku banálně, ale co s Vánoci taky pořád vymýšlet, že? Téměř přesně před rokem mohlo publikum lačné po svátečních radovánkách vyrazit na neurážlivé Přání Ježíškovi a něco podobného pro letošní sezónu nabízí dílo, za nímž vcelku překvapivě stojí jindy mnohem radikálnější režisérka.

hodnocení: 50 %


Kinolog: Atentát na Kennedyho už skoro rozluštili. Slavný filmař se vrátil na místo činu

Málokterý zločin v dějinách láká tolik pozornosti jako atentát na prezidenta JFK, jenž se odehrál 22. listopadu 1963. Režisér Oliver Stone o tom již v roce 1991 natočil hraný film. Od té doby přibylo mnoho nových informací…

Ankety
Který z uvedených muzikálů máte nejraději?
Zpívání v dešti
Hello, Dolly!
My Fair Lady
West Side Story
Kabaret
All That Jazz
Rocky Horror Picture Show
Bídníci
Moulin Rouge!
Fantom opery
jiný
Nemám rád/a muzikály.
Nejnovější články:
Načíst další články