Anthony Hopkins

Rytíř divadla a filmu Philip Anthony Hopkins se narodil jako jediný syn pekaře Richarda Hopkinse a jeho manželky Muriel. Stalo se tak na Silvestra roku 1937 ve velšském městě Port Talbot. Mladý Anthony již v sedmnácti letech přišel do amatérského divadelního souboru YMCA, neboť jistě věděl, že jediná věc, které chce zasvětit svůj život, je herectví. Roku 1961 byl přijat na londýnskou Královskou akademii dramatického umění, kterou absolvoval o dva roky později jako jeden z nejlepších. Následně byl ihned přijat do souboru Phoenix Theatre v Leicesteru. Odsud se zprávy o jeho vynikajícím herectví začaly rychle šířit a dostaly se také k uším legendárního Laurence Oliviera, tehdy vůdčí osobnosti scény britského National Theatre. Roku 1965 je zde Hopkins angažován a dokonce alternuje s Olivierem ve hře Augusta Strindberga Tanec smrti. V následujícím období pak ztvárnil po boku svého slavnějšího kolegy celou řadu rolí zejména v Shakespearových dramatech počínaje Klaudiem v Hamletovi a králem Learem ve stejnojmenné hře konče. Svou všestrannost zde prokazoval také komponováním scénické hudby, v čemž pokračoval i u filmu.
Debut ve filmu přišel roku 1968, kdy mu byla svěřena role Richarda Lvího srdce ve snímku Lev v zimě, za niž byl nominován na British Academy Award. O rok později byla natočena další z mnoha filmových adaptací Hamleta a Hopkins v ní hraje postavu Klaudia, jež je mu již důvěrně známa z prken, která znamenají svět.Po několik následujících let je Hopkinsova práce spojena více s televizí (a samozřejmě s divadlem) než s filmem. Roku 1975 se přesouvá na Broadway a hned získává několik ocenění za roli psychiatra v dramatu Equus, jenž vyšetřuje chlapce, který oslepil několik koní hřebíkem. Odhalením pohnutek k tomuto činu však zároveň odhaluje skryté zákoutí vlastní osobnosti, což ho přivádí až k úvahám o smyslu svého života. V této roli byl později Hopkins vysřídán jiným velkým shakespearovským a shodou okolností také velšským hercem Richardem Burtonem a přišel tak o svou první příležitost získat ?holywoodské ocenění" , nebo? Burton hrál i ve filmové podobě tohoto dramatu a získal za ni Zlatý glóbus a nominaci na Oscara. K této roli se však váže ještě jedna zajímavá příhoda ukazující specifickou stránku Hopkinsovy osobnosti: při jednom představení se totiž představitel hlavní role cítil být příliš vyrušován pozdě příchozími diváky, proto představení přerušil, opozdilcům vynadal a celou hru začal hrát od začátku.
I v dalších letech zůstává filmové plátno na pokraji Hopkinsova zájmu a pokud natáčí, je to vesměs pro televizi. Roku 1976 získává svou první cenu Emmy za roli únosce ve filmu The Linbergh Kidnapping Case, o pět let později přidává do sbírky druhou za ztvárnění Adolfa Hitlera ve snímku Bunkr. Z mála filmových rolí z tohoto období jmenujme např. doktora Trevese v Lynchově černobílém Sloním muži (1980), kapitána Blighe v Bounty (1984) nebo roli ve válečném dramatu Příliš vzdálený most.
Opravdová filmová kariéra Anthony Hopkinse začíná v podstatě až roku 1991, kdy mu je svěřena postava ?kultivovaného masového vraha" Hannibala Lectera ve snímku Mlčení jehňátek. Za svůj výkon byl stejně jako Jodie Fosterová za ztvárnění agentky FBI Clarice Starlingové oceněn Oscarem. Mlčení jehňátek jako by odbouralo jakousi Hopkinsovu zdrženlivost k filmu: následující rok natáčí hned šest filmů včetně Howard`s Endu, v němž se poprvé setkal s Emmou Thompsonovou. Druhým setkáním byl o rok později Soumrak dne, kde Hopkins ztvárnil majordoma Stevense, jenž je tak dokonale oddán své práci a svému pánu, že v jeho životě již není místo pro lásku ke slečně Kentonové představované právě Emmou Thompsonovou. Tento vynikající film byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, avšak nakonec nezískal ani jediného. V tomtéž roce natáčí Hopkins také Krajinu stínů, snímek založený na skutečném příběhu tragické lásky anglického spisovatele C.S. Lewise a jeho ctitelky Joy Greshamové představované Debrou Wingerovou.V roce 1994 pak v hopkinsově filmografii následuje rodinná sága Legenda o vášni, kde vytvořil postavu plukovníka Ludlowa. Zatím poslední vyjímečnou demonstrací Hopkinsova hereckého umění byla role kontroverzního prezidenta Richarda Nixona v biografickém snímku Nixon neméně kontroverzního režiséra Olivera Stonea. Do našich kin nyní přichází film Přežila jsem Picassa, v němž byla Hopkinsovi svěřena postava slavného malíře.
Anthony Hopkins je bezesporu jedním z nejlepších herců současnosti, stejně jako např. Dustin Hoffman je znám svou pečlivostí při studiu postavy a prostředí, v němž se pohybuje. Na každou roli se vrhá s maximálním možným nasazením a i průměrný film se jeho zásluhou může změnit ve velkou podívanou, na kterou stojí za to jít. Za své zásluhy na poli filmu a divadla byl roku 1993 Anthony Hopkins královnou Alžbětou povýšen do šlechtického stavu a zařadil se tak po bok svého učitele a vzoru, sira Laurence Oliviera.