Luis Morris: Nejlepší filmy a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Luis Morris: Filmy a seriály

  • Historias para no dormir
    Historias para no dormir (1966)
    Seriál
    78%
    1
  • 2
  • Kapsy plné dynamitu
    Kapsy plné dynamitu (1971)
    Film
    Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova "vře" mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného, než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí... Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schemata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná).
    76%
    Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova "vře" mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného, než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí... Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schemata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná).
    3
  • Falstaff
    Falstaff (1965)
    Film
    V postavě Falstaffa Welles skvěle spojil bujarý komediální pohled s trudnomyslným dumáním o zvratech osudu. Falstaff spolu s princem Halem, ochotným se účastnit každé výtržnosti, vymetá krčmy a prožívá napínavá dobrodružství, aby byl hořce odmrštěn v okamžiku, kdy mladík nastoupí na královský trůn. Orson Welles nalezl své alter-ego: při povrchním pohledu bychom mohli konstatovat, že se ve Falstaffovi převtělil do žokovitě tlustého vychloubačného mluvky, jenž malichernou a směšnou zbabělost svých skutků později zakrývá vodopády slov, v nichž hájí své udatenství. Avšak kresba Falstaffa není zdaleka jednoznačná: je to poživačný přítel dobrého pití, laškování s děvčaty, člověk odmítající si připustit své neduhy, ochotný se rozdělit, ale hlavně je to za všech okolností optimistická bytost. Je jistě směšný, dojemný, ale důvěra, jakou vkládá do přátelství, si zasluhuje uznání – i proto vyvolává soucit, když je posléze odmrštěn jako nejen nepotřebná, ale přímo zhoubná připomínka minulosti. Falstaffovým věrným druhem a mnohdy dokonce iniciátorem divokých kousků (mezi nimiž nechybí oloupení zbožných pocestných) je totiž princ Jindra, následník trůnu. Když se ujme vlády, své někdejší nevázanosti i přátel se zříká. Falstaff pak záhy umírá nejen na své neduhy, ale především kvůli opovržlivé přezíravosti svého někdejšího druha, od něhož si sliboval (nejen pro sebe) výhodné místo u dvora... Welles si všímá společenského zázemí, důležitý je smysl pro detailní rozkreslení tehdejších sociálních podmínek, ať již společenské spodiny (výmluvná je zejména ošuntělá hospoda s příbytky podobnými spíše brlohům) či nejvyšší aristokracie (zde jsou příznačné záběry ze vznosných katedrál). Zapojuje do komparsu postavy s výraznou obličejovou fyziognomií, souznívá tak s postupy Pasoliniho. Včleňuje drobné epizody snad až groteskního dopadu, např. výjevy, jak těžkotonážní obrnění rytíři musí být na koně vytahováni kladkostrojem. Zatímco dialogové pasáže (a zejména všechny dvorské) ještě prozrazují vliv výchozího divadelního půdorysu, líčení Falstaffových nepravostí vykazuje více filmařských nápadů – ovšem nesporým inscenačním vrcholem je scéna krvavé bitvy, kdy proti Jindřichovi povstali odbojní šlechtici. Tato sekvence je natočena kamerou těkající často v detailech po bojišti, po probodávaných tělech, zběsilost dění umocňuje i střihová skladba, hraničící až s jakousi horečnatou vizí, jíž se proplétá zmateně pobíhající Falstaff. Pokus vypreparovat Falstaffa z několika Shakespearových her, v nichž se objevuje (zejména z Jindřicha IV., ale také Jindřicha V. a Veselých paniček windsorských), akcentuje nejen tragikomické pojetí titulní postavy jako středověkého bohéma a výtržníka, ale také zevšeobecňující úvahu o bezohledné, necitelné zodpovědnosti, která ve jménu čisté pověsti razantně zavrhuje včerejší hříchy mládí. (Jan Jaroš, LFŠ 2007)
    75%
    V postavě Falstaffa Welles skvěle spojil bujarý komediální pohled s trudnomyslným dumáním o zvratech osudu. Falstaff spolu s princem Halem, ochotným se účastnit každé výtržnosti, vymetá krčmy a prožívá napínavá dobrodružství, aby byl hořce odmrštěn v okamžiku, kdy mladík nastoupí na královský trůn. Orson Welles nalezl své alter-ego: při povrchním pohledu bychom mohli konstatovat, že se ve Falstaffovi převtělil do žokovitě tlustého vychloubačného mluvky, jenž malichernou a směšnou zbabělost svých skutků později zakrývá vodopády slov, v nichž hájí své udatenství. Avšak kresba Falstaffa není zdaleka jednoznačná: je to poživačný přítel dobrého pití, laškování s děvčaty, člověk odmítající si připustit své neduhy, ochotný se rozdělit, ale hlavně je to za všech okolností optimistická bytost. Je jistě směšný, dojemný, ale důvěra, jakou vkládá do přátelství, si zasluhuje uznání – i proto vyvolává soucit, když je posléze odmrštěn jako nejen nepotřebná, ale přímo zhoubná připomínka minulosti. Falstaffovým věrným druhem a mnohdy dokonce iniciátorem divokých kousků (mezi nimiž nechybí oloupení zbožných pocestných) je totiž princ Jindra, následník trůnu. Když se ujme vlády, své někdejší nevázanosti i přátel se zříká. Falstaff pak záhy umírá nejen na své neduhy, ale především kvůli opovržlivé přezíravosti svého někdejšího druha, od něhož si sliboval (nejen pro sebe) výhodné místo u dvora... Welles si všímá společenského zázemí, důležitý je smysl pro detailní rozkreslení tehdejších sociálních podmínek, ať již společenské spodiny (výmluvná je zejména ošuntělá hospoda s příbytky podobnými spíše brlohům) či nejvyšší aristokracie (zde jsou příznačné záběry ze vznosných katedrál). Zapojuje do komparsu postavy s výraznou obličejovou fyziognomií, souznívá tak s postupy Pasoliniho. Včleňuje drobné epizody snad až groteskního dopadu, např. výjevy, jak těžkotonážní obrnění rytíři musí být na koně vytahováni kladkostrojem. Zatímco dialogové pasáže (a zejména všechny dvorské) ještě prozrazují vliv výchozího divadelního půdorysu, líčení Falstaffových nepravostí vykazuje více filmařských nápadů – ovšem nesporým inscenačním vrcholem je scéna krvavé bitvy, kdy proti Jindřichovi povstali odbojní šlechtici. Tato sekvence je natočena kamerou těkající často v detailech po bojišti, po probodávaných tělech, zběsilost dění umocňuje i střihová skladba, hraničící až s jakousi horečnatou vizí, jíž se proplétá zmateně pobíhající Falstaff. Pokus vypreparovat Falstaffa z několika Shakespearových her, v nichž se objevuje (zejména z Jindřicha IV., ale také Jindřicha V. a Veselých paniček windsorských), akcentuje nejen tragikomické pojetí titulní postavy jako středověkého bohéma a výtržníka, ale také zevšeobecňující úvahu o bezohledné, necitelné zodpovědnosti, která ve jménu čisté pověsti razantně zavrhuje včerejší hříchy mládí. (Jan Jaroš, LFŠ 2007)
    4
  • Nová výprava dona Quijota
    Nová výprava dona Quijota (1973)
    Film
    65%
    5
  • Acompáñame
    Acompáñame (1966)
    FilmRole: Carlos María
    Eduvigis je stará dáma z Madridu, která přináší smůlu každému, na koho se podívá skrze brýle, které jí daroval její zesnulý manžel. Tyto brýle jsou vyrobeny z krystalů z egyptské hrobky. Aby mohla zařídit prodej zděděného domu, musí odcestovat na Kanárské ostrovy. Do novin proto dá inzerát, ve kterém hledá společnici a řidiče. Na inzerát odpoví Mercedes, dívka pracující v muzeu v Madridu, a Tony, student, kterému právě začaly letní prázdniny. Ani jeden z nich si s tím druhým nerozumí, ale oba jsou najati, aby Eduvigis na cestě doprovázeli. Po příjezdu na Tenerife Mercedes a Tony zjistí, že dům má mnohem větší hodnotu, než se zdá, a mnohem větší, než je jim nabízena.
    Žánry:KomedieMuzikál
    63%
    Eduvigis je stará dáma z Madridu, která přináší smůlu každému, na koho se podívá skrze brýle, které jí daroval její zesnulý manžel. Tyto brýle jsou vyrobeny z krystalů z egyptské hrobky. Aby mohla zařídit prodej zděděného domu, musí odcestovat na Kanárské ostrovy. Do novin proto dá inzerát, ve kterém hledá společnici a řidiče. Na inzerát odpoví Mercedes, dívka pracující v muzeu v Madridu, a Tony, student, kterému právě začaly letní prázdniny. Ani jeden z nich si s tím druhým nerozumí, ale oba jsou najati, aby Eduvigis na cestě doprovázeli. Po příjezdu na Tenerife Mercedes a Tony zjistí, že dům má mnohem větší hodnotu, než se zdá, a mnohem větší, než je jim nabízena.
    Žánry:KomedieMuzikál
    6
  • Fair of the Dove
    Fair of the Dove (1963)
    FilmRole: Moro en mercado
    60%
    7
  • 091 Policía al habla
    091 Policía al habla (1960)
    FilmRole: Farmacéutico
    59%
    8
  • Historias de la televisión
    Historias de la televisión (1965)
    FilmRole: Periodista
    53%
    9
  • Rebus
    Rebus (1968)
    FilmRole: Tod
    Když mezinárodní zločinecká organizace plánuje velkou loupež v kasinu pomocí zmanipulované rulety, kasinová policie požádá o pomoc Jeffa Millera, alkoholického krupiéra, aby zločince dopadla. Jeffa přitahuje Laura, zpěvačka z kasina, ale ta dává přednost společnosti vůdce zlodějské skupiny.
    Žánry:Krimi
    47%
    Když mezinárodní zločinecká organizace plánuje velkou loupež v kasinu pomocí zmanipulované rulety, kasinová policie požádá o pomoc Jeffa Millera, alkoholického krupiéra, aby zločince dopadla. Jeffa přitahuje Laura, zpěvačka z kasina, ale ta dává přednost společnosti vůdce zlodějské skupiny.
    Žánry:Krimi
    10
  • Gher Betha Ganga
    Gher Betha Ganga (1972)
    FilmRole: Andy Pickwick
    41%
    11

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.