José Orjas

José Orjas González, narozen 26. února 1906 v Madridu, Španělsko, byl významný španělský filmový a divadelní herec. Jeho skutečné jméno bylo José Orejas González. Zemřel 17. prosince 1983 v Madridu ve věku 77 let. Počátky kariéry José Orjas začínal svou uměleckou dráhu v divadle, kde získal první herecké zkušenosti. V 50. letech 20. století však rozšířil své působení do oblasti filmu a televize, což mu přineslo širší popularitu. Jeho charakteristická štíhlá a křehká postava mu umožnila ztvárňovat širokou škálu rolí - od dojemných a dramatických až po komické postavy, díky čemuž se stal jedním z nejvýznamnějších charakterních herců španělské kinematografie. Filmová kariéra Orjas se proslavil především jako vynikající sekundární herec, který dokázal i z menších rolí vytvořit nezapomenutelné postavy. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří El Verdugo (The Executioner) z roku 1963, kde se objevil po boku dalších španělských hvězd jako José Luis López Vázquez, Alfredo Landa a Chus Lampreave. Tento film režiséra Luise Garcíi Berlangy je považován za klasiku španělské kinematografie. Dalším významným snímkem v jeho filmografii je Plácido (1961), opět pod režijním vedením Berlangy, kde ztvárnil roli notáře. Film byl nominován na Oscara a získal řadu ocenění na mezinárodních festivalech. V této satirické komedii Orjas exceloval ve scénách, kde jeho postava notáře vstupuje do děje v klíčových momentech. V populární komedii Atraco a las tres (Robbery at 3 O'clock) z roku 1962 si zahrál dobrosrdečného šéfa bankovní pobočky. Film režíroval José María Forqué a Orjas v něm účinkoval společně s herci jako Alfredo Landa, Gracita Morales, Rafaela Aparicio a José Luis López Vázquez. Spolupráce s významnými režiséry José Orjas byl oblíbeným hercem režiséra Luise Garcíi Berlangy, s nímž natočil několik filmů. Kromě již zmíněných snímků Plácido a El Verdugo spolupracoval také na dalších projektech, které patří ke zlatému fondu španělské kinematografie. Významná byla i jeho role v komedii Historias de la radio (1955) režiséra Josého Luise Sáenze de Heredii, kde ztvárnil asistenta vynálezce, kterého hrál José Isbert. Film byl strukturován do tří povídek spojených tématem rozhlasového vysílání a patří mezi klasická díla španělské kinematografie 50. let. Televizní tvorba V pozdější fázi své kariéry se José Orjas věnoval také televizní tvorbě. Významný byl jeho výkon v televizním snímku Los pajaritos (1974) režiséra Antonia Mercera, kde hrál společně s herečkou Juliou Cabou Albou. Tento půlhodinový film o starším páru, který se snaží zachránit ptáky před znečištěným prostředím, získal ocenění za nejlepší režii na filmovém festivalu v Monte Carlu. Osobní život V osobním životě byl José Orjas ženatý s herečkou Conchou Sanchou Cobo, s níž uzavřel sňatek 27. května 1935 v madridské farnosti San Martín. Z jejich manželství vzešel syn Salvador Orjas. V posledních letech svého života trpěl dlouhou nemocí, která mu znemožnila pracovat. Zemřel v nemocnici Červeného kříže v Madridu a je pohřben na hřbitově Carabanchel Alto v Madridu. Odkaz José Orjas zůstává v paměti filmových fanoušků jako jeden z nejvýraznějších charakterních herců španělské kinematografie. Jeho nezaměnitelný herecký projev a schopnost přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav z něj učinily nepostradatelnou součást zlaté éry španělského filmu. Přestože často hrál vedlejší role, dokázal jim vtisknout jedinečný charakter a přispět tak k celkové kvalitě filmů, ve kterých účinkoval.