Barbara Rütting

Barbara Rütting (21. listopadu 1927 – 28. března 2020), vlastním jménem Waltraut Irmgard Goltz, byla německá filmová herečka, politička, spisovatelka a aktivistka za práva zvířat. Narodila se v Wietstocku v Braniborsku jako dcera učitelů a vyrůstala v Berlíně a Luckenwalde. Začátky kariéry a filmový průlom Po maturitě odešla do Dánska, kde pracovala jako služebná, knihovnice a překladatelka. Na konci druhé světové války se vrátila do Berlína, aby studovala herectví, přestože původně snila o kariéře lékařky. Její filmový debut přišel v roce 1952 ve snímku Postlagernd: Turteltaube, který byl propagován jako "komedie proti strachu". Za svůj výkon získala v roce 1953 Německou filmovou cenu pro nejlepší novou herečku roku. Téhož roku byla nominována na Stříbrnou filmovou cenu v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli za film Die letzte Brücke (The Last Bridge), kde hrála po boku Marie Schell. Hvězda německého filmu V 50. a 60. letech se stala jednou z nejvýraznějších hvězd německé kinematografie. V roce 1954 získala Stříbrnou filmovou cenu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Canaris, kde hrála po boku O. E. Hasseho. Mezi její další významné filmy z tohoto období patří Heideschulmeister Uwe Karsten (1954), kde ztvárnila postavu Ursuly Diewen, a Die Spur führt nach Berlin (Adventure in Berlin, 1952), kde hrála roli Tamary. V roce 1958 se objevila v mezinárodně uznávaném filmu A Time to Love and a Time to Die. Mezinárodní úspěch Mezinárodního uznání dosáhla v roce 1961, kdy ztvárnila hlavní ženskou roli agresivní novinářky vyšetřující případ skupinového znásilnění v americko-německém filmu Town Without Pity. V tomto snímku hrála po boku Kirka Douglase a Christine Kaufmann. Její filmografie zahrnovala postavy různých žánrů - od naivních hrdinek v heimatfilmech až po sebevědomé dámy v náročnějších dílech. Rozmanitost rolí V průběhu své kariéry ztvárnila Barbara Rütting širokou škálu postav. V thrilleru Deadly Decision (1954) hrála dvojitou agentku Irene von Harbeck. V roce 1965 se objevila ve válečném filmu Operation Crossbow, kde ztvárnila německou letkyni Hannu Reitsch. Hlavní roli si zahrála také ve filmu River of Evil (1963), kde ztvárnila dívku, která se snaží vyřešit záhadu smrti svého otce v amazonské džungli. Významné byly i její role v kriminálních thrillerech založených na dílech Edgara Wallace - Der Zinker (1963), Das Phantom von Soho (1964) a Again the Ringer (1965), kde byla hlavní ženskou představitelkou. Divadelní kariéra a konec herecké dráhy Vedle filmové kariéry se Barbara Rütting věnovala i divadlu, kde excelovala v rolích v hrách Schillera, Ibsena a Strindberga. V televizním seriálu Die Kramer (1969) ztvárnila titulní roli gymnaziální učitelky. Po 70. letech se její filmové a televizní vystupování stalo sporadickým. Celkem se objevila v 50 filmech mezi lety 1952 a 1979. Svou hereckou kariéru oficiálně ukončila v roce 1984, aby se mohla plně věnovat svým filantropickým aktivitám. Spisovatelská dráha a aktivismus V roce 1970 vydala svůj první román "Diese maßlose Zärtlichkeit" a následně se věnovala psaní dětských knih, kuchařek a knih o životním stylu. Stala se známou aktivistkou za práva zvířat a ochranu životního prostředí. V roce 1982 vstoupila do Strany zelených a v letech 2002 a 2008 byla zvolena do bavorského zemského parlamentu. V roce 2009 Stranu zelených opustila a v roce 2016 se stala členkou V-Partei3. Jako vegetariánka a později veganka napsala několik kuchařek o přírodní stravě, včetně veganské kuchařky vydané v roce 2013. Osobní život Barbara Rütting byla dvakrát vdaná a rozvedená. Své příjmení získala po prvním manželovi Hansi Rüttingovi, za kterého se provdala v roce 1946. Jejím druhým manželem byl německý novinář, socialistický politik a bývalý válečný letecký es Heinrich von Einsiedel. Od roku 1969 do roku 1988 udržovala vztah s režisérem a divadelním intendantem Lutzem Hochstraatem. Barbara Rütting zemřela 28. března 2020 ve věku 92 let ve svém domě v Marktheidenfeldu, obklopena svou nejbližší rodinou a přáteli.