David Mamet

David Alan Mamet, narozen 30. listopadu 1947 v Chicagu, Illinois, USA, je americký dramatik, scénárista, režisér a spisovatel. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti americké kinematografie a divadla druhé poloviny 20. století. Dětství a vzdělání Mamet se narodil v židovské rodině právníka Bernarda M. Mameta a učitelky Lenore June Silver. Jeho dětství nebylo příliš šťastné - rodiče se rozvedli, když mu bylo 11 let, a mladý David byl nucen dělit svůj čas mezi matku, která se přestěhovala na předměstí, a otce, který zůstal v Chicagu. Během dospívání pracoval jako pomocník v kuchyni ve slavném chicagském komediálním klubu Second City, což v něm probudilo zájem o divadlo. Studoval na Francis W. Parker School v Chicagu a později na Goddard College ve Vermontu, kde získal bakalářský titul. Během studia strávil jeden rok na Neighborhood Playhouse School of Theatre v New Yorku, kde se věnoval herectví. Divadelní začátky Po návratu do Chicaga pracoval Mamet v různých zaměstnáních, včetně realitní kanceláře, což mu později poskytlo materiál pro jeho slavnou hru Glengarry Glen Ross. V roce 1972 spoluzaložil divadelní společnost St. Nicholas Theatre Company v Chicagu, kde působil jako rezidentní autor. Jeho první uvedenou hrou byla Lakeboat (1970), inspirovaná jeho zkušenostmi z práce na nákladní lodi. Skutečný průlom však přišel v polovině 70. let, kdy získal uznání za tři hry uvedené mimo Broadway: The Duck Variations, Sexual Perversity in Chicago a American Buffalo (1975). Tyto hry se vyznačovaly syrovými dialogy, silnými mužskými postavami a temnými tématy. Pulitzerova cena a divadelní úspěchy V roce 1984 získal Mamet Pulitzerovu cenu za drama Glengarry Glen Ross, nemilosrdný pohled na svět realitních makléřů. Hra se stala jedním z jeho nejznámějších děl a později byla úspěšně adaptována pro film. Mezi jeho další významné divadelní hry patří Speed-the-Plow (1988), za kterou byl nominován na cenu Tony, Oleanna (1992), kontroverzní drama o sexuálním obtěžování, a pozdější díla jako Race (2009) a The Penitent (2017). V roce 2002 byl uveden do Americké divadelní síně slávy a v roce 2010 obdržel cenu PEN/Laura Pels Theater Award za celoživotní přínos americkému divadlu. Filmová kariéra - scénáře Mamet vstoupil do filmového průmyslu nejprve jako scénárista. Jeho prvním produkovaným scénářem byla adaptace románu Jamese M. Caina The Postman Always Rings Twice (1981). Následující rok napsal scénář k právnickému dramatu The Verdict (1982) s Paulem Newmanem v hlavní roli, za který získal svou první nominaci na Oscara. Mezi jeho další významné scénáře patří The Untouchables (1987) pro režiséra Briana De Palmu, gangsterské drama Hoffa (1992) s Jackem Nicholsonem, dobrodružný thriller The Edge (1997) s Anthony Hopkinsem a Alecem Baldwinem, politická satira Wag the Dog (1997), za kterou získal druhou nominaci na Oscara, špionážní thriller Ronin (1998, pod pseudonymem Richard Weisz) a thriller Hannibal (2001). Režijní kariéra V roce 1987 debutoval Mamet jako filmový režisér snímkem House of Games, psychologickým thrillerem o podvodech a důvěře, který získal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Benátkách. Následovaly filmy Things Change (1988) a Homicide (1991), který byl nominován na Zlatou palmu na festivalu v Cannes. V roce 1994 režíroval filmovou adaptaci své vlastní hry Oleanna. Mezi jeho další režijní počiny patří The Spanish Prisoner (1997), The Winslow Boy (1999), State and Main (2000), satirický pohled na filmový průmysl, a Heist (2001), který se stal jeho komerčně nejúspěšnějším filmem. Po filmech Spartan (2004) a Redbelt (2008) se na dlouhou dobu odmlčel od režie celovečerních filmů. Televizní tvorba Mamet vytvořil a produkoval televizní seriál The Unit (2006-2009) pro CBS, napsal epizodu pro Hill Street Blues a režíroval epizodu seriálu The Shield. V roce 2013 režíroval televizní film Phil Spector pro HBO s Al Pacinem a Helen Mirren v hlavních rolích, za který získal dvě nominace na cenu Emmy. Literární tvorba a pedagogická činnost Kromě divadelních her a filmových scénářů je Mamet autorem několika knih o filmu a divadle, včetně On Directing Film (1991), Three Uses of the Knife (1996) a True and False: Heresy and Common Sense for the Actor (1999). Napsal také romány The Village (1994) a The Old Religion (1997). Působil jako pedagog na několika prestižních univerzitách, včetně Yale Drama School a Columbia University Film School. Styl a odkaz Mametův styl psaní, často označovaný jako "Mamet speak", je charakteristický úsečnými, cynickými dialogy, často plnými vulgarismů, které mají svůj specifický rytmus a kadenci. Jeho díla se často zabývají tématy maskulinity, moci, morálky a americké společnosti. Pracuje s ustáleným okruhem herců, mezi které patří William H. Macy, Joe Mantegna, Rebecca Pidgeon (jeho druhá manželka) a Lindsay Crouse (jeho první manželka). David Mamet zůstává jednou z nejvlivnějších osobností amerického divadla a filmu, jehož díla jsou stále uváděna na jevištích po celém světě a jehož filmy jsou ceněny pro svou inteligenci, napětí a mistrovské dialogy.