Mathieu Amalric

Mathieu Amalric, narozen 25. října 1965 v Neuilly-sur-Seine ve Francii, je uznávaný francouzský herec a filmový režisér. Narodil se jako syn Jacquese Amalrica, redaktora zahraničních věcí pro noviny Le Monde a Libération, a Nicole Zand, literární kritičky pro Le Monde, která se narodila v Polsku židovským rodičům a přestěhovala se do Francie na začátku druhé světové války. Počátky kariéry Amalric původně plánoval literární kariéru, ale jeho směřování se změnilo, když mu rodinný přítel, režisér Otar Iosseliani, nabídl první hereckou roli ve filmu Les Favoris de la lune (1984). Filmovým řemeslem byl natolik okouzlen, že začal natáčet vlastní krátké filmy a pracoval v různých pozicích ve filmovém průmyslu. Významnou zkušenost získal jako asistent režie u Louise Malla při natáčení filmu Au revoir, les enfants (1987). V roce 1991 se setkal s tehdy začínajícím režisérem Arnaudem Desplechinem na festivalu v Angers, což vedlo k jejich dlouhodobé spolupráci. Průlom v herecké kariéře Skutečný průlom v Amalricově kariéře přišel s filmem Ma Vie Sexuelle (My Sex Life...or How I Got Into an Argument) z roku 1996, režírovaným Arnaudem Desplechinem. Za svůj výkon v roli Paula Dedaluse, doktoranda filozofie řešícího vztahové a existenciální problémy, získal svého prvního Césara. Tato role ho katapultovala mezi nejuznávanější francouzské herce své generace. S Desplechinem později spolupracoval na dalších významných filmech, včetně Kings and Queen (2004), kde ztvárnil hudebníka bojujícího s duševní nemocí, a A Christmas Tale (2008), kde hrál člena dysfunkční rodiny. Za svůj výkon v Kings and Queen získal svého druhého Césara za nejlepšího herce. Mezinárodní uznání Mezinárodní pozornost si Amalric získal především rolí Jean-Dominiqua Baubyho ve filmu The Diving Bell and the Butterfly (2007) režiséra Juliana Schnabela. V tomto kriticky oceňovaném snímku ztvárnil redaktora časopisu, který po mrtvici trpí syndromem uzamčení a komunikuje pouze mrkáním levého oka. Za tento výkon získal svého třetího Césara za nejlepšího herce a celosvětové uznání. Jeho herecký rejstřík se dále rozšířil, když přijal roli hlavního záporáka Dominica Greena v bondovce Quantum of Solace (2008) po boku Daniela Craiga, s nímž předtím spolupracoval ve Spielbergově filmu Munich (2005). Spolupráce s významnými režiséry Amalric spolupracoval s řadou významných režisérů. Kromě již zmíněného Arnaud Desplechina to byli Steven Spielberg (Munich), Wes Anderson (The Grand Budapest Hotel, The French Dispatch), Raoul Ruiz (Généalogies d'un crime), Olivier Assayas (Fin août, début septembre), Bertrand Bonello (De la guerre) a Alain Resnais (Les Herbes folles). Jeho všestrannost a intenzivní herecký projev z něj učinily vyhledávaného herce jak v komerčních, tak v artových projektech. Režisérská kariéra Paralelně s hereckou kariérou se Amalric věnuje i režii. Jeho prvním celovečerním režijním počinem byl film Mange ta soupe (1997), následovaný snímkem Le Stade de Wimbledon (2001). Významného úspěchu jako režisér dosáhl s filmem Tournée (On Tour, 2010), který mu vynesl cenu za nejlepší režii na festivalu v Cannes. Následoval kritiky oceňovaný erotický thriller The Blue Room (La Chambre bleue, 2014), který režíroval, spoluscenáristicky připravil a zároveň v něm hrál hlavní roli. Film byl vybrán do sekce Un Certain Regard na festivalu v Cannes. Jeho šestým režijním počinem je drama Hold Me Tight (Serre moi fort, 2021), adaptace divadelní hry Claudine Galéa, které mělo premiéru na festivalu v Cannes. Umělecký přínos a styl Amalric je známý svou schopností ztvárnit komplexní, často neurotické postavy s mimořádnou intenzitou a autenticitou. Jeho herecký styl kombinuje intelektuální přístup s emocionální hloubkou, což mu umožňuje přesvědčivě ztvárnit širokou škálu charakterů. Jako režisér se vyznačuje experimentálním přístupem k vyprávění příběhů a schopností mísit tragické a komické prvky. Vedle filmové práce také vyučuje na La Femis (Francouzská národní filmová škola) a příležitostně vystupuje i v divadelních představeních. Mathieu Amalric zůstává jednou z nejvýraznějších osobností současné francouzské kinematografie, jehož všestranný talent a oddanost filmovému umění z něj činí respektovanou postavu evropského i světového filmu.