Jana Hlaváčková: Nejlepší filmy a seriály

6.8

Jana Hlaváčková: Filmy a seriály

Jana Hlaváčková, česká herečka a pedagožka, se narodila 6. října 1942 v Brně. Dětství prožila ve Svitavách, kde získala své první herecké zkušenosti ve studentském divadelním souboru. Po maturitě na jedenáctiletce začala studovat češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě v Brně, ale již po roce přešla na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), kterou absolvovala v roce 1964.

Film "Most na tú stranu"

Ještě jako studentka herectví dostala svou první hlavní roli ve slovenském psychologickém dramatu "Most na tú stranu" (1961), kde hrála po boku Jána Adamoviče. Tento film jí otevřel dveře do světa kinematografie a nastartoval její filmovou kariéru.

Spolupráce s Františkem Vláčilem

V roce 1967 ztvárnila nevelkou, ale výraznou roli slepé dívky ve filmu "Údolí včel" režiséra Františka Vláčila. Tato spolupráce pokračovala i v dalších letech, kdy se objevila ve Vláčilových filmech "Sirius" (1974), "Koncert na konci léta" (1979) a "Mág" (1987). Tyto role jí umožnily prokázat její hereckou všestrannost a cit pro psychologii postav.

Televizní tvorba a seriály

Kromě filmového plátna se Jana Hlaváčková objevila i v řadě televizních inscenací a seriálů. Významné role ztvárnila v seriálech "Vlak dětství a naděje" (1985) a "Četnické humoresky" (1997). Její přirozený herecký projev a schopnost vcítit se do různorodých postav jí zajistily oblibu u televizních diváků.

Pedagogická činnost

Kromě herectví se Jana Hlaváčková věnovala i pedagogické činnosti. Na Divadelní fakultě JAMU v Brně vyučovala hlasovou výchovu a předávala své bohaté zkušenosti nastupující generaci herců. Její přínos k výchově mladých talentů byl neocenitelný a ovlivnil mnoho současných umělců.


  • Vlak dětství a naděje
    Vlak dětství a naděje (1989)
    Seriál
    • iVysílání
    Nic ty se neboj! Na tragický život jsem já pes! Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. Šestidílný seriál Vlak dětství a naděje podle románů Věry Sládkové Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla natočil v roce 1984 režisér Karel Kachyňa. Příběhy viděné očima citlivé dívky, která je zároveň jejich vypravěčkou, zachycují jedno z nejtěžších období v naší historii. Přesto se seriál nevyhýbá situacím komickým, až groteskním a před námi vyvstává poněkud neobvyklý, nepatetický, a o to humánnější obraz lidského hrdinství, které jedinečně ztvárnili Helena Růžičková a Stanislav Zindulka, spolu s oběma představitelkami Věrky, malou Žanetou Fuchsovou a Terezou Brodskou.
    84%
    Nic ty se neboj! Na tragický život jsem já pes! Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. Šestidílný seriál Vlak dětství a naděje podle románů Věry Sládkové Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla natočil v roce 1984 režisér Karel Kachyňa. Příběhy viděné očima citlivé dívky, která je zároveň jejich vypravěčkou, zachycují jedno z nejtěžších období v naší historii. Přesto se seriál nevyhýbá situacím komickým, až groteskním a před námi vyvstává poněkud neobvyklý, nepatetický, a o to humánnější obraz lidského hrdinství, které jedinečně ztvárnili Helena Růžičková a Stanislav Zindulka, spolu s oběma představitelkami Věrky, malou Žanetou Fuchsovou a Terezou Brodskou.
    1
  • Četnické humoresky
    Četnické humoresky (2001)
    Seriál
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. Ve městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanismů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři série, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvíjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatele usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci, a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V menších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marián Labuda. Dále jen v první sérii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    81%
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. Ve městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanismů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři série, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvíjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatele usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci, a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V menších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marián Labuda. Dále jen v první sérii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    2
  • Údolí včel
    Údolí včel (1968)
    FilmRole: slepá dívka
    • Oneplay
    81%
    3
  • Sirius
    Sirius (1975)
    FilmRole: matka
    70%
    4
  • Koncert na konci léta
    Koncert na konci léta (1980)
    FilmRole: Anna Dvořáková
    63%
    5
  • Mág.
    Mág. (1988)
    FilmRole: žena v černém
    • Oneplay
    63%
    6
  • Škaredá dedina
    Škaredá dedina (1975)
    FilmRole: Marie
    Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí... Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti.
    59%
    Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí... Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti.
    7
  • Anděl blažené smrti
    Anděl blažené smrti (1966)
    Film
    59%
    8
  • Most na tú stranu
    Most na tú stranu (1962)
    FilmRole: Mária
    56%
    9
  • Hrísní lidé mesta brnenského
    Hrísní lidé mesta brnenského (2000)
    Minisérie
    50%
    10

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.