Rudolf Princ (17. října 1902, Vodňany – 30. ledna 1964, Praha) byl český divadelní a filmový herec. Narodil se jako Rudolf Vladimír Felix de Valois Princ ve Vodňanech v tehdejším Rakousku-Uhersku. Jeho exoticky znějící jméno odkazuje na jeho předky, kteří byli francouzští šlechtici.
Vzdělání a divadelní začátky
Rudolf Princ absolvoval nižší střední školu a učitelský ústav v Českých Budějovicích. Zpočátku se krátce věnoval učitelskému povolání, ale nakonec zvítězila jeho touha po herectví. Bez formálního hereckého vzdělání se stal operetním hercem a komikem. Během své divadelní kariéry prošel řadou oblastních scén, včetně Stálého divadla na Kladně, Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích a Českého divadla v Olomouci.
Divadelní kariéra
Princ vystupoval také ve velkém sále v Lucerně a v kavárně Lucerna při kabaretních vystoupeních a rozhlasových relacích. Po skončení okupace opustil Tylovo divadlo a nastoupil do Divadla Ference Futuristy v paláci Kotva (1945–1946), poté přešel do Divadla V + W (1946–1948). Následně se vrátil do Nuslí a až do své smrti působil v Divadle na Fidlovačce (1948–1964). Na divadelních prknech postupně přešel od operetního mladokomika až po starokomický obor. Kritika oceňovala zejména jeho rtuťovitý herecký projev, mimiku, masku a vtipnost.
Filmová kariéra
Rudolf Princ se ve filmu objevoval především v menších, epizodních rolích, které však díky jeho osobitému hereckému projevu nezůstaly bez povšimnutí. Jeho filmografie zahrnuje desítky snímků, v nichž ztvárnil širokou škálu charakterů.
V poválečném období se objevil ve filmech jako Poslední mohykán (1947), kde patřil k hlavním představitelům. V 50. letech pak vytvořil řadu menších, ale zapamatovatelných rolí – byl správcem zotavovny Jezerka ve filmu Dovolená s andělem, poddůstojníkem v. v. Janem Veselým ve snímku Vzorný kinematograf Haška Jaroslava či úředníkem na ONV ve filmu Punťa a čtyřlístek.
Mezi jeho další významné role patří hlavní pořadatel Novotný v hudební komedii Hudba z Marsu (1955), majitel bordelu v komedii Poslušně hlásím, rychlý cestující Rychlík ve filmu Florenc 13:30, výpravčí v komedii Zatoulané dělo (1958) a číšník v sociální komedii Páté kolo u vozu (1957). Dále ztvárnil postavu majora ve filmu Morálka paní Dulské, přednostu stanice Koťátka ve snímku Hvězda jede na jih a hospodského Merfajta v komedii Hlavní výhra.
V 60. letech pokračoval v herecké činnosti a objevil se v několika významných filmech té doby. Jeho poslední filmovou rolí byla postava holiče v legendární westernové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) režiséra Oldřicha Lipského, která se stala jedním z nejoblíbenějších českých filmů všech dob.
Osobitý herecký styl
Rudolf Princ byl typický představitel vedlejších rolí, které dokázal obohatit svým osobitým hereckým projevem. Jeho komediální talent, výrazná mimika a schopnost charakterizace z něj učinily vyhledávaného herce pro menší, ale důležité role. Přestože většinou nevytvářel hlavní postavy, jeho přítomnost ve filmu vždy přinášela autentičnost a často i humorný nadhled.
Rudolf Princ zemřel 30. ledna 1964 v Praze ve věku 61 let. Jeho poslední film, Limonádový Joe, měl premiéru až po jeho smrti a stal se jedním z nejúspěšnějších českých filmů, který byl promítán v 50 zemích světa.