Petr Zikmund: Nejlepší filmy a seriály

5.5

Petr Zikmund: Filmy a seriály

Petr Zikmund, vlastním jménem Jan Otčenášek, byl český scenárista, dramaturg, režisér a spisovatel, narozený 17. ledna 1947 v Praze. Byl synem známého spisovatele Jana Otčenáška. Po absolvování Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze v roce 1966 zahájil svou profesní dráhu jako režisér v Armádním filmu Praha a následně v Krátkém filmu Praha.

Televizní a filmová tvorba

Od roku 1990 působil v České televizi jako scenárista, dramaturg a producent dramatických pořadů. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří scénáře k televizním filmům "Jehla" a "Na ostrově". Výrazně se podílel na tvorbě seriálů, jako jsou "Náhrdelník", "Hotel Herbich" a "Nemocnice na kraji města po dvaceti letech". Jeho práce na těchto projektech přispěla k jejich úspěchu a oblibě u diváků.

Spolupráce s dalšími tvůrci

V rámci své kariéry spolupracoval s řadou renomovaných režisérů a scenáristů. Například s režisérem Jiřím Strachem vytvořil detektivní televizní film "Vyvraždění rodiny Greenů". Podílel se také na televizní adaptaci novely "Romeo, Julie a tma" svého otce Jana Otčenáška, kde se ujal scénáře a režie Karel Smyczek. Jeho schopnost adaptovat literární díla pro televizní obrazovku byla oceňována jak kritiky, tak diváky.

Poslední projekty a odkaz

V roce 2021 se podílel na scénáři historického kriminálního seriálu "Zločiny Velké Prahy", který byl s úspěchem uveden Českou televizí. Na základě tohoto seriálu vznikla i stejnojmenná kniha, kterou napsal společně s Janem Drbohlavem a Ivanem Hubačem. Jeho práce na tomto projektu ukazuje jeho neustálou aktivitu a přínos české televizní tvorbě až do posledních let jeho života. Petr Zikmund zemřel 15. ledna 2025, dva dny před svými 78. narozeninami.


  • Četnické humoresky
    Četnické humoresky (2001)
    Seriál
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. Ve městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanismů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři série, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvíjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatele usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci, a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V menších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marián Labuda. Dále jen v první sérii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    81%
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. Ve městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanismů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři série, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvíjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatele usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci, a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V menších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marián Labuda. Dále jen v první sérii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    1
  • Ďáblova lest
    Ďáblova lest (2009)
    Seriál
    • iVysílání
    Existence největší rukopisné knihy světa, Ďáblovy bible, a četné legendy s ní spojené vyvolávají řadu otazníků. Historici i badatelé se už po několik staletí marně pokoušejí odhalit tajemství jejího původu a vzniku. Scenárista Arnošt Vašíček, který je známý také jako záhadolog a cestovatel, napsal pro Českou televizi třídílný televizní film Ďáblova lest, v jehož příběhu má Ďáblova bible výrazný prostor. Režie filmu se ujal Jiří Strach. Policejní komisař Sumara, v podání Jiřího Dvořáka, musí přerušit dovolenou, aby vyřešil velmi neobvyklý případ násilí. Napadené dívce Evě Turské, která si z hrůzné události nic nepamatuje, kdosi namaloval krví na tělo tajemný magický znak. Krev na jejím neobvyklém oděvu není kupodivu lidská, ale hadí. Eva měla být nejspíše obětí jakéhosi magického rituálu. O pomoc při vyšetřování je požádán znalec satanských sekt a specialista na okultismus doktor Runa, kterého ve filmu hraje Ivan Trojan. Pátrání je přivádí do bývalého benediktinského kláštera v Podlažicích, kde Eva spolu s dalšími studenty archeologie pracovala na vykopávkách. Právě v benediktinském klášteře v Podlažicích se na počátku 13. století nacházela tzv. Ďáblova bible. Podle dochované legendy ji tam prý s pomocí ďábla za jedinou noc napsal jakýsi mnich, kající se z těžkého hříchu. Podezřelí jsou nejen spolužáci a vedoucí pedagogové Evy Turské, ale také její bývalý přítel Daniel Ferinčák. Když Sumara zjistí, že před nedávnem byl v Praze podobně zavražděn jiný student, jenž měl na těle stejné magické znaky jako Eva, dojde mu, že půjde o sérii vražd, které může mít na svědomí nebezpečný šílenec.
    74%
    Existence největší rukopisné knihy světa, Ďáblovy bible, a četné legendy s ní spojené vyvolávají řadu otazníků. Historici i badatelé se už po několik staletí marně pokoušejí odhalit tajemství jejího původu a vzniku. Scenárista Arnošt Vašíček, který je známý také jako záhadolog a cestovatel, napsal pro Českou televizi třídílný televizní film Ďáblova lest, v jehož příběhu má Ďáblova bible výrazný prostor. Režie filmu se ujal Jiří Strach. Policejní komisař Sumara, v podání Jiřího Dvořáka, musí přerušit dovolenou, aby vyřešil velmi neobvyklý případ násilí. Napadené dívce Evě Turské, která si z hrůzné události nic nepamatuje, kdosi namaloval krví na tělo tajemný magický znak. Krev na jejím neobvyklém oděvu není kupodivu lidská, ale hadí. Eva měla být nejspíše obětí jakéhosi magického rituálu. O pomoc při vyšetřování je požádán znalec satanských sekt a specialista na okultismus doktor Runa, kterého ve filmu hraje Ivan Trojan. Pátrání je přivádí do bývalého benediktinského kláštera v Podlažicích, kde Eva spolu s dalšími studenty archeologie pracovala na vykopávkách. Právě v benediktinském klášteře v Podlažicích se na počátku 13. století nacházela tzv. Ďáblova bible. Podle dochované legendy ji tam prý s pomocí ďábla za jedinou noc napsal jakýsi mnich, kající se z těžkého hříchu. Podezřelí jsou nejen spolužáci a vedoucí pedagogové Evy Turské, ale také její bývalý přítel Daniel Ferinčák. Když Sumara zjistí, že před nedávnem byl v Praze podobně zavražděn jiný student, jenž měl na těle stejné magické znaky jako Eva, dojde mu, že půjde o sérii vražd, které může mít na svědomí nebezpečný šílenec.
    2
  • Becicka
    Becicka (1971)
    Film
    73%
    3
  • Hlídač č. 47
    Hlídač č. 47 (2008)
    Film
    • iVysílání
    Baladický příběh člověka, jehož tragický osud víc než válka samotná poznamenali lidé, kteří ho obklopují. Do strážního domku, na okraji malého města, nastupuje jako železniční hlídač Josef Douša (K. Roden), který doufá, že po návratu z krvavých bojišť první světové války tady, na samotě a v rodinné pohodě s krásnou mladou ženou (L. Siposová), zapomene na vše zlé, co prožil. Sžívání dvojice však není vůbec jednoduché. Jednoho dne zachrání mladého muže před skokem pod vlak. Ten (V. Jiráček) se však zamiluje do jeho ženy, která jeho vášeň opětuje. Douša dočasně ohluchne, ale nikomu, dokonce ani své ženě, nepřizná, že se mu sluch opět vrátil. Je to totiž jediný způsob, jak se dozvědět pravdu o její nevěře. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň... (Česká televize)
    67%
    Baladický příběh člověka, jehož tragický osud víc než válka samotná poznamenali lidé, kteří ho obklopují. Do strážního domku, na okraji malého města, nastupuje jako železniční hlídač Josef Douša (K. Roden), který doufá, že po návratu z krvavých bojišť první světové války tady, na samotě a v rodinné pohodě s krásnou mladou ženou (L. Siposová), zapomene na vše zlé, co prožil. Sžívání dvojice však není vůbec jednoduché. Jednoho dne zachrání mladého muže před skokem pod vlak. Ten (V. Jiráček) se však zamiluje do jeho ženy, která jeho vášeň opětuje. Douša dočasně ohluchne, ale nikomu, dokonce ani své ženě, nepřizná, že se mu sluch opět vrátil. Je to totiž jediný způsob, jak se dozvědět pravdu o její nevěře. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň... (Česká televize)
    4
  • Zločiny Velké Prahy
    Zločiny Velké Prahy (2021)
    Seriál
    • Oneplay
    • iVysílání
    • Canal+
    Dne 1. ledna 1922 došlo ke sloučení centrální Prahy s třiceti osmi městy a obcemi, které ji obklopovaly. Vznikla tak Velká Praha a pražská státní policie začala pracovat tam, kde dosud působilo jen četnictvo. Byl to prostor méně bohatý a vznešený, ale o to pestřejší a živější. Velká Praha byla tvořena nejen klasickou městskou zástavbou, ale i vesnicemi, lesy, zemědělskými statky, továrnami, bohatými vilami i chudinskými slumy. Hlavní postavou je inspektor Budík, muž velmi lidský, zmítaný nectnostmi i slabostmi, nicméně také mimořádně bystrý, všímavý a především schopný velké psychologické exhibice, kterou se vyznačují slavní detektivové. Zmítá se ale územím Velké Prahy - ani městem, ani venkovem - odsunutý z centra města bank, restaurací, divadel, která tak miluje. Stále elegantní se brodí v blátě a hnoji předměstí a soustřeďuje svůj mozek na nečekané zkratky a obraty. (Česká televize)
    Žánry:HistorickýKrimi
    55%
    Dne 1. ledna 1922 došlo ke sloučení centrální Prahy s třiceti osmi městy a obcemi, které ji obklopovaly. Vznikla tak Velká Praha a pražská státní policie začala pracovat tam, kde dosud působilo jen četnictvo. Byl to prostor méně bohatý a vznešený, ale o to pestřejší a živější. Velká Praha byla tvořena nejen klasickou městskou zástavbou, ale i vesnicemi, lesy, zemědělskými statky, továrnami, bohatými vilami i chudinskými slumy. Hlavní postavou je inspektor Budík, muž velmi lidský, zmítaný nectnostmi i slabostmi, nicméně také mimořádně bystrý, všímavý a především schopný velké psychologické exhibice, kterou se vyznačují slavní detektivové. Zmítá se ale územím Velké Prahy - ani městem, ani venkovem - odsunutý z centra města bank, restaurací, divadel, která tak miluje. Stále elegantní se brodí v blátě a hnoji předměstí a soustřeďuje svůj mozek na nečekané zkratky a obraty. (Česká televize)
    Žánry:HistorickýKrimi
    5
  • Já, Mattoni
    Já, Mattoni (2016)
    Seriál
    • iVysílání
    Polovina devatenáctého století je obdobím revolucí. V rakouském císařství bylo zrušeno poddanství, Darwin dokončil knihu O původu druhů a v Plzni vynalezli plzeňské pivo. Česko se pomalu vyvíjí v průmyslově nejvyspělejší část monarchie. A vedle cukrovarnictví či železáren se v jeho západním křídle, v Karlovarském kraji, začíná rozvíjet další, méně nápadné podnikání. Jeho strůjcem se stává Heinrich Mattoni, zdatný byznysmen, který je ochotný dosahovat svých cílů i za cenu fatálních selhání v osobním životě. Výpravný seriál Já, Mattoni zasahuje dlouhý časový úsek, od první poloviny 19. století až do roku 1910, a odehrává se na kolonádách i v nevěstincích Karlových Varů, v Schönbrunnu – vídeňské rezidenci rakouských císařů, v ulicích tehdejší Prahy i New Yorku. Na pozadí podnikatelských úspěchů a soukromých pochybení Heinricha Mattoniho sledujeme proměnu tehdejší společnosti a jejích možností. Motorem seriálu je celoživotní boj dvou silných individualit, Mattoniho a jeho ženy Míny. Boj vrcholící tím, že starý Mattoni, nemocný a v horečkách, ztrácí vládu nad svým impériem ve prospěch své energické, mocichtivé ženy. Stařec, obklopený vyčkávající rodinou, bojuje. A nachází překvapivou zbraň – pravdu o svém životě, která je pro jeho nejbližší, ale i pro celou tehdejší společnost, hříšně nepřijatelná. (Česká televize)
    53%
    Polovina devatenáctého století je obdobím revolucí. V rakouském císařství bylo zrušeno poddanství, Darwin dokončil knihu O původu druhů a v Plzni vynalezli plzeňské pivo. Česko se pomalu vyvíjí v průmyslově nejvyspělejší část monarchie. A vedle cukrovarnictví či železáren se v jeho západním křídle, v Karlovarském kraji, začíná rozvíjet další, méně nápadné podnikání. Jeho strůjcem se stává Heinrich Mattoni, zdatný byznysmen, který je ochotný dosahovat svých cílů i za cenu fatálních selhání v osobním životě. Výpravný seriál Já, Mattoni zasahuje dlouhý časový úsek, od první poloviny 19. století až do roku 1910, a odehrává se na kolonádách i v nevěstincích Karlových Varů, v Schönbrunnu – vídeňské rezidenci rakouských císařů, v ulicích tehdejší Prahy i New Yorku. Na pozadí podnikatelských úspěchů a soukromých pochybení Heinricha Mattoniho sledujeme proměnu tehdejší společnosti a jejích možností. Motorem seriálu je celoživotní boj dvou silných individualit, Mattoniho a jeho ženy Míny. Boj vrcholící tím, že starý Mattoni, nemocný a v horečkách, ztrácí vládu nad svým impériem ve prospěch své energické, mocichtivé ženy. Stařec, obklopený vyčkávající rodinou, bojuje. A nachází překvapivou zbraň – pravdu o svém životě, která je pro jeho nejbližší, ale i pro celou tehdejší společnost, hříšně nepřijatelná. (Česká televize)
    6
  • Nemocnice na kraji města po dvaceti letech
    Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003)
    Seriál
    Natočení pokračování seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech vyžadovalo získání souhlasu hlavních 13 protagonistů, kteří hráli v předcházejících sériích. Iniciátorem pokračování Nemocnice byl Dr. Borek Severa ze společnosti MediaConsulting, který získal souhlas Magdaleny Dietlové jako dědičky práv na seriálové postavy Jaroslava Dietla. Ta si ve smlouvě vymínila, že bude předem seznámena se scénáři a odsouhlasí hlavní tvůrce seriálu: scenáristu, dramaturga, režiséra a hudebního skladatele. Jejím zástupcem se stal někdejší producent seriálu Ivo Mathé. Pokračování původně měla realizovat TV NOVA (prvních několik dílů bylo napsáno pro ČNTS), dramaturgem byl režisér Jaroslav Dudek. Po rozchodu ČNTS a TV NOVA odkoupila Česká televize prostřednictvím společnosti Dr. B. Severy práva. V České televizi se pokračování Nemocnice začalo realizovat v tvůrčí skupině Alice Nemanské a Heleny Slavíkové, dokončeno bylo v Centru dramatické tvorby. Dramaturgy seriálu za ČT jsou Ivo Pelant a Helena Slavíková. (oficiální text distributora)
    Žánry:Drama
    37%
    Natočení pokračování seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech vyžadovalo získání souhlasu hlavních 13 protagonistů, kteří hráli v předcházejících sériích. Iniciátorem pokračování Nemocnice byl Dr. Borek Severa ze společnosti MediaConsulting, který získal souhlas Magdaleny Dietlové jako dědičky práv na seriálové postavy Jaroslava Dietla. Ta si ve smlouvě vymínila, že bude předem seznámena se scénáři a odsouhlasí hlavní tvůrce seriálu: scenáristu, dramaturga, režiséra a hudebního skladatele. Jejím zástupcem se stal někdejší producent seriálu Ivo Mathé. Pokračování původně měla realizovat TV NOVA (prvních několik dílů bylo napsáno pro ČNTS), dramaturgem byl režisér Jaroslav Dudek. Po rozchodu ČNTS a TV NOVA odkoupila Česká televize prostřednictvím společnosti Dr. B. Severy práva. V České televizi se pokračování Nemocnice začalo realizovat v tvůrčí skupině Alice Nemanské a Heleny Slavíkové, dokončeno bylo v Centru dramatické tvorby. Dramaturgy seriálu za ČT jsou Ivo Pelant a Helena Slavíková. (oficiální text distributora)
    Žánry:Drama
    7
  • Hotel Herbich
    Hotel Herbich (2000)
    Seriál
    Před 2. světovou válkou provozoval český podnikatel Hanuš Herbich na svou dobu luxusní hotel s parkem a tenisovými kurty. Po roce 1948 o hotel přišel a brzy poté podlehl infarktu. Zůstala po něm rodina, se kterou se poprvé setkáváme v období sametové revoluce - rodina, jejíž boj za navrácení a zrekonstruování otcova snu tvoří ústřední osu dějově košatého třináctidílného příběhu, který se odehrává v letech 1989–1993. Z Německa, kam před lety emigroval, přijíždí mladší syn Tomáš, nepraktický profesor, a spolu s bratrem Karlem a sestrou Helenou navštěvují v nemocnici jejich těžce nemocnou matku Adu Herbichovou (Blanka Bohdanová); stav staré paní se ovšem rychle a výrazně zlepšuje. Ada, která měla za totality těžký život, je přesvědčena, že se vrátila spravedlnost a že po válce znárodněný hotel bude rodině vrácen nazpět.
    Žánry:Drama
    28%
    Před 2. světovou válkou provozoval český podnikatel Hanuš Herbich na svou dobu luxusní hotel s parkem a tenisovými kurty. Po roce 1948 o hotel přišel a brzy poté podlehl infarktu. Zůstala po něm rodina, se kterou se poprvé setkáváme v období sametové revoluce - rodina, jejíž boj za navrácení a zrekonstruování otcova snu tvoří ústřední osu dějově košatého třináctidílného příběhu, který se odehrává v letech 1989–1993. Z Německa, kam před lety emigroval, přijíždí mladší syn Tomáš, nepraktický profesor, a spolu s bratrem Karlem a sestrou Helenou navštěvují v nemocnici jejich těžce nemocnou matku Adu Herbichovou (Blanka Bohdanová); stav staré paní se ovšem rychle a výrazně zlepšuje. Ada, která měla za totality těžký život, je přesvědčena, že se vrátila spravedlnost a že po válce znárodněný hotel bude rodině vrácen nazpět.
    Žánry:Drama
    8

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.