Václav Hudecek

Václav Hudeček se narodil 21. února 1929 v Praze a zemřel 3. prosince 1991 ve věku 62 let. Byl významným českým divadelním a televizním režisérem, který se stal jednou z klíčových postav československé kultury druhé poloviny 20. století. Studium a divadelní začátky Václav Hudeček vystudoval režii na DAMU (1952-1956) a již za studií spolupracoval se souborem DISK. V roce 1954 byl dokonce přizván Alfredem Radokem k režijní spolupráci na Čapkově Loupežníkovi v Národním divadle. Na scéně Národního divadla se v průběhu svých studií objevil v několika hrách také jako herec. Divadelní kariéra v regionech Po absolutoriu začínal mimo Prahu a v poměrně rychlém sledu vystřídal několik angažmá. Jeho prvním působištěm bylo Městské oblastní divadlo v Hořovicích (1956-1958), pak pracoval v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech (1958-1959), v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích byl nejen režisérem, ale také šéfem činohry (1959-1960). Pražské divadelní období Pak se již vrátil do Prahy a v letech 1960-1968 režíroval v Městských divadlech pražských (1960-1968), dvě sezóny pak strávil v Divadle na Vinohradech (1968-1970). Z jeho prací pro tuto scénu stojí za zmínku dodnes vysoce ceněná komedie Brouk v hlavě z roku 1969, která byla natočena i pro televizi. V průběhu šedesátých let ale pohostinsky režíroval i pro další scény, například Divadlo Na zábradlí, kde realizoval legendární představení Čekání na Godota, uvedl také hru Ztížená možnost soustředění od Václava Havla. Národní divadlo Své další aktivity spojil Václav Hudeček s Národním divadlem, kde zůstal angažován až do smrti (1970-1991). Hudečkova práce na naší první scéně směřovala především k aktualizaci klasického repertoáru domácích i světových autorů, značného úspěchu dosáhla například představení Tomáš Becket nebo Faust, nejúspěšnější ale byly Hrátky s čertem, které Národní divadlo uvádělo více než pět let ve stopadesáti reprízách. Mezinárodní spolupráce Václav Hudeček má také značnou zásluhu na propagaci českého klasického divadla v německy mluvících zemích a spolupracoval s různými scénami v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Za inscenaci Král Jan byl v roce 1971 v Rakousku oceněn Cenou Josefa Kainze. Televizní tvorba Od počátku šedesátých let spolupracoval Václav Hudeček také s Československou televizí, kde se režijně podílel na vzniku inscenací i hudebně dramatických pořadů. Z jeho realizací v šedesátých letech stojí za zmínku televizní hry Dědictví na úvěr (1965) nebo Dobrá rada pana Bartoše (1965). Pro televizi pořídil také záznam některých divadelních představení, jako již zmíněnou komedii Brouk v hlavě (1969) nebo Jindřicha IV. (1968) v hlavní roli s Jindřichem Kopeckým. Z dalších komediálních počinů stojí za zmínku televizní filmy nevelkého časového formátu, podpořené ovšem výbornými výkony těch nejlepších herců (Bečička, 1971; Růžová sobota, 1974; Holka modrooká, 1974; Cesta do Rokycan, 1981). Z žánrově dramatičtějších děl se sluší připomenout životopisný snímek z doby národního obrození Za ranních červánků (1970) nebo dvoudílnou inscenaci z doby počátků přemyslovského státu Pouť králů (1982). Poslední Hudečkovou realizací pro televizi byla mikrokomedie Medvěd (1985) podle klasické předlohy A. P. Čechova.