Co si budem, víla Kozubka je trochu retardice i v realitě, ale ve filmech má jen výhodu, že to nemusí hrát. Nee, Kozub je jen herecká extratřída, a on normálního člověka jen dokonale hraje, protože pak mu trochu o pár koleček přepne, stane se z něho gumová huba Jim Kery, párkrát se zatočí jak tasmánský čert, udělá okolo sebe malinkatý tajfun, a odfoukne malou čivavu, popelnici a panelák. Zklamaný nejsem, poněvadž to Štěpi zahrál od srdce, a nemůžem to hodit do jednoho pytle hnoje českého odpadu, a nepochválit ho, že to uhrál trochu přesvědčivě, ale tím pádem, nemůžu dát pět hvězd jen pro Štěpka, bohužel Spolu je pěkná slabota. Auťákem se nemůžeš stát, auťákem se už musíš narodit, to stejné platí i pro scénaristu, který pro zachování autenticity musel psát dialogy v ústavu pro malomyslné, nebo jak já to častěji nazývám “českého shytinismu”, protože jen v Čechách se může stát celerbrytou úplně každý, kdo má minimálně dvouciferní ÝKVÉ, a trochu umí roztáhnout půlky, co platí i pro Kamilu Janovičovou a jejímu odpudivému hereckému výkonu, a debilně sepsanou roli žárlivé sestry, která náladou ovlivněno podnebím nebo počasím, buď kurví život svému retardovanému bláškovi, matce nebo svému okolí. Žílová tepna opět zazářila nikoliv ale v září reflektoru, ale ve stínu, protože takové výkony jsou ucházející možná tak na veterinu a odblešení, nebo do Tele Tele. Film stál za vytahaný pysk, a lidem co o téhle nemoci nejsou seznámí nic nepřinese, a tudíž je tenhle film úplně pohřbenej, a jen vykazuje stereotypy, jak má vypadat společnost se stereotypem, proti téhle nemoci. Měl jsem si radši pustit to incestní porno.
